Vladimír Železný se včas zbavil majority v TV Nova
Zpráva ČTK z 21. prosince 1999 zněla velmi stroze: „Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dnes schválila žádost, na jejímž základě se výrazně změní složení společnosti CET 21, která drží licenci na vysílání televize Nova. Po dnešním nejednohlasném schválení žádosti o navýšení základního jmění CET 21 získají v této společnosti zřejmě téměř devětačtyřicetiprocentní podíl dva nové subjekty – firmy Edikon a MEF Media. Vladimír Železný to rozhodnutí nutně potřeboval. V té době totiž ještě stále držel v CET 21 šedesátiprocentní podíl. To bylo nebezpečné pro případ, že prohraje mezinárodní arbitráž. CET 21 totiž drží licenci na vysílání televize Nova, již Železný „vyfoukl svým americkým investorům, když 5. srpna 1999 začal vysílat na vlastní pěst, a odvedl tak i všechny příjmy z reklamy. Američané ovšem nelenili a obrátili se na arbitráž. V jedné smlouvě se totiž Železný zavázal, že nebude podnikat nic proti zájmům investorů, kteří mu za odkoupení malého bezvýznamného podílu v servisní společnosti ČNTS zaplatili 23 milionů dolarů. A ty chtěli Američané zpět i z úrokem. Arbitrážní řízení se vleklo skoro dva roky, výsledek dorazil do Prahy minulý týden. Tříčlenný tribunál mezinárodního rozhodčího soudu došel k závěru, že Železný smlouvu porušil a má Američanům peníze vrátit. I s úroky se částka vyšplhala na 27,1 milionu dolarů, což je podle aktuálního kursu asi jedna miliarda Kč. Železný se v letech 1999 a 2000 postupně zbavoval svého veškerého majetku. Dobře totiž věděl, že před arbitráží má jen mizivou šanci na úspěch. Vytvořil proto nadaci pro své obrazy a nemovitosti. Jeho nejcennějším majetkem však byl většinový podíl v CET 21. Kdyby mu ho soud zabavil jako náhradu škody, kterou způsobil svým americkým obchodním partnerům, přišel by o kontrolu nad televizí Nova. Nemohl by vysílat a veškerý jeho ekonomický a politický vliv by se rázem rozplynul. Varování z Parlamentu. Na podzim 1999 CET 21 radu požádala, aby schválila plán na navýšení základního jmění z dvou set tisíc na 10,2 milionu korun. První žádost rada v říjnu zamítla. Když se dvanáct radních sešlo na konci prosince k projednávání druhé žádosti, navýšení základního jmění schválili. Osm radních zvedlo ruku pro, dva proti a dva se zdrželi. Ke klíčovému rozhodnutí vydala Rada pro rozhlas a televizi pod vedením Josefa Josefíka tiskové prohlášení o pouhých jedenácti řádcích. Nikdo se pod ně oficiálně nepodepsal. „Rada si vyžádala právní expertizy týkající se možných dopadů rozhodnutí rady a souvislostí s probíhajícími arbitrážemi a soudními spory ve vztahu k televizi Nova. Po podrobné rozpravě, kdy vzala v úvahu všechny dostupné argumenty a možné důsledky rozhodnutí, rada s výše uvedenými změnami ve společnosti vyslovila v opakovaném hlasování souhlas… stojí v tiskové zprávě. Proti se ihned vyslovili zástupci amerických investorů. „Rada se tímto rozhodnutím jednoznačně ztotožnila s podvodným jednáním Vladimíra Železného, řekl ČTK generální ředitel ČNTS Jan Vávra a dodal, že rozhodnutí mediální rady „vážně poškodí Českou republiku . V té době už bylo známo, že Ronald Lauder požádal o zahájení arbitrážního řízení ve sporu s českým státem, který viní, že nedokázal ochránit jeho investice. Rada ovšem na svém prosincovém zasedání došla k závěru, že její rozhodnutí nemůže pozici České republiky v tomto mezinárodním sporu ohrozit. A to i přesto, že členové mediální komise Poslanecké sněmovny radu vyzvali, aby „zabránila nevratným krokům v rámci současných majetkových poměrů . Rychlý převod. Vladimír Železný začal okamžitě jednat. Sotva mu rada otevřela dveře k únikovému manévru, svolal na 3. ledna valnou hromadu CET 21. Navyšování základního jmění se Železný nezúčastnil, zato se na scéně objevili dva noví podílníci. Společnosti Edikon a MEF Media. Edikon založili blízcí spolupracovníci Vladimíra Železného – programová ředitelka televize Nova Líba Šmuclerová a právník Aleš Rozehnal. O firmě MEF Media bylo známo jen to, že v ní hlavní roli hraje mladý podnikatel Jiří Šmejc. Železný pak na jedné z mnoha tiskových konferencí popsal spolumajitele MEF Media jako skupinu mladých programátorů, kteří se rozhodli pustit do podnikání. Navýšením základního jmění o 2,5 milionu korun získala společnost Edikon 24,52 procenta CET 21, MEF Media navýšila dalších 2,45 milionu korun a připadlo jí 24,02 procenta firmy. Vladimír Železný se tak s požehnáním mediální rady stal jen nevýznamným spolumajitelem CET 21, když mu po navýšení zůstalo jen 11,78 procenta této klíčové firmy. Tím bylo zažehnáno nebezpečí, že se Američané dostanou k licenci. A že to bylo nebezpečí reálné, to dosvědčuje i výsledek mezinárodní arbitráže v Amsterdamu. Američtí investoři na zprávu okamžitě reagovali. „Své vyhlídky na úspěch v mezinárodních arbitrážních sporech hodnotí jejich zahraniční účastníci, společnost CME a její majoritní akcionář Ronald Lauder, optimističtěji než kdykoli předtím, stojí v tiskovém prohlášení vydaném 3. ledna 2000 agenturou Donath, Burson, Marsteller. „Oč přesvědčivěji byl převod licence na vysílání TV Nova dokonán, o to vyšší máme šanci uspět v mezinárodních arbitrážních sporech, dodal prezident a výkonný viceprezident CME Fred Klinkhammer. A byl to právě Klinkhammer, kdo minulý týden na tiskové konferenci v pražském sídle ČNTS seznámil novináře s výsledky první mezinárodní arbitráže. První úspěch tak mají Američané v kapse. Zkus to znovu, Rone. Za vítěze arbitráže se považuje i Vladimír Železný. Američané po něm totiž požadovali nejen výše zmíněných 23 milionů dolarů a k tomu úroky, ale také náhradu škody. Tu vyčíslili na celkem 470 milionů dolarů. Soudci v Amsterdamu však došli k závěru, že Železný žádnou škodu platit nemusí. Američanům se totiž nepodařilo prokázat, že by v nových servisních firmách, které nahradily ČNTS, měl Železný nějaký podíl. „Výsledek považuji za vynikající. Arbitráž potvrdila, že jsem žádné škody CME nezpůsobil… řekl Železný deníku Právo. Taktně ovšem zamlčel konstatování arbitráže o tom, že nedodržel smlouvu se svými americkými partnery. Ve středu 14. února Američané oznámili, že se obrátí na český soud se žádostí o zabavení majetku Vladimíra Železného. Železného tiskový mluvčí Martin Chalupský na to reagoval výrokem, že americká strana nemá právo žádat o zabavení majetku generálního ředitele TV Nova. Bitva mezi bývalými obchodními partnery tak pokračuje. Železný se navíc vytasil s argumentem, že mu Američané dluží bezmála pět miliard korun. Proti tomuto rozhodnutí české justice se chce CME odvolat k Nejvyššímu soudu a navíc upozorňuje, že případný dluh by byl splatný vůči CET 21, nikoli k rukám Vladimíra Železného. Jééé, my zapomněli! Aby toho nebylo málo, začíná 5. března v Londýně arbitrážní řízení mezi Ronaldem Lauderem a českým státem. Američané požadují na České republice takřka stejně vysoké odškodnění, jaké neúspěšně žádali po Vladimíru Železném – zhruba 16 miliard korun. Investice v ČR podle Laudera zkrachovala proto, že jsou v Česku špatné zákony a nefungují ani odpovědné úřady, které mají dohlížet na regulérnost televizního trhu. Podle smlouvy mezi ČR a USA je například nutné informovat druhou stranu v případě změny legislativy ovlivňující předmět investic. To by se podle zdrojů týdeníku EURO mohlo týkat i změny některých pravidel televizního podnikání, na něž české ministerstvo zahraničí pod vedením Josefa Zieleniece údajně Američany zapomnělo upozornit.
