Větve stromů rostoucích podél výpadovky na Tábor ohýbá ostrý lednový vítr. Jediné, co tu už desítky let stojí nehnutě, je sytě žlutý, avšak zašlý poutač. Stojí na něm: „Vítá vás město vzduchotechniky,“. Kdokoli tak přijíždí do Milevska, hned tuší, jak pevně je místo spojeno se zdejšími závody ZVVZ. Jenže to pouto už není tak silné jako dřív. Podnik zaměstnává jen něco přes šest stovek lidí a doby, kdy se do Milevska za prací stěhovali dělníci a inženýři s rodinami z celé země, je dávno pryč.
„Město vzduchotechniky“ nyní bojuje především s tím, aby měl zdejší vzduch jednou kdo dýchat - zkrátka aby nevymřelo.
„Já si nemůžu stěžovat, ale v posledních letech vidím, jak odtud mizejí mladí. A já se jim nedivím,“ pouští se do řeči zhruba padesátiletá žena. Prochází právě opuštěným autobusákem, kde je živo jen ráno a odpoledne, kdy odtud odjíždějí lidé za prací do Tábora.
Co její slova znamenají konkrétně, objasňuje maminka s malou holčičkou před výlohou cukrárny. „Nejsou tady vhodné parcely, kde by se dalo stavět a kde by se mohli mladí usadit,“ přibližuje vlastní zkušenost.
Milevsko své občany motivuje jinak. Za každé narozené dítě, jež rodiče přihlásí do konce roku k trvalému bydlišti ve městě, platí celkově tři a půl tisíce korun. Někdo za peníze koupí plenky a další potřebné věci, jiní potomkům spoří. „Náš kluk má teď čtyři a půl roku, byli jsme jedni z prvních, kdo ty peníze od radnice dostal,“ vrací se do roku 2014 jedna z žen na náměstí Edvarda Beneše. A k čemu jí finanční dárek od města byl? „Všechno, co je navíc, se hodí. Kluk to má na účtu a postupně mu tam přibývají další penízky,“ odpovídá.
Že by však tisícovky od radnice měly nějaký dopad na změnu atmosféry v Milevsku, se říct nedá. Úbytek obyvatel stále pokračuje. Mezi roky 2013 a 2018 přišlo město o 330 lidí (celkem něco málo přes osm tisíc obyvatel). Ani finanční bonus nijak výrazně nepodpořil porodnost zdejších maminek. Zatímco před šesti lety zaregistrovala matrika 96 nových občánků, v roce 2017 jich bylo pouze 79.
A že je dávka minimálně diskutabilní, ukazuje i počet rodičů, kteří si o tři a půl tisíce korun řeknou. Zdaleka to nejsou všichni. Třeba před pěti lety se v Milevsku narodilo 84 dětí, o peníze si na městském úřadu požádalo jen 64 rodičů.
Čekali jsme mnohem míň
Deset kilometrů odtud, za odbočkou před Ždákovským mostem, leží na břehu Orlíku obec Kovářov. I tam už několik let finančně podporují novorozence. Každému narozenému občánkovi dávají tři tisícovky. „Ty peníze můžou pomoct, ale že by kvůli nim přicházeli lidé do obce, se říct nedá,“ říká Pavel Hroch, zdejší starosta. „Je to jen takové malé poděkování, že u nás postavili dům, zplodili potomka a usadili se,“ pokračuje.
Hlavní věc, která do Kovářova přivádí mladé lidi, je podle Hrocha zástavbová zóna. Tvrdí, že už jsou téměř všechny parcely využity.
Ostravaci vitani: Plzeňský kraj lanaří pracovní sílu
Rodiče malé Emy ovšem do obce u známé přehrady přivedlo ještě něco jiného. Přistěhovali se sem před pěti lety z Dobříše. Kovářov prý předtím znali velmi dobře, protože tu trávili letní dovolené. „Líbí se nám, že se přes rok děje hodně společenských akcí, kde se schází celá vesnice,“ chválí si otec život u vody. Třítisícový dárek podle něj rychle zmizel - když to říká, zvedá plné tašky nakoupeného drogistického zboží pro miminko a velké balení plenek. „Když něco dostanete, je to fajn, čekali jsme mnohem míň,“ vstupuje do hovoru jeho manželka a rychle dodává, že její kamarádky z Moravy dostaly za porod od obce ještě víc než v Kovářově.
Jak vidno, příspěvek na miminko je poměrně hezkou marketingovou akcí, jež může vylepšit obraz radnice mezi občany, ovšem tahákem, který může spasit skomírající český venkov, rozhodně není. Ty nástroje jsou jinde. Pozemky za příznivé ceny, školky, kvalitní školy, hospoda, vybavený obchod a dobré spojení s většími středisky je to, co dělá z malých měst atraktivní místo k životu. A nezáleží, jestli jde o Čechy, Moravu či Slezsko. Dokud se toto vesnice nenaučí, budou dál bujet nevzhledné satelity na periferiích. A vesničky, byť dřív střediskové, skomírat.
Dále čtěte:
Škola základ obce. Stát hasí důsledky první vlny suburbanizace
Populační vývoj: Česko bude dál stárnout, obyvatel ale díky migraci neubude
