VRACENÍ OBALŮ Ve světě existuje hned několik systémů recyklace obalů. Kterému se ten navrhovaný český podobá nejvíce? Ve světě se jednotlivé země pasují s problematikou plastových obalů různě. Každá si hledá z hlediska ekologického i ekonomického trochu jinou cestičku. Následuje několik prototypových modelů.
VRACENÍ OBALŮ Ve světě existuje hned několik systémů recyklace obalů. Kterému se ten navrhovaný český podobá nejvíce?
Ve světě se jednotlivé země pasují s problematikou plastových obalů různě. Každá si hledá z hlediska ekologického i ekonomického trochu jinou cestičku. Následuje několik prototypových modelů.
NĚMECKÝ SYSTÉM Zálohování a recyklace nápojových obalů v Německu prošly několika etapami. V roce 1991 stanovil zákon podíl opakovaně používaných obalů na trhu na 72 procent. Pokud by podle zákona tento podíl klesl na nižší úroveň, měl být vytvořen zálohový systém. Ten byl zaveden v roce 1997, po přechodném období byla povinnost zálohovat jednocestné obaly stanovena k datu 1. ledna 2003. Zejména obchodní sítě začaly následně vytvářet privátní zálohové systémy, platilo ale, že příslušný obal vracel spotřebitel v místě, kde jej původně koupil. Nejednotnost systému a komplikace pro spotřebitele vyústily do novely zákona o obalech, která s platností od 1. května 2006 zavedla centrální zálohový systém pro jednocestné obaly a spotřebiteli umožnila vracet tyto obaly i tam, kde nebyly nakoupeny. Zálohová povinnost platí pro pivo, minerální vody a nápoje s obsahem kysličníku uhličitého, avšak ne na další nápoje, i když jsou baleny do stejných obalů. Podle institutu Infoteam Königstein vedl německý systém zálohování a recyklace plastových obalů k tomu, že se v zemi podíl opakovaně použitelných nápojových obalů po zavedení zálohové povinnosti snížil (meziročně zhruba o 8 procent) a nebylo tak dosaženo zamýšleného cíle.
ŠVÉDSKÝ SYSTÉM
Také ve Švédsku vychází povinné zálohování PET obalů ze zákona z roku 1991, současně platný systém se datuje počátkem roku 2006. Zálohový systém je od té doby rozšířen na všechny plastové obaly a plechovky určené k přímé spotřebě, kromě mlékárenských a zeleninových výrobků a ovocných a jiných nápojů složených z bobulí. Každý účastník zálohového systému (Returpack) platí ročně Státní zemědělské správě poplatek 1080 eur na pokrytí nákladů systému. Obaly musí být označeny a obsahovat údaj o tom, že jsou součástí systému a o jakou výši zálohy se jedná. Výsledkem je postupný růst recyklace PET obalů.
ESTONSKÝ SYSTÉM Tato země kombinuje zálohový systém a daňové zatížení obalů. Obalová daň byla původně uvalena na pivo, víno a lihoviny, od roku 2000 byla rozšířena na veškeré nápojové obaly. Výše daně je dána environmentální šetrností použitého materiálu, daň ale není nutné platit, pokud je minimálně 60 procent příslušného obalového materiálu vytříděno, recyklováno nebo použito jako palivo. Povinné zálohování obalů funguje v nejnovější podobě od roku 2005. Jde o systém EPP (Eesti pandipakend), do kterého platí výrobci nápojů specifický poplatek (32,5 eura), poplatek za registraci a přidělení čárového kódu podle typu obalu ve výši 6,50 eura a poplatek za nápojový obal (0,007 eura). Nápojové obaly, které jsou součástí sytému EPP, musí být příslušně označeny, spotřebitel může takové obaly vracet nejen v místě jejich nákupu.
FINSKÝ SYSTÉM
I Finsko kombinuje mechanismus daní a záloh na obaly. V současné době činí daň 0,51 eura za litr jednocestného nápojového obalu, tato daň se neplatí, je-li obal součástí zálohového systému, který je pod kontrolou tamějšího ministerstva životního prostředí. Systém daní podporuje výrobce i obchodníky k vytvoření systému zpětného odběru i následného využití a recyklace nápojových obalů. Příjmy ze zdanění nejsou pro státní rozpočet významné, základním cílem je ekologický přínos systému. Podle tohoto principu jsou přitom opakovaně používané nápojové obaly lepší než recyklovatelné hliníkové obaly, které mají vyšší negativní přínos na acidifikace, změny klimatu a porušení ozonové vrstvy. Výsledkem finského systému je postupný přechod od skleněných lahví k PET lahvím, čímž mimo jiné klesá hmotnost přepravovaného zboží a snižuje se množství látek emitovaných do ovzduší.
SYSTÉMY ZPOPLATNĚNÍ, TŘÍDĚNÍ A RECYKLACE V ZAHRANIČÍ
Systém záloh na opakovaně používané obaly – Německo, Švédsko, Estonsko, Finsko
Systém záloh na jednocestné nápojové obaly – Německo, Dánsko
DaA uvalená na obaly – Estonsko, Finsko
Zákaz využívání jednocestných nápojových obalů – Dánsko
Poznámka: řada zemí kombinuje několik systémů dohromady.
Pramen: Studie IREAS
