Zatímco na Slovensku láme výbušná kauza Gorila vaz tamějším politikům, jejich čeští kolegové se předhánějí, kdo je odhodlanějším bojovníkem s korupcí. A naše vláda dokonce tvrdí, že je prvním kabinetem po dvaceti letech, který s tímto nešvarem začal zápolit.
Foto: ČTK
Na mysl se dere podezření, že opětovné protikorupční vzplanutí současného kabinetu souvisí hlavně s letošními volbami do krajských zastupitelstev a Senátu. Ostatně hned poté, co premiér Petr Nečas (ODS) a vicepremiérka Karolína Peake (VV) představili vládní protikorupční opatření, sklidili výsměch nejen opoziční sociální demokracie, ale i koaličního partnera TOP 09.
Nečas s Peake se v prvé řadě pochlubili, že díky protikorupčnímu zápalu vlády státní rozpočet ušetří desítky miliard korun. Podle premiéra stát, kraje a obce zadávají ročně veřejné zakázky v objemu 450 miliard korun. Vláda prý ušetřila například za zrušení dostavby Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích až šest miliard korun.
Změny v zákoně o veřejných zakázkách, které minulý týden podepsal prezident Václav Klaus, mohou podle Nečase uspořit ročně asi 15 miliard. Miliardové úspory na maržích přineslo prý také zrušení povinnosti ministerstva obrany využívat při nákupech prostředníky. Zrušením sporné zakázky na likvidaci ekologických škod, kde podle Nečase hrozila buď korupce, nebo přinejmenším kartelová dohoda, stát ušetřil až 30 miliard.
„V mnoha ohledech jde o to, sypat písek do soukolí jménem korupce, někdy je to velmi účinné… S čistým svědomím říkám, že se proti minulým vládám jedná o viditelný pokrok,“ pochvaloval si předseda vlády.
Peake upozornila na to, že vláda pracuje na dalších protikorupčních opatřeních, chce například prosadit zprůhlednění financování politických stran, zpřesnit institut spolupracujícího obviněného, který by v případě pomoci při vyšetřování nově vůbec nemusel do vězení, i institut ochrany oznamovatelů korupčního jednání.
Vicepremiérka upozornila na zpřísnění trestů veřejně činných osob za korupční jednání, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů a rozšíření testů spolehlivosti z policistů i na celníky, pracovníky Vězeňské služby a členy Generální inspekce.
ČSSD: Je jasné, že vláda selhala
Vláda chce také posílit nezávislost i odpovědnost státních zastupitelství, zřídit u nich specializovaná pracoviště pro boj s korupcí a uvažuje o podobných pracovištích u soudů. Protikorupční strategie obsahuje 84 bodů, vládou jich už prošlo 40, a desítku opatření včetně novely zákona o veřejných zakázkách. Opozice měla s kritikou vládních proklamací celkem snadnou práci. Je totiž jasné, že lidé – a to nejen před volbami – čekají především na to, že se po 20 letech podaří alespoň jednu korupční kauzu dotáhnout do konce. A v současném kabinetu se to nejasnými kauzami zatím jen hemžilo.
ČSSD tak má coby opoziční strana jasnou „komparativní výhodu“, stačí ale vzpomenout na její někdejší vlády, které také nebyly bez korupční poskvrny. „Je jasné, že vláda v boji s korupcí selhala. Nyní se snaží pod heslem ,Čím méně problém řeším, tím více o něm musím mluvit‘ veřejnosti namluvit přesný opak,“ reagoval na vládní tiskovku šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc a vyjmenoval některé kauzy současného kabinetu. Například to, že předseda poslaneckého klubu vládních Věcí veřejných Vít Bárta je obžalován z uplácení a ministr obrany a místopředseda ODS Alexandr Vondra čelí podezření z čachrů v kauze ProMoPro.
Jenže příležitost šťouchnout si do svých dvou koaličních partnerů nevynechal ani ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který v Právu prohlásil: „Pokud jde o vojenskou nemocnici, pak prosím, ale pokud jde o ekozakázku, pak není pravda, že by se něco ušetřilo. Kdyby se uzavřely nevýhodné smlouvy, které by se podařilo vypovědět, pak dobrá, ale nikdo nikdy žádnou smlouvu neuzavřel,“ poznamenal. A dodal: „Proběhl pokus získat nabídku na úsporný způsob, a protože taková nepadla, postupuje se dál stejným způsobem, aniž v praxi došlo k jakékoli změně, a tudíž se logicky nedá hovořit o nějaké úspoře.“
Není tajemstvím, že kolem ekotendru se ve vládě strhl velký boj, kdy právě Kalousek jeho realizaci prosazoval. Hodnota garancí za neodstraněné ekologické závazky státu, které vznikly před rokem 1992, představuje asi 114 miliard korun.
Neprůhledné zakázky za víc než čtvrt bilionu
Na to, že by si Česká republika mohla odpustit mnohé ze současných škrtů, přitom před více než rokem upozornili doktorandi Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Ti vypracovali analýzu veřejných zakázek ministerstev v letech 2006 až 2010 a zjistili, že celých 80 procent z nich bylo přiděleno neveřejně či bez soutěže. Jejich celková hodnota činila za tyto roky 276 miliard korun.
Nákupy ministerstev představovaly 340 miliard. V 67 procentech případů úřady nakupovaly mimo Informační systém veřejných zakázek, a utratily tak 228 miliard korun. Dalších 14 procent tvořily takzvané jednohubky. Tak studenti nazývají zakázky s identickým počtem uchazečů a vítězů, zpravidla jedním. Hodnota takových zakázek byla v letech 2006–2010 celkem 48 miliard korun. Dostatek informací byl podle nich jen o 19 procentech ministerských nákupů v hodnotě 64 miliard korun.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Sedláček to tehdy komentoval slovy: „Tušili jsme, že je to v České republice s veřejnými zakázkami špatné. Nyní na tvrdých datech vidíme, jak moc zlé to je. Předražené či přímo zmanipulované veřejné zakázky mají za následek úniky těžko představitelných částek ze státního rozpočtu – peněz, které urgentně potřebujeme na jiné věci.“
Česko vedle Namibie
Na počátku loňského prosince mezinárodní protikorupční organizace Transparency Interantional zveřejnila nový žebříček vnímání korupce, v němž si Česká republika třetím rokem po sobě pohoršila. Mezi 183 státy, jež byly hodnoceny, Česko kleslo na 57. místo z předchozí 53. příčky. Našimi sousedy jsou Namibie a Saúdská Arábie. Podle nejnovějšího průzkumu z minulého týdne se až dvě třetiny manažerů domnívají, že česká společnost nedokáže fungovat bez korupce. Stejný podíl manažerů má s korupcí osobní zkušenosti. Průzkum agentury Ipsos pro Českou manažerskou asociaci a Svaz průmyslu a dopravy proběhl mezi 204 tuzemskými manažery, z nichž většina byli finalisté soutěže Manažer roku.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar to v ČTK komentoval: „Značná část manažerů nevidí zatím výrazné změny v oblasti korupce a jejím potírání. Je ale faktem, že boj s korupcí je dlouhodobý proces a efekty se projeví v praxi až za delší dobu.“
Důležitá je podle něj dobrá legislativa a průhledné zákonodárství. Sebelepší legislativa ale sama nepotře korupci. „Je k tomu potřeba vůle, která dokáže prosadit vymahatelnost práva, reformu státního zastupitelství a která dořeší velké korupční případy v této zemi až po odsouzení viníků,“ dodal.
Pětina manažerů je dokonce přesvědčena o tom, že společnost „rozhodně nebude fungovat bez korupce“. Necelá polovina uvedla, že Česko „spíše nedokáže fungovat bez korupce“. Nejvíce skeptických hlasů, že se ČR rozhodně nezbaví korupce, zaznívá od manažerů z institucí a státní správy (29 %). Proti tomu ve službách tento názor zastává necelá pětina dotázaných a ve výrobních podnicích 14 procent z nich.
Pouze menší část manažerů (35 %) míní, že se česká společnost v té či oné míře dokáže vypořádat s korupcí. Zhruba čtvrtina soudí, že ČR „spíše dokáže fungovat bez korupce“. Jen necelá desetina je optimistická a dokáže si představit Česko fungující bez korupce.
Osobní zkušenosti s korupcí přiznaly dvě třetiny manažerů. Z toho více jak čtvrtina se s korupcí setkala vícekrát. Polovina respondentů uvedla, že se s ní setkala ojediněle. Oproti tomu více než čtvrtina manažerů (28 %) se s korupčním jednáním nesetkala a pět procent respondentů odmítlo odpovědět.
Korupce ovládá celou Evropu
Minulý týden byl zveřejněn i průzkum Eurobarometr, který představila Evropská komise. Z něj vyplývá, že zhruba tři čtvrtiny Evropanů (74 %) považují korupci ve svých zemích za významný problém. V České republice je o tom přesvědčeno dokonce devět z deseti dotázaných. Ještě větší podíl lidí tento kritický názor zastává jen v sedmi státech Unie.
Osm procent lidí, kteří se průzkumu zúčastnili, uvedlo, že byli v posledním roce o úplatek požádáni nebo se od nich očekávalo, že ho zaplatí. V Česku to ale bylo 18 procent, což je v rámci 27členného bloku šestý nejvyšší podíl. Například v Nizozemsku, které figuruje v dolní části žebříčku, to bylo pouhé jedno procento. V Rumunsku naopak 31 procent dotázaných.
„Je smutné, že jsou praktické výsledky potírání korupce v Evropské unii i nadále neuspokojivé,“ prohlásila eurokomisařka pro vnitro Cecilia Malmströmová.
Slovenská aféra Gorila, tedy podezření z rozsáhlého uplácení politiků a úředníků finanční skupinou Penta, vyhnalo jindy umírněné Slováky do ulic a nejspíš výrazně zamíchá slovenskou politickou scénou, kterou čekají parlamentní volby. Podle některých kuloárových informací z řad českých politiků může podobný scénář potkat i nás.
