Tuzemské firmy, které po roce 1989 začínaly na zelené louce, se nemusely inspirovat jen úspěchem domácích podniků s tradicí mnoha desítek let. Nejenom kopřivnická Tatra, motocykly Jawa nebo výrobky pražské ČKD proslavily Česko ve světě dávno předtím, než vznikly mnohé z firem, které se v cizině prosazují nyní.
Koláž: Hana Mertová
Dobré jméno značce „Made in Czech“ dali také spisovatelé, filmaři nebo sportovci, kteří se dokázali prosadit daleko za hranicemi Česka. Jak vypadá typický americký sen v jejich podání? Příkladem může být hokejista Jaromír Jágr. Do nejprestižnější hokejové soutěže světa, americké NHL, odešel tehdy osmnáctiletý kladenský rodák v roce 1990. Hned v první sezoně získal s týmem Pittsburgh Penguins slavný Stanleyův pohár a stal se nejmladším hráčem soutěže, který vstřelil branku ve finálovém utkání Stanley Cupu. Následovala lavina dalších úspěchů. Hned za rok druhý Stanley Cup a pak řada individuálních ocenění včetně pěti Art Ross Trophy pro vítěze kanadského bodování NHL a Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče soutěže.
Hokejový zázrak
Přestože od roku 2008 obléká dres Avangardu Omsk v ruské KHL, dodnes je evropským hráčem, který v NHL nasbíral nejvíce bodů. K úspěchům v zahraničních soutěžích se připojily i úspěchy v reprezentaci, s níž vyhrál v roce 1998 historicky první olympijské zlato pro Česko v japonském Naganu. Později také dva tituly mistra světa v letech 2005 a 2010. Stal se tak členem prestižního Triple Gold Clubu sdružujícího hráče, kteří vyhráli všechny tři hlavní hokejové turnaje – Stanley Cup, olympijské hry a mistrovství světa.
Jaromír Jágr může být symbolem amerického snu po Česku nejenom proto, že svých úspěchů v zahraničí dosáhl přímo v Americe. Ale také proto, že ztělesňoval určité okouzlení západního světa novými demokraciemi východní Evropy. Mladého a pohledného hráče američtí fanoušci milovali, několikrát ho zvolili do výběrů hvězd. Byl tak populární, že účinkoval i v reklamě. Před pěti lety se stal s gáží 11 milionů dolarů za sezonu nejlépe placeným hráčem NHL i světa.
Mezi sportovci zářil nejenom Jágr. Milovníci fotbalu v celé Evropě se učili vyslovovat jména záložníka Pavla Nedvěda nebo brankáře Petra Čecha. Zatímco Nedvěd udivoval svými kousky návštěvníky italské fotbalové ligy a v roce 2003 získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy, Petr Čech od roku 2004 kraluje v londýnské Chelsea fotbalovým brankářům Premier League. Daří se mu přitom výborně po celou dobu jeho angažmá. Již 5. května 2005 vytvořil nový rekord Premier League 1 046 minut bez inkasovaného gólu. Loni 7. února vychytal Čech svou stou nulu v anglické lize, potřeboval k tomu 250 zápasů. Také on se stal příkladem sportovce, který se dokázal prosadit i mimo stadion. Když 14. října 2006 utrpěl frakturu lebky při střetu se Stephenem Huntem, začal při utkáních nosit na hlavě ochrannou helmu. Ta mu, vedle jeho špičkových výkonů, pomohla stát se snadno zapamatovatelnou a výraznou postavou, čehož často využívají tvůrci reklamních kampaní.
Továrna na rekordy
Ve světě sportu si svůj americký sen splnila také běžkyně Jarmila Kratochvílová, která dodnes drží světový rekord na 800 metrů, jenž zaběhla v roce 1983 v Mnichově. Osminásobného vítěze tenisových Grandslamových turnajů Ivana Lendla a osmnáctinásobnou vítězku Grandslamových turnajů Martinu Navrátilovou (dalších 31 titulů připojila ve čtyřhře žen a 10 ve smíšené čtyřhře) spojují nejenom úspěchy na kurtech, ale také podobný osud. Oba se narodili v tehdejším Československu, oba později emigrovali do USA, kde získali občanství a velkou část svých sportovních titulů vyhráli již pro americké barvy. Sportovní slávu si vychutnali také desetibojaři Tomáš Dvořák a Roman Šebrle, který kromě zlatých medailí z mistrovství světa, Evropy a olympijských her jako první na světě překonal bájnou hranici 9 000 bodů podle aktuálních bodovacích tabulek a s výkonem 9 026 bodů vytvořil 26. a 27. května 2001 v Götzisu současný světový rekord. Na vrchol se dostali také oštěpař Jan Železný, rychlobruslařka Martina Sáblíková a další sportovci.
Éra Zlatého hlasu
Stejně dobrým „vývozním artiklem“ jako sport je i české umění. Ke jménu Karel Gott není třeba v německy mluvících zemích dodávat nic dalšího. Zpěvák, který se narodil v Praze v roce 1939, je v Německu znám jako „Zlatý hlas z Prahy“. V 50. letech vystupoval jako zpěvák-amatér, poprvé na sebe více upozornil v roce 1957 v doznívající éře swingu a rock´n ´rollu svou první nahrávkou věnovanou mamince. V roce 1958 získal první místo v soutěži amatérských zpěváků, o dva roky později definitivně odešel z ČKD a začal se zpěvu věnovat profesionálně. V roce 1962 získal angažmá v divadle Semafor a ve stejném roce jeho duet s Vlastou Průchovou „Až nám bude dvakrát tolik“ zvítězil v rozhlasové hitparádě.
V roce 1963 se jeho píseň „Oči má sněhem zaváté“ stává hitem roku a Karel Gott získává svého prvního Zlatého slavíka.
Těch získal už 36, obdržel také bezpočet dalších cen posluchačů i odborné poroty, titul národní umělec i Medaili za zásluhy I. stupně od prezidenta Václava Klause. Natáčí desky v angličtině, němčině, italštině, ruštině. Jeho zlatou érou byla 80. léta, přesto i v současné době zůstává naším zdaleka nejpopulárnějším a nejznámějším zpěvákem.
Sběratelé Oscarů
V operních síních patří k nejvyhledávanějším hlasy Magdaleny Kožené, Dagmar Peckové či Evy Urbanové. V moderní hudbě patří k uzn&aacut
e;vaným jménům český skladatel Jan Hammer. Ve světě divadla se prosadili mimové Bolek Polívka či Boris Hybner nebo tanečník Vlastimil Harapes. Neméně známí jsou pak i jejich dřevění herečtí kolegové – Spejbl s Hurvínkem.
Zatímco v Česku je Bolek Polívka v posledních letech známý především jako hlavní protagonista vlastního televizního pořadu Manéž, případně jako divadelní a filmový herec a držitel dvou Českých lvů za filmové role, v zahraničí se prosadil především jako originální mim. Stál u zrodu nových divadelních souborů. V roce 1972 spoluzakládal Divadlo Husa na provázku, v roce 1993 pak svůj soubor Divadlo Bolka Polívky.
Jako mim se v zahraničí prosadil i Boris Hybner. Spolu se souborem Gag, který založil roku 1978, pokračoval v rozvíjení němé filmové grotesky. V roce 1990 založil v Praze divadlo Gag, které fungovalo šest sezon. V 80. letech slavil velký úspěch zejména v Holandsku s trilogií Zahrada jménem Hollywood , kterou později zpracoval do podoby televizního seriálu Gagman.
Vlastimil Harapes se stal nejvýraznějším představitelem baletu své generace. Tančil na řadě světových scén, například v Maďarsku, Japonsku, Rakousku, Francii, Kubě, Skotsku, Itálii nebo Belgii. V letech 1977 až 1983 byl stálým hostem Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu a Duisburgu. V letech 1990 až 2003 byl uměleckým šéfem baletu Národního divadla, kde předtím během své kariéry účinkoval ve více než 50 titulech.
Svým originálním stylem se prosadil v zahraničí rovněž fotograf Jan Saudek. Na pultech knihkupectví celého světa si mohou čtenáři zakoupit také knihy Ludvíka Vaculíka nebo Milana Kundery. Ten je světově nejúspěšnějším a nejpřekládanějším autorem českého původu. Spisovatel, básník, dramatik a překladatel, který začínal poezií a filozoficky založenými povídkami a romány, žije od roku 1975 ve Francii a od konce 80. let píše francouzsky.
Fenoménem se stal i český film. Režiséři jako Miloš Forman, držitel dvou Oscarů, Ivan Passer či Jaroslav Papoušek se spolu s kameramanem Miroslavem Ondříčkem stali nejvýraznějšími představiteli české nové vlny. Na ně dokázali navázat další Oscaroví režiséři Jiří Menzel, který v zahraničí uspěl především se svým snímkem Ostře sledované vlaky, a Jan Svěrák, který okouzlil americké publikum i filmovou akademii snímkem Kolja.
Od Japonska po Libanon
Výborný zvuk mají ve světě také česká architektura a design. Nedávno zesnulý architekt Jan Kaplický patřil k nejvýraznějším představitelům high-tech architektury a experimentátorům s takzvanou organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary. Prosadit se dokázala také architektka a designérka Eva Jiřičná, shodou okolností první žena Jana Kaplického. Držitelka ocenění Americké asociace architektů a členka Královského institutu britských architektů se proslavila návrhy interiérů, schodišť a kovových konstrukcí se sklem. Ve stejném oboru sbírá úspěchy i Bořek Šípek, jehož díla jsou zastoupena ve stálých sbírkách muzeí v New Yorku, Amsterodamu, Paříži, Londýně, Soulu, Bejrútu, Tokiu či Bangkoku. Autor Muzea moderního umění v nizozemském Den Bosch, obchodního domu v Tokiu či stálého výstavního pavilonu automobilky Škoda ve Wolfsburgu se může pochlubit prestižní německou Cenou za architekturu, Cenou za užité umění a architekturu prince Bernharda nebo francouzským řádem Rytíř umění a literatury. Ikonou ve světě módy se stala rodačka ze Světlé nad Sázavou Blanka Matragi, která od roku 1980 žije a tvoří v libanonském Bejrútu. Přes 20 let obléká královny, princezny, diplomatky, podnikatelky a významné ženy především v Evropě a v zemích v okolí Perského zálivu, její doménou jsou především velké večerní toalety a svatební a zásnubní šaty.
Češi mnohokrát dokázali, že umí zapojit nejen svoje svaly nebo talent, ale také hlavy. Velmi významnými objevy přispěl do světové pokladnice vědění chemik Antonín Holý, který vyvinul řadu léků: na žloutenku typu B, opary nebo v současné době nejúčinnější dostupný lék proti AIDS. Velmi nadějné byly také jeho výzkumy preparátů proti rakovině lymfatických uzlin, i když zatím nevedly k objevu účinného léku pro lidi.
Fenomén Havel
I když politika obecně nedělá Česku tu nejlepší pověst, jméno prvního polistopadového československého a později českého prezidenta Václava Havla stále patří k tomu nejznámějšímu a nejváženějšímu, čím se Česko může za svými hranicemi pochlubit. Již v dobách komunismu byl nejznámějším českým disidentem a autorem několika absurdních divadelních her, které se hrály i na zahraničních scénách. I po odchodu z vysoké politiky dále komentuje dění ve světě, kde se angažuje v oblasti ochrany lidských práv.
Podobně známá v politice je také první ministryně zahraničí v dějinách USA, pražská rodačka Madeleine Albrightová, která po roce 1948 odešla s rodiči do exilu v USA. Pojily ji velmi přátelské vztahy s Václavem Havlem a hrála významnou úlohu při prvním rozšíření NATO o bývalé členy východního bloku – Polsko, Česko a Maďarsko.
Pokud nechceme přehlídku úspěšných Čechů posledních let zakončit příliš vážně a oficiálně, můžeme připomenout Miss World 2006 Taťánu Kuchařovou. Ta mohla navázat na řadu dalších známých českých modelek, Terezu Max
ovou, Simonu Krainovou nebo Ivanu Trumpovou, která se kromě známé modelky stala ve Spojených státech také významnou podnikatelkou. Ty všechny předvedly, že Češi dokážou oslnit svět nejenom svými objevy, sportovními výkony či uměním, ale také svojí krásou.
