Ačkoliv česká ekonomika ještě stále zažívá období růstu a mzdy zaměstnanců se zvyšují (nebo možná právě proto), je dobré myslet i na budoucnost, respektive na chvíli, až jednoho dne budete v důchodu. Spoléhat po celou tuto dobu výhradně na pomoc státu, by bylo z vaší strany s ohledem na průměrnou výši vyplácených dávek dosti optimistické. Naštěstí existuje spousta produktů, díky nimž byste si mohli v důchodu polepšit. Jedním z nich je i doplňkové penzijní spoření.
Přestože se v zásadě nejedná o nic až tak nového, lze konstatovat, že se Češi s tímto typem spoření stále seznamují. Bylo totiž zavedeno teprve počátkem roku 2013 v rámci tehdejší reformy coby náhražka takzvaného penzijního připojištění. A co si pod ním představit? V podstatě se jedná o jistý druh účastnických fondů, které jako takové jsou součástí třetího pilíře důchodového systému. S penzijním připojištěním se sice můžete setkat i nyní, uzavřít na jeho základě novou smlouvu však již bezmála sedm let nelze. Řada lidí, kteří si jeho prostřednictvím nadále ukládají úspory na důchod, navíc musí dříve či později řešit dilema, zda by nebylo lepší a výhodnější přejít právě na již zmíněné doplňkové penzijní spoření. Mít oba produkty současně totiž možné není.Co hovoří jednoznačně ve prospěch spoření?
Tou zřejmě největší výhodou spojenou s doplňkovým penzijním spořením je možnost čerpat takzvaný předdůchod. Toho, jak už označení samo napovídá, využijete ve chvíli, kdy se rozhodnete odejít do penze předčasně. Něco takového sice zní na první pohled idylicky, stinnou stránkou na celé věci je nicméně skutečnost, že vám stát v důsledku toho jím vyplácené dávky pochopitelně významně pokrátí. A právě v těchto případech se budou peníze „investované“ do doplňkového penzijního spoření náramně hodit. Do penze smíte odejít nejdříve pět let před dosažením řádného důchodového věku. Abyste však na předdůchod dosáhli, musí tou dobou vaše uzavřená smlouva běžet minimálně již 60 měsíců, přičemž částka, která vám má být vyplácena, nesmí být nižší než 30 procent z vaší aktuální průměrné mzdy. Další nespornou výhodou doplňkového penzijního spoření je možnost zvolit si, jaká bude výše úroku, na jehož základě se budou vámi uložené peníze zhodnocovat. Přesněji řečeno, nevolíte si úroky jako takové, nýbrž typ fondu, přičemž na výběr máte zpravidla ze tří variant - konzervativního, vyváženého a dynamického. První jmenovaný s sebou přináší pouze malé riziko, ale současně i nízkou míru zhodnocení, se zbývajícími dvěma se každopádně oba tyto faktory postupně zvyšují. Jak už bylo zmíněno v samotném úvodu článku, účastí na doplňkovém penzijním spoření si můžete během jednotlivých let přijít i na celkem pěkné peníze takříkajíc „navíc“. Každý, kdo si jeho prostřednictvím spoří na důchod alespoň 300 korun měsíčně, má totiž nárok na státní příspěvek. Jeho výše se pak odvíjí od konkrétní ukládané částky, a to následovně: - spoří-li účastník 300 až 999 korun měsíčně, činí státní příspěvek 90 korun + 20 procent z dané částky nad 300 korun (maximálně však 230 korun měsíčně, respektive 2 760 ročně), - spoří-li účastník 1 000 korun a více, činí státní příspěvek 230 korun měsíčně, respektive 2 760 ročně. Kromě toho vám v rámci doplňkového penzijního spoření může, avšak nemusí, přispívat rovněž váš zaměstnavatel, a to až částkou 50 tisíc korun ročně (v součtu s životním pojištěním). V tomto ohledu je pak potřeba zmínit, že z příspěvku neplatíte žádné sociální ani zdravotní pojištění, avšak jako takový představuje pro zaměstnavatele (v jakékoliv výši) daňově uznatelný náklad.Jak pomocí spoření ušetřit na daních?
Vy sami si nicméně můžete peníze uložené prostřednictvím doplňkového penzijního spoření do daní jistým způsobem taktéž započítat. Jak na to? Stačí je zahrnout mezi takzvané nezdanitelné části základu daně. Ovšem pouze v tom případě, že jste vlastními silami naspořili více než 12 tisíc korun.Čtěte také: Máte kvůli mateřství či těhotenství hůře placenou práci? Rozdíl kompenzuje vyrovnávací příspěvek Nevyděláváte náhodou příliš málo? Zjistěte si, jaká je průměrná mzda podle profese
Protože se jedná o produkt se státní podporou, je potřeba od naspořené částky vždy odečíst právě oněch 12 tisíc, teprve až cokoliv nad tuto hranici můžete posléze zahrnout mezi zmíněné nezdanitelné položky, maximálně však do výše 24 tisíc korun. Pakliže budete odečítat tuto nejvyšší možnou částku, ušetříte ve výsledku na daních 3 600 korun (15 % z 24 000 = 3 600). Pokud jde o nevýhody doplňkového penzijního spoření, nelze opomenout jednu zcela zásadní věc – na rozdíl od penzijního připojištění nemáte tentokrát nijak zaručeno, že nemůže dojít na situaci, kdy se dostanete do mínusu. Teoreticky to totiž možné je, jistou kompenzaci nicméně představuje potenciálně vyšší výnosnost.
