Aby bylo jasno, tento text nechce nikoho navádět k čemukoli ilegálnímu, ani ke krutosti vůči němým tvářím, ani k nadměrným dávkám naivity či naopak cynismu, ani k ničemu podobně opovrženíhodnému. Ale pokud jste ten typ, jehož touha po dobrodružství všeho druhu umí převážit nad soudností (a koneckonců sami jste se rozhodli číst text pod tímto titulkem…), pak vám nejspíš může pár informací zpoza hranic světa běžného investování prokázat dobrou službu.
Když jsme u dobrodružných zážitků, právě touha po nich žene kupředu trh, o němž bude řeč. Jde o trh se zvířecími produkty – jak to říci, snad potravinovými doplňky? – slibujícími vylepšení všech možných aspektů lidského zdraví, přičemž jednoznačně vedou afrodiziaka.
Představa, že doušek tajemného lektvaru vám pomůže k reinkarnaci v Casanovu, je populárnější, než by se v údajně racionální éře zdálo. Je to vyjádřeno velikostí řečeného trhu, odhadovaného na 20 miliard až 25 miliard dolarů ročně (autorem odhadu z roku 2016 je OSN, konkrétně UN Environment Programme). Sto procent z této částky nejde na afrodiziaka, ale na drtivou většinu to vydá.
Protože příslib účinnosti lektvarů zjevně stoupá s mírou exotičnosti jejich původu, není divu, že suroviny k jejich výrobě pocházejí právě z exotických krajů. Účast investičního charakteru na tomto obchodu vás (nebo přinejmenším vaše peníze) proto nejspíš zavede někam mezi východní Afriku a jihovýchodní Asii.
Druhou podmínkou je, že na to musíte mít dobrý žaludek.
A také vám to musí projít, protože surovinami v tomto případě jsou zvířata, často ohrožená a chráněná zákony, jakkoli čile porušovanými.
1 Slonovina
Nejtradičnější obětí takového obchodu jsou afričtí sloni. Slonovina je přitom jediný produkt v našem přehledu, jehož přitažlivost nespočívá v příslibu přímého vylepšení vašeho sexuálního života; činí tak pouze nepřímo coby známka luxusu.
Ani tak to není špatný kšeft. Denně se na cestu z keňského, mosambického či tanzanského pobřeží vydají směrem k Číně (daleko největšímu odbytišti) kly plus minus 80 slonů. A jestliže za kilo slonoviny dáte africkým pytláckým gangům bratru 150 dolarů, v Číně je prodáte i za víc než dva tisíce dolarů.
Odečtěte náklady na dopravu, úplatky, ochranu před ostatními gangstery a podobně; pořád by vám měla vyjít slušná marže.
Pokud však budete chytří a budete investovat dlouhodobě, nebudete se klů zbavovat rychle, nýbrž si je ponecháte někde dobře ukryté. Tak se to děje s kly zhruba poloviny všech ilegálně vybitých slonů, odhaduje OSN. Činí tak mazaní investoři, kteří vědí, že až poptávka všechny slony vyhubí, bude jejich dnes nasyslený artikl mnohem cennější. Zároveň to ovšem vyžaduje masivní investice nyní, přičemž návratnost je nejistá a daleko v budoucnosti.
2 Nosorožčina
Tak se rohům sloních bratranců-tlustokožců pochopitelně neříká; už proto, že nosorožčí roh není de facto zub jako sloní kel, nýbrž kožní derivát. Jeho základní ingrediencí je keratin, stejně jako v lidských nehtech. To je sice představa pro leckoho nevábná, ale zase se to lépe strouhá.
A strouhá se o sto šest, protože je to výtečně výnosné. Poptávka po nosorožčích rozích je přitom svého druhu marketingovým triumfem. Tradiční asijské využití je medicínské, ačkoli z dob, kdy nikdo neznal slovo rakovina (již má dnes výtečně léčit); roh měl v součinnosti s dalšími látkami zabírat proti artróze, bolestem hlavy, halucinacím a takovým věcem.
Kromě toho se z rohů vyřezávaly ozdobné předměty, případně rohy sloužily coby lovecké trofeje. Dnes se však bohatá vietnamská elita chlubí pitím rozemletých rohů v čemkoli alkoholickém (zejména ve víně) spoléhajíc na afrodiziakální účinky; ráno se pak týž prášek sype do vody jako svérázný detox. Anglické pořekadlo o tom, že se máte den po večírku zotavit srstí psa, jenž vás pokousal, dostává čerstvý význam.
Vtip je v tom, že podle Traffic International (monitorovacího programu World Wildlife Fund) se zprávy o tomto způsobu využití začaly objevovat ještě dříve, než se praxe skutečně rozšířila.
Dnes tak roh slouží bohatým Vietnamcům a Číňanům hned dvakrát: je známkou luxusu i de facto afrodiziakem. Je tedy najednou jako porsche (jehož prostřednictvím partnerku získáte) i jako viagra (aby vám to bylo co platné). To by v tom byl čert, aby se na tom nedalo skvěle vydělávat.
Však to také jde. Kilogram nosorožčího rohu stojí na černém (myšleno ilegálním) trhu ve východní Africe 160–170 dolarů za kilogram; průměrný roh přitom váží přibližně dvě až tři a půl kila, podle druhu nosorožce. Ve Vietnamu už prodáte kilo takového rohu za 30 tisíc až 35 tisíc dolarů, což je velmi prima; na čínském trhu však můžete dostat i dvojnásobek. Ještě se divíte, že z povrchu zemského mizí jeden nosorožčí druh za druhým?
3 Tygři
Dalším ceněným zvířetem na našem svérázném trhu je tygr. Po světě jich volně běhá jen dva až tři tisíce v podmínkách, v nichž lze počítat s jejich přirozeným množením (celkový počet volně žijících tygrů je zhruba o polovinu vyšší), zatímco asijské země se jen hemží tygřími farmami; tam jich žije odhadem na osm tisíc.
Oproti slonům a nosorožcům má tygr tu zvláštnost, že je atraktivní téměř celý. Při troše dobré reklamy lze totiž tygří schopnosti, přechovávané (způsobem převážně mystickým) v různých částech těla, prodávat retailově, takže jedno zvíře umí vynést i 75 tisíc dolarů. Tygří mládě přitom koupíte za pouhé tři tisícovky.
Údaje pocházejí z roku 2017 z Laosu. V tamní volné ekonomické zóně na břehu řeky Mekong je zoologická zahrada s několika tygry; zároveň je tam i obří kasino Kings Romans (těžko říct, v jakém jazyce ten název je). Tamní stejnojmenná restaurace servíruje tygří steak za 45 dolarů, tedy zhruba pětinu tamního průměrného měsíčního platu; populární je i tygří víno, což je normální víno, v němž jsou naložené úlomky tygřích kostí.
Laos je v tomto oboru světovou jedničkou. Chcete-li jet v tygrech, bez této země se stěží obejdete.
