Producent a režisér Petr Vachler měl minulou středu napínavý den
Producent a režisér Petr Vachler měl minulou středu napínavý den. Nejprve poslanci ve třetím čtení schvalovali zákon o Státním fondu kinematografie, za který Vachler dlouhodobě lobbuje, večer pak Česká filmová a televizní akademie (kterou založil) oznamovala nominace na cenu Český lev (kterou vymyslel). Mezi kandidáty byl i film Doblba!, který natočil. Zatímco zákon prošel, film nezískal nominaci ani v jedné z kategorií. Co z toho je úspěch, a co neúspěch, je ovšem otázka.
Podle zákona, projde-li celou legislativní mašinerií, by do fondu měli odvádět: majitelé kin dvě procenta z výnosů vstupného, distributoři video a DVD nosičů tři procenta výnosů, televize tři procenta z výnosů reklamy a teleshoppingu. A Česká televize - ovšem - jen půl procenta. Ministr kultury Vítězslav Jandák již dříve odhadl, že fond na podporu české kinematografie by tím získal 300 až 380 milionů korun ročně. Filmaři to vítají. „Kromě entuziasmu nyní budou moci vznikat české filmy tak, aby režiséři a producenti nemuseli zastavovat své vlastní byty jen kvůli natáčení,“ reagoval Petr Vachler.
Kdo to ve skutečnosti zaplatí? Jandák očekává, že příslušné firmy, přičemž si příspěvek mohou promítnout do nákladů. Generální ředitel Primy Martin Dvořák ho ruče uvedl do reality. Příspěvky se podle jeho slov promítnou do ceny reklamy. A generální ředitel multikin Village Cinemas Tomáš Palička suše konstatoval: „Nevidím důvod, proč bychom měli tento nový náklad nést na svých bedrech. V této chvíli bych odhadoval, že vstupné podraží…“
Pošimněme si totiž celkového kontextu. Loni tržby biografů meziročně propadly o 245 milionů korun na 855 milionů. Do kin přišlo 9,5 milionu českých diváků, o 2,5 milionu méně než v roce 2004. A není to jen trend český. Desetiprocentní pokles hlásí například i Francie. Ředitel filmové distribuční společnosti Falcon Jan Bradáč přisoudil tento trend hlavně menší nabídce atraktivních filmových titulů.
Ano, jde o atraktivitu. Státní fond kinematografie by měl, míní většina filmařů, vést k tomu, že se sice nenatočí více českých filmů, ale budou kvalitnější, profesionálnější, atraktivnější. Jenže - Vachlerova černá komedie Doblba! patřila k nejúspěšnějším snímkům loňského roku. Pět týdnů se držela v čele tuzemského žebříčku návštěvnosti, válcovala i hollywoodskou produkci a stále to k podstatnějšímu zisku nestačí. Bodejť, když málo atraktivní jsou i Harry Potter a King Kong… Zdá se, že tu máme dvě kinematografie: tu, která potřebuje Star Wars, Matrix nebo Pána prstenů, ta se jmenuje entertainment a počítá utržené vstupné. A pak tu druhou, která potřebuje - v Evropě oblíbené - státní fondy. V souvislosti s filmem užívá pojmu umění.
V rozhovoru, který naleznete na straně 64, Petr Vachler mimo jiné prohlašuje, že nejraději by Českého lva udělil všem, kteří měli tu odvahu a natočili jakýkoli film. A pro ty všechny také lobbuje za fond kinematografie. Tedy pro „umělce“ i „entertainery“, pro autory Štěstí i Kameňáků. Zní to logicky. Ostré ideologické přestřelky, které se již rozpoutaly kvůli třem stům milionům, kterými fond zatíží zábavní a reklamní průmysl, se zdají být nepřiměřené skromné výši sumy. To jediné, co by nás mělo zajímat, je, zda za své příspěvky budou filmaři opravdu schopni dodat vyšší kvalitu v jakémkoli významu toho slova. Star Wars je bez diskuse mimo možnosti české kinematografie. V příštím dílku typu Panic je nanic se možná dočkáme romantické honičky v helikoptérách. Autoři Snowborďáků, Svěrák nebo Hřebejk si dovedli vždycky dobře poradit i bez fondu. Snad to pomůže filmům typu Švankmajerova Šílení či Vorlova Skřítka, ale ani o ty bych se i bez fondu nebál. Umělci budou mít trochu lehčí život, nic víc ani méně.
Ostatně, kvůli sníženému odvodu České televize, se kterým zákon počítá, se ze státního fondu stalo politikum a bude zázrak, jestli v Senátu projde. Doblba!, až vyjde na DVD, si dozajista opatřím.