Třístovka za několik desítek minut odtěží 560 tun hnědého uhlí Důl Československé armády Ervěnice – založen 16. listopadu roku 1901, stojí na ceduli u vstupu do areálu lomu. Po pár formalitách fasujeme vstupní karty, nasedáme to terénního vozu a jedeme do dolu. Už za několik minut stavíme na „vyhlídce“, jednom z několika zastavení místní turistické atrakce Uhelné safari. „Vlevo to zelené, co vidíte, jsou místa, kde už začala rekultivace.
Támhle vpředu, ta světlá místa ve svazích ukazují, kam až se těžilo,“ pokračuje průvodce.
Nad místy, která nám ukazuje, stojí na úpatí Krušných hor zámek Jezeří. Dnes státní zámek, do začátku druhé světové války patřil Lobkowiczům. Původní majitelé by se dnes asi divili, jak se za poslední desítky let změnil výhled do krajiny. „A támhle dole, to černé, je uhlí, tam se těží,“ říká průvodce. Před námi se na několika kilometrech čtverečních rozprostírá Lom Československé armády. Z velké výšky vypadá jako dětská hračka. Na krajích lomů stojí malá rypadla, mezi nimi sem tam projede miniaturní nákladní vůz, to vše je propojované malými stezkami, přepravníkovými pásy na uhlí.
Z výhledu sjíždíme do dolu, terénní vůz zvládá nerovnosti místních komunikací s přehledem, jen pasažéři mají v některých místech co dělat, aby si neomlátili hlavy o střechu vozu a nepřekousli jazyk. Cestou se snažíme najít další z místních atrakcí, stádo muflonů, ale nemáme štěstí. Po pár minutách stavíme u velkého důlního rypadla, kterému místní neřeknou jinak než třístovka. Několikasettunový stroj za pár desítek minut odtěží 560 tun hnědého uhlí, což stačí na naplnění deseti nákladních vagonů. Stroj obsluhují čtyři lidi. Zámečník, bagrák, elektrikář a klapkař. Nahoru do bagru vás vyveze výtah. Netrvá to dlouho a jste v kabině rypadla. Vysoko nad zemí se vám vybaví známý song od Marka Ebena Jak to dělaj kosmonauti. „Máme tu vše, co potřebujeme, toaletu, svačinovou místnost i malou dílnu,“ ukazuje obsluha bagru. V kabině se dá bez problémů přečkat i silná bouřka. „Zažil jsem asi třikrát, že do nás uhodil blesk, ale naštěstí je to tady všechno izolované,“ dodal. Obrovský stroj je schopen i samostatného přesunu, i když rychlostí šest metrů za minutu může konkurovat spíš želvám. Přesouvat se ale musí velmi opatrně. V místě, kde se aktuálně těží, se před pár desítkami let dobývalo uhlí hlubinnou těžbou. V zemi jsou kilometry skrytých tunelů. Před časem do jednoho z nich dokonce třístovka zapadla. Nikomu se nic nestalo, ale vyproštění stroje trvalo několik měsíců. I proto se před každým přesunem stroje dělají kontrolní vrty.
Historie těžby hnědého uhlí
22 000 let před naším letopočtem Archeologické průzkumy prokazují první použití uhlí k topení.
21. května 1403 Nejstarší písemná zmínka o těžbě „hořlavého kamene“ v severočeské hnědouhelné pánvi pochází z roku 1403. Jde o záznam z duchcovské městské knihy, podle kterého prodal místní měšťan Stisla svůj podíl v uhelném dole čtyřem osobám z Míšně.
1613 V tomto roce udělil císař Matyáš privilegium na těžbu uhlí u Havraně a Hrobu mosteckému občanu Janu Weindlichovi.
1740 Za třicetileté války všechny zprávy o uhlí a dolech mizejí, první novodobá zpráva o těžbě uhlí pochází z roku 1740. Od 60. let 18. století dochází k otvírce na mnoha místech pánve.
1791 Byly zahájeny těžební práce na dole Magdalena u Střimic (v místě dnešní rekultivované výsypky Lomu Ležáky).
1850–1867 Postupné zprovoznění nové železniční tratě v severních Čechách vedlo k rychlému rozvoji těžby hnědého uhlí v regionu.
1879 V Česku bylo vytěženo již více než pět milionů tun hnědého uhlí.
1908 V Duchcově byla zřízena rekultivační expozitura zemské zemědělské rady. Od 50. let minulého století dochází k systematickému rozvoji rekultivačních prací.
1940–1945 Během druhé světové války ovládla těžbu v severočeském uhelném revíru Sudetoněmecká důlní akciová společnost (SUBAG), kontrolovaná německým státem. Uhlí ze severních Čech sloužilo mimo jiné k výrobě syntetického benzinu.
Květen 1945 Na základě dekretu prezidenta republiky byly po druhé světové válce veškeré důlní podniky v severočeském revíru znárodněny a včleněny do národního podniku Severočeské hnědouhelné doly.
1950 V roce 1950 bylo v severočeském hnědouhelném revíru vytěženo 20 milionů tun hnědého uhlí, v roce 1960 téměř 40 milionů tun, v 70. letech těžba přesahovala 60 milionů tun ročně a v polovině 80. let vrcholila na téměř 75 milionech tun za rok.
1975 Kvůli těžbě byly zbourány desítky vesnic a měst. V roce 1975 byl například přesunut o 841 metrů kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.
1991 Vláda schválila územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Za limity je zhruba 0,9 miliardy tun uhlí.
2014 Těžba hnědého uhlí dosáhla objemu 38,197 milionu tun.
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz
