Institut zkráceného stavebního řízení je v praxi využíván jen sporadicky
Právní institut zkráceného stavebního řízení zavedl zákon platný od ledna 2007. Měl se stát efektivnější alternativou k řízení, jímž se získává stavební povolení, a snížit agendu na jeho vydání. Institut je sice v českém právním řádu zakotven již víc než tři roky, ale jeho praktické využití je sporadické. Způsobilo to především nízké povědomí o něm.
Povolovací proces Stavba nemůže začít bez četných rozhodnutí a povolení, která je třeba obstarat jako první. Povolovací proces je však časově náročný, což zahájení stavby oddaluje. Proto byl zaveden institut zkráceného stavebního řízení, jehož název poukazuje na účel. Jeho podstata tkví v tom, že stavebník – až na několik výjimek – vůbec nemusí jednat se stavebním úřadem. Namísto něj je mu partnerem autorizovaný inspektor, kterého po splnění zákonem stanovených podmínek jmenuje ministr pro místní rozvoj na deset let. Pokud se stavebník rozhodne pro zkrácené stavební řízení, musí si nejprve vybrat jednoho z inspektorů, s nímž sepíše smlouvu o kontrole projektové dokumentace stavby. Dalším rozdílem oproti řízení na stavebním úřadě je, že inspektor vykonává činnost za úplatu, jež ho však motivuje k rychlému jednání. Kvůli využití této nejdůležitější výhody je vhodné zadat práce autorizovanému inspektorovi okamžitě po zahájení spolupráce s projektantem. Výše odměny není regulovaná a závisí na dohodě. Například u rodinných domů bývá zhruba deset tisíc korun.
Autorizovaný inspektor Autorizovaný inspektor ověřuje projektovou dokumentaci a podklady namísto stavebního úřadu a posuzuje, zda lze navrhovanou stavbu provést. Pokud je vše v pořádku, potvrdí to certifikátem autorizovaného inspektora. K němu přidá i návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotyčných orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení, pokud by se odehrávalo na stavebním úřadě. Získá-li stavebník uvedený certifikát, může začít okamžitě stavět, jakmile svůj záměr oznámí příslušnému stavebnímu úřadu. S oznámením záměru však musí předložit i projektovou dokumentaci stavby a certifikát vydaný inspektorem. Výhodou tohoto postupu je, že stavební úřad vlastní oznámení detailněji nezkoumá. Pouze je vezme na vědomí a zaeviduje. Stavební úřad může následně oznámení a další přiložené dokumenty používat ke kontrolní prohlídce stavby.
Námitky Využitelnost institutu zkráceného stavebního řízení je omezená, pokud vyjádření těch, kdo by jinak byli jeho účastníky, obsahují námitky proti zamýšlené stavbě. Mohou se však týkat pouze jejího provádění. Na ostatní námitky nemusí brát autorizovaný inspektor ohled, neboť by měly být vyřešeny již v územním řízení. Riziko podávání námitek je vyšší u větších staveb, například obchodních center či kancelářských prostor, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí. V těchto případech mohou být účastníky řízení různá občanská sdružení. O takových námitkách nemůže autorizovaný inspektor rozhodnout. Jediným možným řešením je jednání s těmi, kdo je vznesli. Pokud se autorizovanému inspektorovi nepodaří námitky vyřešit, předloží je příslušnému stavebnímu úřadu. Ten je buď vyřeší sám, nebo rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení. Rozhodnutí, zda využít či nevyužít služeb autorizovaného inspektora, proto závisí na konkrétních okolnostech. A je nutné zvážit veškerá pro a proti ve vzájemné souvislosti. Zkrácené stavební řízení lze vedle klasických staveb použít – také až na několik výjimek – i pro výstavbu inženýrských sítí.
