„O budoucnosti našeho zastupitelského úřadu v Kábulu se vede diskuse,“
potvrzuje šéfdiplomat Tomáš Petříček (ČSSD). Kvůli špatné bezpečnostní situaci
v zemi totiž ambasáda ve čtvrti Wazir Akbar Khan na severu metropole potřebuje
ochrannou jednotku Vojenské policie.
Bez těchto vyzbrojených specialistů nemohou čeští diplomaté a úředníci v Afghánistánu nikam. „Osobně bych rád, aby ambasáda působila i do budoucna. Předpokladem jsou zejména bezpečnostní podmínky, o čemž jednáme především s ministerstvem obrany,“ vysvětluje Petříček.
Černínský palác má totiž stále na paměti konec července roku 2014, kdy
musela armáda takřka na poslední chvíli letecky evakuovat zaměstnance české a
švýcarské ambasády z libyjského Tripolisu. Boje mezi tamějšími povstalci eskalovaly
natolik, že v rámci ochrany životů bylo třeba ukončit činnost velvyslanectví a
úředníky z místa rychle dostat. Formálně tripoliské zastupitelství ukončilo
provoz v dubnu 2015, kdy Praha přesunula úřad do Tunisu.
S Američany odejdou i Češi
Že ze strany Černínského paláce nejde o plané obavy, dokazuje aktuálně
schválený plán zahraničních misí české armády. Jestliže nyní může v
Afghánistánu působit až 390 vojáků z českých a moravských posádek, pro roky
2021 a 2022 se jejich počet sníží na 205.
Ministerstvo obrany zatím ovšem odmítá, že by se restrikce týkaly
speciálního týmu Kamba, tedy oddílu Vojenské policie, který chrání a střeží
české diplomaty v Afghánistánu. „Jsme pro pokračování naší diplomatické mise v
Afghánistánu,“ reaguje Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany. Zároveň však
rychle dodává: „Ochranu českého velvyslanectví jsme připraveni poskytovat,
dokud bude v zemi působit zastupitelský úřad a ministerstvo zahraničních věcí
zajistí logistické podmínky pro působení ochranného týmu.“
Nikdo tedy nechce přesně říct, jaký osud kábulský úřad čeká. Důvod je zřejmý. Vše záleží především na tom, s jakou razancí a rychlostí se budou zpod Hindúkuše stahovat jednotky US Army.
Poslední americký voják má zemi opustit příští rok v květnu. Rapidní změny
jsou viditelné už dnes – i když ještě letos v červnu sloužilo v Afghánistánu
8600 příslušníků amerických ozbrojených sil, v listopadu jich bude pouze 4500.
Pro připomenutí – v roce 2011 měl Washington v afghánské operaci více než 100
tisíc vojáků a vojákyň.
Špatný signál
Po odchodu Američanů nechce v zemi zůstávat ani česká armáda, jak už loni oznámil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Pokud dojde ke změnám a dojde třeba ke snížení počtu nebo ke stažení amerických vojáků, tak my na to budeme adekvátně reagovat. Pokud z Afghánistánu odejdou Američané, odejdeme také,“ prohlásil v deníku Právo.
| Čeští vojáci v Afghánistánu |
| současnosti v misi Resolute Support působí už 21. kontingent české armády. Kromě zástupců na velitelstvích operuje v zemi polní chirurgický tým a oddíl Kamba chránící české diplomaty.
Oproti úkolům v dřívějších letech jde o masivní pokles aktivit české armády, v minulosti měla na starost třeba i ochranu spojenecké základny s důležitým letištěm Bagrám. |
Někteří zákonodárci však s takovou vizí nesouhlasí. Přejí si trvalé
zachování české přítomnosti v islámské zemi. „Věřím, že se s kolegy shodneme na
tom, že rušení velvyslanectví v Kábulu by bylo chybou a špatnými signálem,
který si naše zahraniční politika nemůže dovolit,“ oznámila nedávno Jana
Černochová (ODS), šéfka sněmovního výboru pro obranu.
Nejasný výsledek mírových rozhovorů s Tálibánem a obecně velmi křehká situace
Afghánistánu spíše naznačují, že tamější velvyslanectví, které nyní vede Jiří
Baloun, jeden z bývalých nejvyšších velitelů české armády, čeká podobný osud
jako úřad v Tripolisu. Pokud tedy nikdo nenajde model, jak v budoucnu solitérní
tým Kamba udržet v Afghánistánu funkční a životaschopný bez podpory jiných
spojeneckých a českých vojáků.
