komplexní a praktický návod – 1. část
1. Kdo je považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob
a jaký je rozsah jeho daňové povinnosti
Okruh poplatníků daně z příjmu právnických osob je uveden v paragrafu 17 zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějąích předpisů (dále jen „ZDP“).
Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami.
Jde např. o osoby vzniklé podle obchodního zákoníku (obchodní společnosti a druľstva), osoby vzniklé podle zákona o sdruľování občanů (spolky, hnutí, kluby), příspěvkové a rozpočtové organizace.
Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou také organizační sloľky státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (např. ministerstva a jiné správní úřady státu, soudy, státní zastupitelství). V textu budeme poplatníky daně z příjmů právnických osob dále označovat slovem „poplatníci“.
Neomezená daňová povinnost
Neomezenou daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, mají poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen (dále jen „sídlo“).
noplatníky je třeba upozornit, ľe zavedením kritéria „místa vedení“ se poskytuje daląí nástroj správcům daně v ‡ostupu proti daňovým únikům formou spekulací či zastřeného stavu, jejichľ podstatou je, ľe se subjekt formálně právně zaregistrovává v místě jiném a podle jiného právního řádu neľ v místě, v němľ skutečně působí a jehoľ prostřednictvím jsou generovány zdanitelné příjmy. V souvislosti s youto problematikou bylo ve Finan‹ním zpravodaji č. 1/2001 uveřejněno Sdělení Ministerstva financí čj. 251/122867/2000, k problematice pojmů „místo vedení“.
Omezená daňová povinnost
Omezenou daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky, mají poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo. Které příjmy se povaľují za příjmy ze zdrojů na území České republiky je vyčerpávajícím
způsobem stanoveno v § 22 ZDP (jedná se např. o příjmy z činností vykonávaných
prostřednictvím stálé provozovny, o příjmy ze sluľeb poskytovaných na naąem území, o příjmy z uľívání movité věci nebo její části umístěné na území naąí republiky
a daląí).
ZDP stanoví, kdy je plátce provádějící úhradu poplatníkům s omezenou daňovou povinností povinen neuhradit jim celou částku a provést z ní sráľku daně, a tím ze vzniklého příjmu vypořádat daňovou povinnost poplatníka (§ 38d), nebo provést z wí sráľku ve formě zajiątění daně (§ 38e) na zdanitelný příjem poplatníka, který je povinen sám podat daňové přiznání.
Podle § 37 ZDP platí, ľe ustanovení zákona o daních z •říjmů se pouľije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. To znamená, ľe postup při zdaňování poplatníků s omezenou daňovou povinností můľe být modifikován těmito smlouvami. Tyto smlouvy vycházejí z daňových zákonů jednotlivých smluvních států a modifikují je ve vztahu k subjektům druhého smluvního státu.
Příklad:
Pokud je v naąem ZDP stanoveno, ľe je nutné zahraničnímu poplatníkovi s omezenou daňovou povinností srazit 25 % z příjmů za pronájem stroje, tak smlouva o zamezení dvojího zdanění uzavřená s přísluąným státem můľe tuto sazbu modifikovat např. maximálně do výąe 5 % z příjmů.
Příklad:
Pokud z uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjmů vyplývá, ľe příjmy ze sluľeb poskytovaných na naąem území podnikem z druhého smluvního státu mohou být zdaněny jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost u nás prostřednictvím stálé provozovny, tak platí toto ustanovení a nikoliv ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) ZDP, podle kterého by měly být u nás zdaňovány příjmy ze sluľeb poskytovaných na naąem území poplatníkem, který nemá na naąem území sídlo.
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění zásadně nestanovují ľádné nové povinnosti, které by jiľ nebyly v daňových zákonech jednotlivých zemí obsaľeny. Pokud domácí daňový zákon nezná např. určitou formu či sazbu daně, tak je nelze pouľít, i kdyľ ve smlouvě jsou zmiňovány. Na druhou stranu, pokud daňová smlouva stanoví, ľe něco lze v daném státě zdanit a domácí daňový zákon toto zdanění obsahuje, tak z moľnosti zdanění vyplývá povinnost toto zdanění provést.
Je dobré jeątě vědět, ľe pro poplatníka s neomezenou daňovou povinností se v praxi vľilo označení „daňový rezident“ a pro poplatníka s neomezenou daňovou povinností „daňový nerezident“.
2. Co je zdaňovacím obdobím poplatníků
Zdaňovacím obdobím poplatníků daně z příjmů právnických osob je podle § 17a ZDP
a) kalendářní rok,
b) hospodářský rok (v návaznosti na podmínky dané zákonem o účetnictví),
c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo druľstva (v návaznosti na obchodní zákoník) do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo
d) účetní období (v návaznosti na zákon o účetnictví), pokud je toto účetní období deląí neľ nepřetrľitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.
Zákon o správě daní a poplatků ve svém § 40 stanoví, kdy jsou poplatníci daně z příjmů právnických osob povinni podat daňové přiznání.
Obvykle se poplatníci nacházejí v situaci, kdy jsou povinni podat daňové přiznání nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období nebo do ąesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období (v tomto druhém případě tehdy, jestliľe mají povinnost mít na základě zákona účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jejichľ přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce na základě plné moci k zastupování, která je podána správci daně před uplynutím neprodlouľené lhůty pro podání daňového přiznání).
Daląí specifická ustanovení týkající se podávání daňového přiznání stanovuje § 38m ZDP (např. v případě konkursu – viz dále).
3. Co je předmět daně z příjmů a co není
Co je předmětem daně z příjmů právnických osob je stanoveno v § 18 ZDP.
Co je předmětem daně
Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veąkeré činnosti a z nakládání s veąkerým majetkem (dále jen„příjmy“), není-li dále v ZDP stanoveno jinak.
Pojem „výnos“ je pojmem vymezeným v návaznosti na účetní předpisy a co se povaľuje za příjmy je základním způsobem stanoveno v § 23 odst. 6 ZDP. Zde je také důleľité ustanovení o nepeněľním příjmu vlastníka (pronajímatele).
U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze p
