Banka platí za chybu Spravedlnost mele pomalu, ale jistě. Ne, že by to u nás platilo úplně vždy, ale v případě vytunelovaných CS fondů ano. Jejich akcionáři utrpěli miliardovou škodu. Pozdě, byť přece, došlo na ty, kteří onu loupež zinscenovali. Úplně nejpozději se justice dopracovala k satisfakci pro oběti.
Banka platí za chybu
Spravedlnost mele pomalu, ale jistě. Ne, že by to u nás platilo úplně vždy, ale v případě vytunelovaných CS fondů ano. Jejich akcionáři utrpěli miliardovou škodu. Pozdě, byť přece, došlo na ty, kteří onu loupež zinscenovali. Úplně nejpozději se justice dopracovala k satisfakci pro oběti. Přejeme jí, aby to uměla pokaždé a ovšemže rychleji. Akcionářům CS fondů pak, aby rozsudek nabyl právní moci - a aby na ně v Plzeňské bance ještě něco zbylo. Banka sice nekradla, ale dopustila se hrubé chyby, dovolila totiž okrást jiné. A za chyby se platí. Což vzkazujeme i sociální demokracii, která od tunelářů z CS fondů brala peníze.
Vládní drama až příště
Jak vidět, trhy nebyly z hlasování o důvěře Špidlově vládě ani trochu nervózní. Když nic jiného, tak tohle svědčí o tom, že šlo o křížovku s předem vyluštěnou tajenkou. Premiér nebyl zvědavý, co si o něm vládní poslanci doopravdy myslí, jen je chtěl donutit, aby drželi basu. Potřeboval si totiž potvrdit pozici. Nic proti tomu, hlasování o důvěře patří mezi standardní formy nátlaku kabinetu na parlament. Zvláště, když je pozice vlády otřesena. Spíše nás zaráží jiná věc. Proč Špidla potřeboval k tomuhle rozhodnutí až kopanec při volbě prezidenta, když mu vnitrostranická opozice od počátku hází klacky pod nohy. Například mu opakovaně zabránila obměnit dozorčí radu České konsolidační agentury. V této klíčové instituci stále sedí lidé dosazení za minulé vlády. Ostatně, Zemanovi muži neřekli minulé úterý své poslední slovo a Špidla o nich ještě uslyší.
Strašidlo deflace
Vysoká inflace Česku momentálně nehrozí. To je ta dobrá polovina zprávy. Kdo, kromě dlužníků, by jásal nad dvoucifernou inflací. Jenomže pokles cen, to také není žádná selanka. Spotřebitelé sice jásají, ale pro producenty to neznamená nic jiného, než pokles tržeb, a to musejí investovat do inovací. Nejlepší je malý a pravidelný růst cen, okolo jednoho, dvou procent. Pak je možné odhadnout budoucí vývoj a přitom se vyplácí vyrábět a prodávat. Mírné inflace se sice dočkáme, ale bude za ní stát zdražení ropy a růst spotřebních daní. Zisky tedy půjdou do kapes kartelu OPEC a vlády, zato českým podnikatelům se zdraží vstupy a omezí poptávka. To nejsou vyhlídky, které nám dělají radost.
