Jak válčí u sousedů

švarcsystém

V zemích Evropské unie se nelegální zaměstnávání nejčastěji objevuje v pohostinství, zemědělství a ve stavebnictví. Jeho oběťmi jsou mnohdy cizinci působící na evropském trhu práce. Země EU se snaží – mimo jiné i na popud Bruselu – tento problém řešit, pracovní právo se stává v rámci všech zemí EU čím dál propracovanější. Výrazné rozdíly v regulaci pracovních poměrů na dobu neurčitou a na plný pracovní úvazek a mezi dalšími formami zaměstnávání nicméně stále přetrvávají.

Německo

Německý sociální zákoník definuje závislou činnost jako nesamostatnou výdělečnou činnost uskutečňovanou především v pracovním poměru. Znaky určující závislou činnost představují vázanost pokyny zaměstnavatele a začlenění do jeho organizační struktury, dále pak povinnost podávat zprávy a existence kontrol. Pokud osoby vykonávají závislou činnost mimo pracovněprávní vztah a navenek vystupují jako živnostníci, pohlíží na ně úřady jako na osoby vykonávající závislou práci. Zákon jim stejně jako ostatním zaměstnancům zajišťuje ochranu před výpovědí, placenou dovolenou i jiné zaměstnanecké výhody.
Švarcsystém jde ruku v ruce s neplněním povinností stanovených daňovými předpisy, respektive předpisy z oblasti sociálního zabezpečení. Zpravidla tak naplňuje znaky tzv. „nelegálního zaměstnávaní“ ve smyslu zákona o potírání nelegálního zaměstnávání (Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz). V případě porušení zákona hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 300 tisíc eur. V závažnějších případech se zaměstnavatelé vystavují rovněž trestněprávnímu postihu v podobě peněžité pokuty nebo trestu odnětí svobody, a to v délce až pěti let (ve zvlášť závažných případech porušení dokonce deseti let).

Slovensko

Zatímco čeští zákonodárci v souladu s trendy EU prosadili výslovný zákaz vykonávání závislé práce mimo pracovněprávní poměr, na Slovensku dosud podobná právní úprava chybí. Podle současného názoru Nejvyššího soudu SR je v praxi nutné posoudit rozdíl mezi závislou prací a podnikáním na základě projevené vůle smluvních stran, zda určitá osoba má, nebo nemá zájem být zaměstnancem. Stejný obsah pracovní činnosti je tak fakticky možné vykonávat i na základě jiné než pracovní smlouvy (například smlouva o činnosti celního deklaranta či smlouva o výkonu manažerského servisu). Na druhé straně úřady daňového i sociálního zabezpečení mají na definici závislé práce pohled odlišný. Odvod nižší daně jako následek zastření pracovního poměru jiným právním vztahem je správním deliktem, na jehož základě dochází k dodatečnému výběru rozdílu sumy, která měla být skutečně odvedena. Příslušný daňový orgán může dotčenému daňovému subjektu uložit pokutu. Soud ovšem může takové rozhodnutí přezkoumat, a jak bylo uvedeno výše, soud ne vždy kvalifikuje výkon činnosti jako výkon závislé práce ve smyslu slovenského zákoníku práce. Slovenská obdoba švarcsystému je v současnosti poměrně běžně rozšířená a relativně velmi laxně sankcionovaná. Na druhé straně je vnímána jako závažný problém a je možné předpokládat, že s nástupem nové levicové vlády budou přijata přísnější opatření na jeho omezení.

Rakousko

Rakouská legislativa zná díky své propracovanosti vedle pracovní smlouvy (osobní závislost na zaměstnavateli, poskytnutí pracovní síly bez záruky dosažení určitých pracovních výsledků, zařazení do zaměstnavatelské organizace atd.) a smlouvy o dílo (samostatný výkon konkrétní činnosti s vlastními výrobními prostředky bez zařazení do podnikatelské organizace, se závazkem konkrétního pracovního výsledku atd.) ještě takzvanou „volnou pracovní smlouvu“, která je smíšenou formou výše uvedených smluv. Oproti pracovní smlouvě není zaměstnanec osobně závislý vůbec, jen hospodářsky. Záleží však na posouzení hospodářského obsahu smluv, nikoli na jejich označení. Finanční úřad proto může smlouvu o dílo nebo volnou pracovní smlouvu překvalifikovat na řádnou pracovní smlouvu.
Zaměstnavatel pak musí doplatit všechny poplatky na sociální pojištění, mohou mu být také uloženy odpovídající vedlejší mzdové náklady (příspěvek zaměstnavatele, příplatek zaměstnavatele, příspěvky odstupného). V případě, že budou uzavřením smlouvy o dílo obejita ustanovení zákona o zaměstnávání cizinců, hrozí ve zvláštních případech peněžitá pokuta od 1000 do 50 000 eur, při absenci přihlášení k sociálnímu pojištění hrozí pokuta od 730 do 5000 eur. Při úmyslném neplacení zaměstnavatelského, respektive zaměstnaneckého poplatku na sociální pojištění hrozí trest odnětí svobody až do tří let.

Polsko

Polská právní úprava říká, že nahradit pracovní smlouvu v případě výkonu závislé činnosti jiným právním vztahem je nepřípustné. V případě, že bude zaměstnancem ve prospěch zaměstnavatele vykonávána práce určitého druhu na určitém místě a v určitou pracovní dobu stanovenou zaměstnavatelem a ten se zaváže vyplatit za vykonanou práci odměnu, bude se jednat o pracovněprávní vztah nezávisle na názvu smlouvy. Polské zákony pamatují i na následky. Vedle povinnosti k úhradě poplatků na sociální zabezpečení mohou správní úřady následně uložit za obcházení zákona sankci ve výši od 1000 do 30 000 zlotých (240–7200 eur).