Když si nějaká zájmová skupina intenzivně stěžuje na poměry, vždy se vyplatí se podívat na bližší detail, a udělat si mezinárodní srovnání.
Česká agrární lobby se ve výrobě varovných prognóz, věštících tu zkázu ovocnářství, jindy zase v chovu prasat, nenechá (skoro) nikým zahanbit. Je v tom natolik dobrá, až to přivolává pozornost. Není náhodou nějaký problém také v produktivitě a efektivnosti, tedy doma?
Naštěstí srovnání existuje, neboť chovatelé prasat se sdružují, novinky si sdělují přes své sdružení InterPig anebo četné webové stránky. V Česku sleduje tyhle věci Ústav zemědělské ekonomiky a informací.
Při diferenční analýze českých produkčních nákladů na kilo jatečně upravených těl (JUT), kterou udělal loni britský AHDB Pork (s využitím dat ze sítě InterPig), nehrají roli rozdíly v mzdových nákladech (včetně pojistného), nebo v dostupnosti kapitálu, ba dokonce ani v cenách krmiv. Srovnávací tabulka nachází ve sloupečku „CZ“ jedinou nákladovou kategorii, kde Česko vyloženě ujíždí, a to jsou „ostatní variabilní náklady“ (38 pencí na kilo).
Takže co to ty ostatní variabily vlastně jsou? Veterinární náklady, výdaje na léčiva, energie, opravy a udržování, náklady na obnovu stáda. Kdyby je čeští chovatelé prasat měli v normě, byly by náklady pod průměrnými cenami EU, a vydělávali by dobré peníze.
Rozpad výrobních nákladů na kilo JUT ve vybraných zemích:
Ostatně historická tabulka naznačuje, že ekonomika chovu prasat je poznamenána právě kategorií ostatní variabilních nákladů (pencích na kilo JUT) ve srovnání s vysoce efektivní Kanadou a Dánskem.
Náklady v pencích na kilo JUT ve srovnání s Kanadou a Dánskem:
Samozřejmě, že produkční náklady jsou ovlivněny kurzovými pohyby, zrovna v roce 2014 ovšem existoval po celý rok v podstatě fixní kurz koruny, mírně podhodnocené, díky kurzovému závazku ČNB. Takže pokud se naplní předpoklad trhů, a koruna letos zpevní, prodraží to v eurech všechny lokální korunové náklady (namátkou mzdy a již zmíněné ostatní variabily), zatímco v závislosti na kontraktech a intenzitě konkurenčního prostředí mohou dovážené vstupy klesnout. Perspektiva bude záviset hlavně na fyzických ukazatelích produktivity, kde se ovšem čeští chovatelé v posledních letech rychle zlepšují - i proto, že tlak je silný a méně efektivní chovy končí. Tady je to vidět jasně:
Dále čtěte:
