Nic tak přesně nevystihuje podstatu vítězství americké demokracie nad iráckým diktátorem, jako ona Saddámova slova: "Chci vyjednávat". Nepochybně to v té chvíli myslel upřímně. Je totiž jediná situace, kdy tyrani opravdu touží po jednání: když je zaženete do kouta, odkud nemají úniku.
Diktátor chtěl vyjednávat
Když byl Saddám Husajn prezidentem, žádné „mezinárodní právo“ ho nedonutilo držet slovo tak jistě, jako dnes americké zbraně. To vzkazujeme všem, kteří se v případě diktátorských režimů rádi dovolávají suverenity.
A v Plzni je klid
Až budete projíždět po obchvatu kolem Plzně, asi vám to přijde jako samozřejmost. Úplně jinak to však vypadalo ještě před pár lety. Tehdy se zdálo, že kopec Valík, domov náletových stromů a tradiční místo skládek, je důležitější než Plzeňané ohrožení plicními nemocemi a rakovinou. Teď je vše jinak a na nesmyslné boje kolem obchvatu se brzy zapomene. Bohužel, lidí, kteří si pletou ekologii s ideologií, a bojují ve jménu přírody proti člověku, bude pořád dost. Čekají nás nové Valíky.
Pomalá spravedlnost
Soudci není co závidět jeho úlohu rozplést, kdo je v kauze H-systém viník a kdo oběť. Prostá pravda je nicméně mnohem jednodušší než řeč paragrafů. Evidentně jsou tu lidé, kteří své domy zaplatili dvakrát, a přesto jim hrozí, že o ně nakonec přijdou. Právo je neumělo ochránit, když své peníze investovali. A dokonce ani v době, kdy H-systém krachoval, nedostali tito lidé žádný návod jak se zachovat (natož pomoc). Teď, po šesti letech, se justice vzpamatovala a jde na ně s bičem jako na zločince.
