JAK ÚSPĚŠNĚ (Z)LIKVIDOVAT FIRMU

Rádce podnikatele

Liberalizace trhu a konkurenční prostředí, které utváří podnikatelskou sféru, vede nejen ke vzniku nových podnikatelských subjektů, ale nutně také k tomu, že podniky stejně tak, jako vznikají, se stávají i předmětem likvidace. Ať již jde v důsledku transformace či restrukturalizace o rušení dřívějších forem podniků, nebo o likvidaci nově vzniklých obchodních a jiných společností. Na problematiku konkrétního a řádného ukončení činnosti firmy se soustřeďuje kniha Václava Pelikána Likvidace podniku, jejíž třetí a podstatně aktualizované vydání právě vychází. Důvody pro likvidaci firmy mohou být různé. Vedle rozhodnutí vlastníka, které je vyvoláno tím, že podnik není dlouhodobě schopen hradit z výsledků hospodaření náklady, plnit závazky a podobně, může být důvodem i ztráta konkurenční schopnosti, negativní změna pozice předmětu podnikání na trhu. Příčina konečně může být i velmi prostá, pokud šlo o firmu s vysloveně časově omezeným posláním. Pokud nedojde k zákonem stanovené formě přechodu práv a povinností zanikající společnosti na nástupnickou společnost (sloučení, splynutí, rozdělení a podobně), musí být před výmazem firmy provedena zákonem vyžadovaná likvidace firmy. Autor vymezuje jednoznačně okruh využití této publikace v praxi. Pokud jde o likvidovaný podnik, rozumí se jím obchodní společnost nebo státní podnik. Většinu postupů, které jsou v publikaci uvedeny, lze tedy aplikovat na likvidaci soukromých obchodních společností typu a. s., s. r. o., družstva, ale s přihlédnutím k určitým specifikám vyplývajícím z hospodaření s majetkem ve vlastnictví státu je lze využít i u státních podniků. Praktickou přílohou knihy jsou vzory různých smluv a zpráv, které jsou s legální likvidací firmy neodlučně spjaty. Mezi devatenácti vzory lze například nalézt smlouvy o postoupení pohledávek, zprávu o průběhu likvidace, dohodu o uložení spisového a účetního materiálu do archivu či návrh na výmaz z obchodního rejstříku. Publikace je z hlediska legislativy i zkušeností s aplikací předpisů aktualizována k 1. lednu 2000. Velmi přehledně uvádí povinné vstupní úkony likvidace a předání podniku likvidátorovi na základě předávacího protokolu, účetní uzávěrky, auditu, kontroly finančních vztahů se státem, sociálním a zdravotním pojištěním, popisu aktiv a pasiv. Po stránce formální jde o precizní popis řešící jak zahajovací proces likvidace, tak její průběh a organizaci, opírající se vyčerpávajícím způsobem o široké legislativní prameny. Podstatné je však to, že likvidace musí svým průběhem zajistit i určitá kritéria, která obecně podpoří i možnost dalšího podnikání v případě neúspěchu. Je to zejména zajištění optimálního časového průběhu likvidace, úsporné vynakládání věcných a finančních zdrojů, tím dosažení co největšího likvidačního zůstatku, zajištění zákonných náležitostí a vypořádání všech existujících problémů, ale současně i v neposlední řadě vyřešení zaměstnaneckých a sociálních otázek. Autor tvrdí, že míra restrikcí vůči dlužníkům by měla mít své limity. Říká se, že v tržních ekonomikách je obvyklé, že přibližně sedmdesát procent zakládaných společností končí do tří let svoji činnost. Proto je na místě ukázat likvidaci podniku v její podstatě a legislativních a účetních souvislostech. Pelikán, Václav: Likvidace firmy. Grada Publishing. Praha 2000. 120 stran. Cena: 120 Kč.