Konečně se na to někdo podíval. Amatérská taxislužba přes internet znamená více najetých kilometrů, horší zácpy a více mrtvých na ulicích.
Nová studie z Booth School Chicagské univerzity naznačuje, že masové rozšíření internetových taxislužeb Uber a Lyft má právě opačný společenský výsledek, než jakými argumentují jejich příznivci. Namísto snížení počtu automobilů na ulicích velkých aglomerací (a s tím spojených energetických úspor a menšího znečištění ovzduší) jich jezdí po ulicích více; lidé si více kupují nové automobily, než by kupovali nebýt Uberu a Lyftu (dále jen ubeftů, ať je to jednodušší). A zároveň na ulicích umírá víc lidí.
Studie, již cituje server usa.streetsblod.com, tvrdí, že provoz ubeftů může za zhruba 2-3procentní nárůst smrtelných dopravních nehod v celých Spojených státech, z čehož lze předpokládat, že v největších aglomeracích, kde jsou ubefti disproporčně zastoupeni, bude řečený údaj ještě vyšší.
Smrtící ubefti
Role ubeftů by pomohla vysvětlit trend, podle něhož počet mrtvých od roku 1985 na amerických silnicích klesal - až do roku 2010. V tom roce se rozběhl ubeftí byznys se sdílenými jízdami, jemuž se později začalo říkat alternativní taxislužba. A od toho roku také začaly znovu růst ztráty na životech.
Studie tvrdí, že od doby, kdy se tento provoz rozběhl, poklesl počet lidí, kteří jezdí veřejnou dopravou, a naopak více lidí sedí za volantem. Města, v nichž jezdí hodně ubeftů, měla v průměru o tři procenta hustší provoz než města, v nichž jich jezdí málo. Pro přesnější vyjádření pojmů „hodně“ a „málo“ je zde ke stažení studie v PDF.
Už to samo o sobě logicky zvyšuje počet nehod, včetně smrtelných. Města se silnou přítomností ubeftů vykazují vyšší počet úmrtí chodců i vyšší počet víkendových a nočních nehod; počet nehod za účasti alkoholu se přitom nemění. Kromě toho v nich lidé kupují více nových aut než jinde.
Jízda o samotě
Jak je to možné? Je sice pravda, že ubeft mírně snížil počet majitelů automobilů mezi příslušníky vyšších příjmových kategorií (což je to, čím se vedení firem ohání, když se dohaduje s vedením měst o tom, jestli smí zdecimovat tamní taxikáře).
Úbytek bohatých řidičů je však bohatě vyvážen větším počtem lidí chudších, kteří chtějí pro ubefty pracovat a pořídí si za tím účelem nový vůz. Tím se firmy pochopitelně nechlubí.
Tihle řidiči navíc dostávají od ubeftů zaplaceno za to, že jezdí po ulicích bez zákazníka, prostě proto, aby byla větší nabídka. Takový „deadheading“, jak se tomu říká v originálu, sice není placen nijak závratně, ale - znáte to - každá koruna dobrá.
Výsledkem je že každý ubeftový řidič v průměru jezdí polovinu pracovní doby sám. Tedy nikoli sám, nýbrž obklopen kouřící tunou železa, která v ulicích ještě k tomu překáží těm lidem, kteří na ulici být musejí, protože se potřebují někam dostat.
Přičtěte k tomu fakt, že řidiči ubeftů musejí splňovat podstatně nižší kvalifikační nároky než profesionální taxikáři, kteří přišli o chleba. Kromě toho například Uber až letos zavedl pravidlo, podle něhož musí řidič po nepřerušené dvanáctihodinové šichtě mít alespoň šestihodinovou pauzu; všichni ostatní komerční řidiči na území USA musejí odpočívat déle a častěji.
Víc škody než užitku
Ubefti tedy kazí užitečné společenské návyky, otravují ovzduší, zacpávají ulice a zabíjejí. Kromě toho nikdy nevíte předem, kolik vás to bude stát, a nedej bože, aby se vám vybil telefon. A to všechno jen kvůli tomu, že moderním lidem připadá víc sexy objednávat si taxíka ťukáním do displeje než říct „dobrý den, prosím jeden vůz tam a tam“.
Co tedy? Třeba se stane, že si městští radní po celém požehnaném světě uvědomí, že ubefti nejsou taková výhra, jak se mělo za to (a už vůbec ne taková výhra, za jakou se ony firmy samy vydávají). Ale také je možné, že totéž si před nějakými stodvaceti lety říkali poslední zastánci koňky.
Čtěte další komentáře autora:
