Sníženou sazbou zvýhodní vláda hlavně dovážené jídlo, tuzemští výrobci zuří
Pikantní eintopf ve zdanění jídla namíchala dle receptu Věcí veřejných (VV) vládní koalice. Teď si „mišmaš u DPH vyžírají“ úředníci ministerstva financí. Do detailů mají pojmenovat, co vše patří mezi sedmero vyvolených potravin, které se vyhnou jednotné dvacetiprocentní dani a následnému zdražení. Zřejmě od října si na šlichtě z vládní kuchyně smlsnou čeští strávníci. Už předem však stačila otrávit tuzemské potravináře. Obávají se, že uvalení dvacetiprocentní daně na většinu potravin je ještě více vytlačí z trhu. Poloviční sazba DPH, která se udrží jen u úzkého sortimentu, je neoblomí. Nasycení poptávky po daňově zvýhodněných potravinách je totiž s výjimkou chleba a mléka odkázáno na dovoz. Stoprocentně to platí o dětské mléčné výživě. V Česku se už dlouhé roky nevyrábí ani Sunar. Kojenecká výživa pod proslulou tuzemskou značkou se k nám vozí z Anglie. Výrobu tam na konci devadesátých let přesunul bývalý majitel mlékárny v Zábřehu na Moravě, americký gigant Heinz.
Body pro pangase
Jako jediný druh masa se do nižší sazby DPH protlačily nezpracované ryby. Kvůli tomu se čertí výrobci ostatního masa. Nechápou, proč dovážené rybí maso má být zvýhodněno před drůbežím, které výživáři rovněž doporučují jako zdravé, navíc pochází převážně z tuzemska. Každý Čech sní v průměru za rok šest kilogramů ryb, předloni to bylo přesně 6,2 kilogramu. Ale jen čtvrtina z toho – 1,5 kilogramu – je sladkovodních. K nim navíc patří i populární pangasius dovážený hlavně z Vietnamu. Jak přiznává poslanec a daňový expert VV Michal Babák, véčkaři chtěli uhájit desetiprocentní DPH u sladkovodních ryb, ale nakonec se do rozpočtového limitu vešly i mořské. U vnitrozemského státu nepřekvapí, že dovoz ryb více než dvojnásobně převyšuje vývoz. Naopak živých ryb se od nás vyveze mnohem více, než jich na český trh připluje. Na přísunu ze zahraničí je silně závislé také zásobování zeleninou. I ta si má udržet sníženou sazbu. Výpěstků z jiných zemí je ve zdejších obchodech více než dvojnásobek oproti tuzemské produkci, která se soustavně snižuje. „Celková bilance zahraničního obchodu s čerstvou zeleninou je vysoce pasivní a každoročně roste,“ hodnotí ministerstvo zemědělství ve své komoditní zprávě. Stoupá přitom obliba paprik a rajčat, z valné většiny dovážených. Podobné je to u brambor, které rovněž dostaly tu čest být na seznamu potravin s nižší DPH. „Dovoz brambor se v posledních letech významně zvyšuje. Tuzemská úroda má výkyvy způsobené počasím, navíc trvale ubývá pěstitelských ploch,“ konstatuje Josef Králíček z bramborářského svazu. Zatímco předloni se do Česka přivezlo 81 tisíc tun brambor, loni to bylo už 150 tisíc. Domácí produkce je však stále asi šestkrát vyšší než dovoz. Brambory se však z jídelníčku Čechů postupně vytrácejí. Ze 150 kilogramů v roce 1950 se spotřeba na obyvatele za rok snížila na 65 kilogramů. „Brambor jedí lidé méně v celé Evropě a nemyslím, že by nižší daň trend ve spotřebě zvrátila,“ říká Králíček.
Znechucení potravinářů
Plánované zvýšení sazby DPH u většiny potravin se ani trochu nezamlouvá Potravinářské komoře. „Celkově poklesne prodej potravin a následně i výroba potravin českého původu. Ubude také pracovníků v tomto sektoru,“ upozorňuje mluvčí komory Dana Večeřová. Dá se prý čekat, že podíl dovezených mléčných výrobků, vajec, drůbeže a jiného masa na trhu překročí polovinu. V minulém roce se do Česka dovezly zemědělské produkty a potraviny za rekordních téměř 141 miliard korun. „Výsledkem vyšší daně bude dlouhodobé, až trvalé narušení trhu s dopady do podnikatelské sféry i do objemu vybraných daní. Navíc dojde k trvalému poškození konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu a zemědělství,“ předesílá Večeřová.
Ekonomický expert VV Babák uznává, že plánované nastavení DPH u potravin může přihrát větší byznys dovozcům. „Nám šlo hlavně o to, aby zvednutí daně tolik nezatížilo nízkopříjmové skupiny obyvatel. A také aby se zboží dalo jednoduše zatřídit a zároveň šlo o zdravé potraviny,“ vysvětluje Babák. Jestli se takové potraviny dovážejí, nebo se vyrábějí tady, už bylo pro VV podružné.
Jenže předložený návrh ty opravdu nejchudší nezvýhodňuje, poukazuje studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Jak uvádí, za chléb, ryby, brambory a další potraviny s navrhovanou výjimkou utrácejí domácnosti v průměru 2,9 procenta celkových výdajů, což je pouze 16 procent výdajů na potraviny, které jsou nyní ve zvýhodněné sazbě. „Zdanění všech potravin dvacetiprocentní sazbou by v porovnání s budoucími výjimkami snížilo životní úroveň o dodatečných šedesát korun pro průměrnou domácnost. U nejchudších domácností by to bylo o padesát korun,“ vyčísluje spoluautor studie Petr Janský.
Nestravitelná výměna
Plán vládní koalice zatížit plnou daní ovoce kritizují zase ovocnáři. Předseda jejich unie Martin Ludvík zdůrazňuje, že nikde v Evropě neexistují rozdílné sazby na ovoce a zeleninu. Ani Věci veřejné, které stojí za daňovými výjimkami, přitom nejsou s aktuálním návrhem spokojeny. „Původně jsme do snížené sazby chtěli zařadit patnáct komodit, mezi nimi i rohlíky, ovoce, kuřata a netučné maso. Seznam jsme ale museli ořezat,“ říká Babák. Zbylých sedm položek, které strana při koaličním dohadování uhájila, rozhodně nemíní „handlovat“ za teplo nebo knížky. „Potraviny za nic nevyměníme,“ prohlašuje poslanec VV. Jak dodává, jeho strana by určitě nebyla proti tomu, aby se snížená DPH týkala i knih, tiskovin a početnějšího sortimentu potravin. Tedy pokud by k tomu šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09) povolil finanční uzdu. „Po dlouhém vyjednávání jsme od ministra financí dostali na potraviny s nižší DPH šest až sedm miliard. Najít dalších 720 milionů potřebných na knihy a tiskoviny by v celkovém rozpočtu asi nebyl problém,“ je přesvědčen Babák.
Kalousek ale nepřipouští, že by se rámec dohodnutých položek mohl rozrůst. Umí si představit jedině náhradu některých potravin za knihy či tištěná média. Pro ně požadují zachování nižší sazby Kalouskovi spolustraníci poslanec Petr Gazdík a ministr kultury Jiří Besser. Proti takovým výměnným obchodům se vyslovila ODS, která by nejradši viděla jednotnou daň bez výjimek. „Zásadně odmítáme žonglování s jednotlivými položkami, které rozehrály Věci veřejné a TOP 09,“ ozval se předseda klubu ODS Petr Tluchoř.
Utopeni ve výjimkách
Zatímco se politici dohadují, ostatní řeší, jak se s jejich nápady popasují. Kupříkladu mlékaři, ale ani poslanec Babák coby spoluautor soupisu daňově protežovaných potravin, nemají jasno v tom, jakého mléka konkrétně se bude týkat nižší sazba. „Je tam spousta otazníků. Zatím nikdo neřekl, jestli to bude mléko syrové, nebo konzumní,“ upozorňuje šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Poslanec Babák si dokáže představit, že desetiprocentní daň bude platit pro surovinu i mléko v krabicích a lahvích. Ohledně detailů odkazuje na Kalouskovy úředníky. „Máme slíbeno od ministra financí, že základních sedm komodit bude do týdne zatříděno dle celního sazebníku. Zatřídění musí být velmi konkrétní, čili seznam se rozroste na stovky položek,“ počítá Babák. Mluví o čtyřech až pěti stovkách.
V nejasném mléku zatím zřejmě plavou i na ministerstvu financí (MF). „Teď se u DPH začalo pracovat na legislativní úpravě. Stále ale probíhají politická jednání a nevíme, jak dopadnou,“ uvedl ke konkrétnímu mléčnému dotazu Jakub Haas z tiskového oddělení MF.
Obrovský prostor pro kreativitu otevírá zvýhodněná sazba potravin pro diabetiky. „Je problematické určit, co je speciální výrobek pro lidi s cukrovkou. Může to být třeba kuřecí šunka, která obsahuje málo tuku,“ říká odbornice na výživu Václava Kunová. Pochopení má pro daňovou výjimku u potravin pro bezlepkovou dietu. U dia výrobků ale bude nižší DPH velkou výzvou pro klamání zákazníků a korupci, míní lékařka. Obzvlášť varuje před pojídáním sladkostí určených pro diabetiky: „Obsahují hodně ztuženého tuku, které jsou zdrojem nezdravých trans-mastných kyselin. Navíc kalorická hodnota těchto sladkostí je vyšší než u běžných výrobků.“
Nakonec ani brambory bohaté na sacharidy a vydatně maštěné máslem nemají mnoho společného se zdravou výživou, kterou se lidem snaží naordinovat politici.
Extrabuřty kvůli nejchudším
Seznam potravin, u nichž má být zachována snížená 10procentní DPH
Chléb
Mléko
Čerstvá zelenina
Brambory
Nezpracované ryby
Dětská mléčná výživa
Potraviny pro diabetiky a bezlepkovou dietu
