Zakladatelé hedgeového fondu Ikos, dnes už exmanželé Martin Coward a Elena Ambrosiadou, pokračují v „praní špinavého prádla“. Jeho zatím poslední dějství vypuklo poté, co byla nynější šéfka fondu Elena Ambrosiadou obviněna ze špehování zaměstnanců. Společnost pak v oficiálním prohlášení uvedla, že šlo o opatření, které mělo chránit firemní operace před zneužitím ze strany Cowarda a jeho spojenců. Absolvent matematiky na univerzitě v Cambridgi skutečně vyvinul firemní algoritmy, vedení Ikosu se však vzdal v prosinci 2009, kdy funkci generálního ředitele přenechal své bývalé ženě. Elena, která vystudovala chemii a ve 27 letech už byla ředitelkou v ropné společnosti BP, je díky Ikosu jednou z nejbohatších žen světa. Ikos, v její rodné řečtině „domov“, založila s Cowardem v roce 1992. Těsně před jeho odchodem, v listopadu 2009, si za 60 milionů liber (cca 1,6 mld Kč) koupila největší existující plachetnici, Maltézského sokola (Maltese Falcon).
Ekathimerini
Řecké přístavy na prodej
Evropští věřitelé již nevěří řecké vládě, že v brzké době spustí projekt privatizace, a žádají proto jeho urychlení. Nechtějí čekat na fyzický odprodej majetku a tlačí na Atény, aby nejprve zřídily fond národního majetku a na jeho aktiva vydaly cenné papíry. Jejich prodejem by Řecko získalo další peníze, zatímco kupci by měli zajištěno, že budou vydělávat na úrocích. „Bude to garance, že s privatizací Řekové opravdu začnou,“ citoval řecký list Ekathimerini zdroj z Evropské komise s tím, že nápad podporuje zejména Německo. O samotné metodě odprodeje státního majetku by měli rozhodnout ministři financí eurozóny příští týden. Atény doufají, že privatizace přinese do vyprázdněné státní kasy do roku 2015 dodatečných 50 miliard eur. Vláda chce prodat například svůj podíl v telekomunikační společnosti OTE a Helénské poštovní spořitelně nebo přístavy v Pireu a Soluni. Proti jsou ale odboráři, kteří téměř denně protestují v aténských ulicích. „Prodej všech profitujících veřejných společností je politický zločin,“ napsali ve svém prohlášení zástupci přístavních dělníků z Pirea.
The National Business Review
Krize naučila Zéland šetřit
Novozélanďané se z krize, zdá se, poučili. Podle průzkumu finančního průvodce Sorted, který vydává vládní důchodová komise, je nyní 56 procent z nich méně ochotno se zadlužit. A pouhá čtyři procenta lidí přiznala tendenci další dluhy nabírat.
„Má-li ekonomická krize nějakou světlou stránku, pak je jí to, že u lidí vyprovokovala lepší nakládání s financemi a vyhýbání se neproduktivnímu zadlužování. Ještě před recesí trpěli Novozélanďané doslova hladem po hotovosti a zadlužovali se i přes vysoké úrokové sazby,“ řekl k výsledkům mluvčí průvodce David Kneebone.
Výsledky průzkumu se shodují i s údaji novozélandské centrální banky, podle níž utrácejí tamní obyvatelé 99 centů z každého vydělaného dolaru. To se může zdát moc, ale ještě v roce 2007 byli ochotni rozfofrovat dolar a deset centů.
