Byl to tým snů. Čtvrtinu branky zacpal hřmotný opravář a rukama jako hrabla na odklízení sněhu, které když rozpřáhl, zastínily slunce. Obranu dirigoval starý pardál, padesátník a jeden z hlavních sponzorů klubu, kombinaci uprostřed pole obstarávali Jarda a Fanda, co spolu kopou od žáků a za těch pětadvacet let už o sobě vědí naslepo. Kolem nich lítalo sedm dorostenců, kteří to všechno oběhali, nebáli se dát soupeřovým obráncům jesle tam a zpátky, nastříleli góly a po zápase moc nechlastali. Dva z nich si vyhlédl druholigový tým z krajského města.
Jo, zkrátka česká idyla. Klub z jihočeské vesničky má hezké webové stránky, pro děti z okolí pořádá masopusty a dětské dny, věrná fanynka z chalupy naproti přetáhla jednou pomezního deštníkem a zasloužilé hvězdy týmu jsou střídány pět minut před koncem, aby měly jistotu teplé vody z bojleru ve sprše.
Co čert nechtěl, dařilo se, tým stoupal nejprve tabulkou, pak naneštěstí i okresními soutěžemi a název klubu se začal objevovat v okresních novinách. To byl bod zlomu, protože od té chvíle si začali hrát na Bayern. Trenérem se stal zkušený penzista z Prahy, toho času právě přistěhovaný, sponzoři začali odměřovat své příspěvky podle bodů v tabulce a jádrem mužstva se stali vysloužilí pětatřicátníci z „velkého“ fotbalu krajské úrovně, což stačilo, aby nový tým vyškolil okresní elitu. Samozřejmě nehrají zadarmo, tréninky nehrozí, protože přece na ně nebudou jezdit přes půl kraje, a když už je klub platí, musejí nastupovat. Žákovský tým se rozpadl, kluky nemá kdo trénovat, protože bývalý trenér se urazil, dorostenci už nesedí ani na lavičce a všichni jsou spokojeni, jak to ten náš FC válí.
Bavím se o tom u buřtu a piva se sousedem chalupářem. Jeho jedenáctiletý vnuk hraje za Slovan Liberec a teď ho „ostaršili“, protože „je šikovnej“. Objevili ho i skauti ze Sparty a rodina řeší, jak by se přestěhovala do Prahy. Hlavní problém je, aby to utáhli finančně, a úhelná otázka proto zní, od jakého věku by mohl kluk dostávat nějaký ten peníz a – pozor – jestli bude placen, i když bude vysedávat mezi náhradníky. A vůbec nejlepší by bylo kluka v šestnácti poslat někam do Londýna, ať má svižnější kariéru.
Ne, nebude to lepší. Takovýhle fotbal provozovaný v tak malé zemi sice může čas od času zaperlit na nějakém to evropském šampionátu, ale do rodiny štamgastů ve světové extratřídě nepatří.