Během poslední dekády jednadvacátého století čelili tvůrci filmů pro dospělé jedné z největších výzev, s jakou se v rámci svých profesních kariér dosud setkali. Jejich branží se totiž rozšířila epidemie pohlavně přenosného viru HIV vyvolávajícího nemoc AIDS. Stalo se tak poté, co jeden z herců zfalšoval svůj test a chorobou nakazil ostatní.
Producenti proto rychle museli vymyslet způsob, jak zajistit, aby nebylo ohroženo zdraví účinkujících a do jisté míry i budoucnost celého odvětví. Naštěstí pro ně ale spása přišla relativně záhy, a to v podobě sofistikovaného systému pravidelných zdravotních kontrol a nově vzniklé databáze, která pečlivě dokumentovala, s kým přišel dotyčný v poslední době do kontaktu, a zda se tedy mohl tímto smrtelně nebezpečným virem potenciálně nakazit.
Od té chvíle sice uplynulo už více než dvacet let, ovšem jak se nyní v souvislosti s pandemií nebezpečného koronaviru ukazuje, zmíněný systém byl již tehdy velmi nadčasový.
„Když se o covidu začalo poprvé mluvit, cítili jsme, že jsme daleko lépe připraveni, protože s testováním v rámci celého průmyslu máme bohaté zkušenosti a stejně tak i s kontaktním trasováním či produkčními odstávkami,“ cituje zpravodajská agentura Reuters mluvčího americké obchodní asociace Free Speech Coalition Mika Stabila.
„Je to samozřejmě docela jiný virus, jiný typ hrozby, ale pochopili jsme, jak by to obecně vzato mohlo fungovat a co musíme udělat proto, abychom se ochránili,“ vysvětluje dále.
Lví podíl na vytvoření celého systému známého pod zkratkou PASS (z anglického Perfomer Availability Scheduling Service) má sexuoložka a bývalá hvězda filmů pro dospělé Sharon Mitchellová. Výše popsané testy nejen na HIV, ale i další sexuálně přenosné choroby musejí všichni pornoherci a pornoherečky absolvovat každé dva týdny, přičemž výsledky jsou následně zaznamenány do speciální databáze, do níž mají přístup jednotliví producenti a režiséři, kteří na jejím základě mohou s čistým svědomím rozhodnout o tom, koho z nich do svého filmu obsadí, a koho nikoliv.
„Vše, co nám (databáze) řekne, je v binárním kódu. Jsi
schopen pracovat, nebo nejsi schopen pracovat?“ přibližuje Mitchellová.
Povinná karanténa i davové scény vznikající na počítači
Ačkoliv se koronavirus šíří o poznání snadněji než HIV a další podobné choroby a současná situace kolem pandemie je ve srovnání s tou z devadesátých let o dost komplexnější, je Stabile přesvědčen, že se velká filmová studia mohou na základě zkušeností jeho kolegů lecčemu přiučit.
„Sport, Hollywood i porno průmysl čelí každý jiným výzvám, ale ve skutečnosti je tu pár věcí, kterým se můžeme jeden od druhého přiučit,“ uzavírá.
Ostatně, s otázkou, jak filmovou a seriálovou produkci opět rozjet, si aktuálně lámou hlavu snad všechna studia a televize napříč celým světem. Producenti, herci i režiséři podle Reuters již týdny přemýšlení nad tím, jaká opatření bude potřeba učinit, aby veškerý personál byl v relativním bezpečí. Objevují se tak například návrhy, že by všichni dotčení byli nuceni nejprve postoupit karanténu, po celou dobu natáčení by byl na placu přítomen lékař, každých 12 hodin se hercům i štábu měřila teplota a scény, ve kterých se vyskytuje větší množství lidí najednou, by vznikaly nikoliv před kamerou, ale na počítači.
Zdroj: www.reuters.com
