Prognózovat budoucí vývoj nominálního kurzu měny za předpokladu, že se nacházíme v režimu plovoucího měnového kurzu, je sisyfovská práce s hodně nejistým výsledkem. To platí stejně pro britskou libru, americký dolar, anebo, jako v našem případě, pro českou korunu.
Hlavním důvodem velmi obtížné predikovatelnosti měnového kurzu je skutečnost, že faktorů, na které kurz reaguje, je celá řada: stádovým chováním trhu začínaje a trendech v produktivitě práce konče. Dalším problematickým místem prognózování měnového kurzu je to, že na něj různou intenzitou působí faktory v krátkém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, které jsou velmi často protichůdné. Výsledně se tak může stát, že se skutečný vývoj měnového kurzu odchyluje od výchozí prognózy.
To jsou ve zkratce hlavní důvody toho, proč si na prognózování měnového kurzu vylámala zuby řada předních světových ekonomů a také proč se kurz koruny v posledních čtvrtletích vyvíjel jinak, než jak naznačovala prognóza Česká národní banka (ČNB). V případě vývoje kurzu koruny se zkrátka pohybujeme na hodně nestabilní půdě.
Jaké jsou hlavní důvody toho, že podle většiny prognóz měla loni koruna posílit, ale realita byla nakonec jiná? Pro posílení koruny minulý rok ve zkratce hovořil kladný úrokový diferenciál vůči euru po pětinásobném zvýšení úrokových sazeb ČNB. Ale také přebytek na běžném účtu platební bilance a výsledně i rychlejší tempo růstu HDP v Česku oproti eurozóně. To však nestačilo.
Negativní sentiment na finančních trzích se od 2. čtvrtletí loňského roku začal dostávat pod prodejní tlak takzvané měny zemí rychle se rozvíjejících trhů (EM) a neušetřil ani korunu. Výraznějšímu posílení české měny kromě toho bránil i přebytek korunové likvidity, který výrazně vzrostl v letech 2013 až 2017, tedy v době, kdy ČNB uplatňovala kurzový závazek.
Významný nárůst korunové likvidity je dobře patrný ze zvýšení rezerv komerčních bank u ČNB, kdy ke skokovému nárůstu došlo především v 1. čtvrtletí roku 2017. Zjednodušeně by se dal loňský rok shrnout tak, že zahraniční investoři, kteří drží korunu ještě z doby před ukončením intervencí ČNB, již dále významněji nenavyšovali své pozice v české měně. A to ani s ohledem na skutečnost, že ČNB zvyšovala sazby. Výsledkem tak je stále poměrně slabá koruna.
