Uzavírání dohod o provedení práce je díky minimálnímu zatížení povinnými odvody z vyplacené odměny ekonomicky velmi výhodné. A to jak pro zaměstnance, tak pro firmu. Navíc je u ní přípustná značná smluvní volnost.
Foto: Martin Siebert
Za zaměstnance, kteří pracují na základě dohody o provedení práce, se neplatí zdravotní a sociální pojištění. Na druhou stranu je použití dohody o provedení práce limitováno maximálním přípustným časovým objemem práce, ale ani to nemusí být při využití všech zákonných možností žádný problém.
Dohoda o provedení práce má na rozdíl od dohody o pracovní činnosti nebo pracovního poměru, jež jsou uzavírány zpravidla na delší dobu, spíše jednorázový charakter. Obvykle jde o splnění ojedinělého, nárazového úkolu. Dohoda o provedení práce je vhodná zejména, jestliže splnění určitého úkolu není možno zajistit zaměstnanci v rámci plnění jejich povinností, nebo jestliže sjednání dohody vyžaduje zvláštní povaha takového úkolu. Bude tomu tak zejména v případech, kdy mezi zaměstnanci zaměstnavatele není takový člověk, který by vzhledem ke své kvalifikaci, specializaci, praxi, vytížení mohl požadovaný úkol splnit. Nebo když charakter takového ojedinělého úkolu vylučuje uzavření pracovního poměru nebo se jeho sjednání či uzavření dohody o pracovní činnosti jeví zbytečnou komplikací. I na dohodu o provedení práce však lze vykonávat opakující se nebo déletrvající činnost.
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být dle ust. § 75 věty první zákoníku práce větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce (ust. § 75 věty druhé zákoníku práce). Mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem tak může být sjednáno i několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce, třeba opakovaně, ovšem rozsah práce v nich dohromady (celkově) nesmí přesáhnout 150 hodin za kalendářní rok. Dohoda o provedení práce může být uzavřena i na déletrvající pracovní výkon, např. na dobu jednoho roku, ale eventuálně i na delší dobu nebo také na dobu neurčitou. Počet odpracovaných hodin však nesmí být vyšší než 150 za kalendářní rok.
V praxi to může fungovat takto:
1) Dohoda o provedení práce bude uzavřena na dobu jednoho kalendářního roku s tím, že zaměstnanec podle ní bude vykonávat práce vždy 12,5 hodiny v kalendářním měsíci. Celkový součet hodin nepřesáhne 150 pracovních hodin v kalendářním roce.
2) Dohoda o provedení práce bude uzavřena na dobu neurčitou s tím, že zaměstnanec bude vykonávat práce dle potřeby zaměstnavatele, ale vždy nejvýše 150 hodin za kalendářní rok. Po vyčerpání tohoto limitu se výkon práce „přeruší“ a znovu se „obnoví“ v novém (dalším) kalendářním roce.
3) Dohoda o provedení práce bude uzavřena na dobu určitou 1 roku, a to 2. kalendářního pololetí jednoho roku a 1. kalendářního pololetí následujícího roku, na sjednaný objem práce 300 hodin, s tím že zaměstnanec bude vykonávat práci vždy 25 hodin v kalendářním měsíci. Celkový počet hodin nepřesáhne 150 hodin v kalendářním roce.
Dohoda o provedení práce, jak vidno, umožňuje pro praxi různá řešení. Nelze zaměňovat dobu, za kterou se posuzuje maximální přípustný rozsah práce (u dohody o provedení práce 150 hodin za kalendářní rok), s dobou trvání pracovněprávního vztahu.
