Ministerstvo nestihlo vydat vyhlášku o úhradách za zdravotní péči
Financování zdravotnictví postrádá i tu provizorní stabilitu, kterou dosud mělo. Od počátku letošního roku zůstávají úhrady plateb za zdravotní péči pojišťovnami ve výši platné pro první pololetí 2003, kdy ministerstvo zdravotnictví naposledy vydalo vyhlášku o úhradách za zdravotní péči. Její existence se stala v posledních letech pravidlem a byla nouzovým řešením v situaci, kdy se zdravotní pojišťovny a nemocnice nedokázaly dohodnout na míře zvýšení plateb.
Vynechaný rok.
Problém je v tom, že výchozím obdobím, vůči kterému se platby zvyšují, je vždy stejné období předchozího roku. Podle výkladu zdravotních pojišťoven neexistence vyhlášky znamená, že musí být zachována úroveň financování z prvního pololetí 2003 a loňský růst nákladů nemocnic nebude do úhrad promítnut. Konkrétně to znamená, že nedojde ke standardnímu navýšení plateb o šest procent. V jednotlivých nemocnicích by to znamenalo „díru“ v hospodaření v řádu milionů až stamilionů korun. V celém systému zdravotnictví by deficit dosáhl až několika miliard. To by mohlo některá zdravotnická zařízení dostat definitivně do kolen. A to krátce poté, kdy ministryně zdravotnictví Marie Součková v závěru minulého roku musela žádat vládu o mimořádnou několikamiliardovou injekci ze státního rozpočtu na řešení nejakutnějších problémů ve financování zdravotnictví.
Časové důvody.
Ministerstvo zdravotnictví odpovědnost za vzniklou situaci nepřijímá a tvrdí, že příčinou je tradiční krach jednání představitelů zdravotních pojišťoven a nemocnic. „Nezapomněli jsme. Návrh vyhlášky o výši úhrad zdravotní péče poskytované v lůžkových zdravotnických zařízeních na první pololetí 2004 jsme na ministerstvu připravili. Současně obsahoval částečnou úhradu akutní lůžkové péče, minimálně z pěti procent, podle systému DRG (nový systém plateb za diagnózu – pozn. redakce). Návrh však koncem listopadu 2003 rozporovaly zdravotní pojišťovny i nemocnice. Pak už jsme ho z časových důvodů nemohli změnit tak, aby vyhláška byla vydána s účinností od prvního ledna letošního roku,“ uvedla Karla Kubíková z tiskového oddělení ministerstva.
Není to poprvé.
Z jejích dalších slov ale vyplývá, že ministerstvo o vydání vyhlášky ani neusilovalo. „V případě nedohody účastníků dohodovacího řízení na další období“ využívá ministerstvo podle Karly Kubíkové možnosti ponechat v platnosti podmínky dohodnuté v předchozím období. „Tuto možnost využilo ministerstvo zdravotnictví jak pro druhé pololetí 2003, tak i pro první pololetí 2004,“ uvedla mluvčí.
To koresponduje s informacemi zdroje týdeníku EURO, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něj ministerstvo zdravotnictví s vydáním vyhlášky váhalo záměrně. „Čekali, až vyprší čas na přijetí nového předpisu, aby nemuseli sami rozhodnout. To se opravdu stalo. Pro nemocnice je to katastrofa,“ uvedl.
Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven České republiky Jaromír Gajdáček se ale ministerstva zastává: „Samozřejmě že nyní jsou špatně nastavené váhy. Jednání o výši úhrad za zdravotní péči a vydání vyhlášky ministerstvem však podle mého názoru zhatily velké fakultní nemocnice, kterým se navrhovaný systém se zabudováním plateb za diagnózu, známý jako DRG, nehodil. Mohl by odhalit, že jsou vlastně přepláceny.“
Separátní dohody.
Názory zúčastněných jsou samozřejmě diktovány jejich specifickými zájmy. V každém případě je ale současná situace neudržitelná a pojišťovny s nemocnicemi nyní hledají východisko samy. Prvním krokem je dohoda Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) s Asociací českých a moravských nemocnic, zástupcem menších zařízení, o použití systému úhrad podle DRG při financování lůžkové péče v nemocnicích v prvním pololetí 2004.
Každá nemocnice z asociace však podepisuje s pojišťovnou smlouvu vlastní. „Předpokládáme, že dohodnuté podmínky většina nemocnic v individuálních smlouvách s námi potvrdí, protože jsou spravedlivější,“ míní mluvčí VZP Jiří Suttner. Platby nemocnicím budou podle něj probíhat dvousložkově. První postupně se zmenšující část bude založena na rozpočtu reflektujícím minulé příjmy nemocnice. Druhá podle současných předpokladů vzrůstající část bude založena na poskytnutých službách klasifikovaných na základě DRG.
V koutě.
Tento způsob úhrady podle VZP umožní nemocnicím tam, kde je to možné, převést lůžkovou péči na moderní způsoby ambulantní péče a upravit spektrum poskytované péče. Dohodnutý platební mechanismus má rovněž podporovat restrukturalizaci sítě lůžkových zdravotnických zařízení.„Některá lůžková zdravotnická zařízení dostávají více, než odpovídá jejich skutečné produkci poskytované zdravotní péče, na úkor zbývajících zařízení. To způsobuje i nežádoucí odliv finančních prostředků pojišťovny a u konkrétních nemocnic též nutnost vracet přeplatky zpět VZP. Postupným zavedením platebního systému založeného na DRG dojde k principu peníze sledují pacienta. Budeme financovat péči pacientovi skutečně poskytnutou,“ tvrdí VZP.
Asociace nemocnic České republiky, sdružující velké a fakultní nemocnice, o svém postupu právě v těchto dnech jedná. Současně ale již probíhají individuální jednání jednotlivých nemocnic s konkrétními pojišťovnami. Jsou pro ně životně důležité. Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví se totiž v prvním pololetí letošního roku žádné změny nechystají.