Občanský soudní řád
Od července 2009 platí takzvaná „souhrnná novela“ občanského soudního řádu. Dle ní si mnoho lidí musí na poště vyzvednout přístupové údaje do datové schránky své firmy. A začaly platit i další novinky v civilním řízení.
Novinky
Zákonodárce začal účastníky civilního procesu pečlivěji rozlišovat na dbalé svých práv a na ty, kteří se domnívají, že nic tolik nespěchá. Pro první skupinu by měly být novinky spíše pozitivní. Druhou skupinu by mohly nepříjemně překvapit procesní důsledky laxního přístupu k hájení svých práv.
Zákonodárce také opustil představu, že za průtahy v řízení mohou jen účastníci řízení. A některými instituty míří také do řad soudců. Jde zejména o změnu zákona o soudech a soudcích. Nově není třeba před žalobou na určení lhůty k procesnímu úkonu podávat stížnost předsedovi soudu. Na základě této žaloby může nadřízený soud určit tomu, jenž projednává případ, aby konkrétní procesní úkon učinil ve stanovené lhůtě – například nařídil jednání ve věci či stanovil znalce. Proč dosud advokát takovou žalobu nepodal? Musela jí totiž předcházet stížnost předsedovi soudu, a než byla vyřízena, často už nemělo smysl žalobu na určení lhůty podávat.
Změny v doručování
Novela občanského soudního řádu se snaží řízení urychlit a zefektivnit změnou v doručování, koncentrací řízení a dalšími změnami v procesním postupu soudů. Hlavní změny v doručování lze shrnout následovně: právnickým osobám se doručuje do jejich datové schránky. Doručování do datových schránek zatím kvůli technické „vybavenosti“ českých soudů není bezproblémové. Tyto problémy však lze řešit a tento druh doručování přinese prospěch.
Fyzickým osobám, nemají-li datovou schránku, je nadále doručováno formou listovních zásilek na jimi uvedenou adresu nebo tu v některé z oficiálních evidencí (trvalé bydliště) či jejich zástupce pro doručování. Pokud dříve osoba prokázala, že se nezdržovala v místě, kam jí byla doručována písemnost, bylo náhradní doručení neúčinné. Náhradním doručením se rozumí postup, při němž je adresát písemnosti nezastižen, a proto mu je vhozena do schránky výzva k vyzvednutí zásilky. Pokud si adresát po několika dnech písemnost nevyzvedne, považuje se za doručenou. Nově musí prokázat, že se v místě doručování z ospravedlnitelných důvodů nezdržoval – například úraz a pobyt v nemocnici, dlouhodobá dovolená či pobyt v zahraničí. A požádat soud, aby rozhodl o neúčinnosti náhradního doručení. Této žádosti soud může, ale také nemusí vyhovět.
Pouze jedno jednání
Hlavní novinkou v postupu soudů je, že by spory měly být rozhodovány na jednom jednání. Na řízení je proto třeba se důkladně připravit. Nově by se tedy téměř před každým jednání mělo provést takzvané „přípravné“, na kterém budou předloženy všechny důkazy a vyjasněny nesporné skutečnosti. Dle uvážení soudu lze prodloužit lhůtu k doplnění důkazů až na 30 dní po skončení přípravného řízení. Na později navržené důkazy již nebude brán ohled. A ten, kdo v uvedené lhůtě důkazy nenavrhne, může spor prohrát. Soudy by nadále měly pouze výjimečně dohledávat důkazy a vycházet z těch navržených stranami. Ten, kdo důkazy nenavrhne, neměl by spoléhat na soud, že je vyhledá za něho.
Novela také počítá se zvukovým (případně i obrazovým) záznamem jednání. To je důležité z hlediska zásady bezprostřednosti. Dle ní by měl soud rozhodovat kromě jiného na základě dojmu z jednání, výpovědí svědků a účastníků řízení. V současnosti se protokol z jednání často vytváří z nepřesných poznámek soudců, čímž se zásada bezprostřednosti oslabuje – zejména při přezkumu případu soudem vyšších instancí. Pokud soudci uslyší, uvidí či si přečtou doslovný přepis prvostupňového jednání, budou mít lepší představu o průběhu dosavadního řízení. Budou-li soudy dodržovat text, a především ducha novely, mohlo by právo svědčit připraveným.
