Jak velká je v Česku vrstva „horních 10 tisíc“?

Redakce Euro.cz

19. 2. 2003

Manažerská anketa

výrazně méně než 10 tisíc - 23,8 %

přibližně 10 tisíc - 20,9 %

výrazně více než 10 tisíc - 32,5 %

nechci odpovídat - 22,8 %

Poslední „definice“ pojmu horních 10 tisíc, kterou - bohužel - pamatujeme, pochází od komunistických ideologů a označení pijavice je v ní ještě snesitelné. V polistopadovém období se o sociologickou studii na téma elit pokusili pánové Večerník a Matějů a do jejich vymezení, kdo ještě ano a kdo už ne, by se deset tisíc osob asi nevešlo. Podobně ale smýšlel už Karel Čapek, který upozorňoval, že pojem převzatý z velkých a bohatších západoevropských zemí se v prvorepublikovém Československu používá předčasně a Češi by měli počítat nanejvýš do tisíců (a to by se s nimi ještě nesměli setkávat). Na druhou stranu existuje takzvaná socioekonomická skupina A, jejíž početnost je udávána v celých procentech populace, tedy přinejmenším ve statisících osob. A tak ani anketa E8 mezi předními vlastníky a manažery nepřinesla jasnou odpověď. Možná se ptáme na mrtvý pojem. Ale možná v časech, kdy nejnápadnější jsou už zase parvenu, by nebylo marné znovu vytyčit definiční hranice. Respondentům naší ankety se podařilo volně vymezit alespoň čtyři podmínky. Absolutně možná nestačí, ale zaplaťbůh aspoň za ně. Citujeme bez komentáře odpovědi na titulní otázku.

1. Majetek

- Myslím, že výrazně vyšší než deset tisíc příslušníků. Majetek, který se přerozděloval v rámci restituce nebo privatizace, se nemohl jen tak někam ztratit. Zároveň už uplynula i dostatečná doba k tomu, aby se v rámci podnikání mohl nový majetek naakumulovat.
- Poslední údaje o průměrné nominální mzdě uvádějí výši 15 422 Kč, přičemž tento údaj se vztahuje k 3 071 000 zaměstnanců, což je výrazně převážná většina zaměstnaných lidí v ČR. Z toho lze odvodit, že dotazovaná vrstva „horních deseti tisíc“ bude výrazně menší, než jak je označována, a rovněž však jmění, kterým disponuje, bude mnohem výrazněji odlišné směrem nahoru od uváděné průměrné nominální mzdy.
- Pokud by se jako kritérium vzalo řekněme 10 milionů vlastního majetku, kterým příslušník této vrstvy může disponovat, pak bych odhadoval, že tato vrstva bude poněkud širší než 10 tisíc. Usuzuji tak proto, že v případě, kdy by tato vrstva začřínala u 10 milionů a průměrně vlastnila jen 15 - 20 milionů, tak to představuje při počtu 10 tisíc příslušníků „jen“ 150 - 200 miliard, a to zase není moc ve vztahu k některým veličinám národní ekonomiky, jako je například výše vkladů a jiného soukromého majetku.
- Složité vlastnické struktury dávají mnohým disponibilní práva doslova s lecjakým majetkem. Pokud tyto vyloučíme, pak odpověď zní méně než 10 tisíc.
- Když vidím, jak lidé nakupují a jak se ke svým penězům chovají, řekl bych, že platí odpověď více než 10 tisíc.

2. Čest a vliv

- Je to jenom otázka majetku? Anebo také otázka osobní integrity, dodržování etických zásad, respektování zákona, kulturní úrovně a vnímání širších souvislostí, osobní odpovědnosti každého jednotlivce za stav jeho komunity, minulosti bez komunistických nebo estébáckých skvrn… jinak řečeno osobnostních kvalit? Pokud je to otázka majetku, pak nepochybuji o tom, že je více než 10 tisíc lidí, kteří vlastní majetek větší než pět milionů. Jedna část se k němu poctivě dopracovala, druhá část prokradla… nechci hádat, která z těchto částí je větší (ale asi bych se nespletl). Pokud je to otázka osobnostních valit, pak také nepochybuji, že máme více než 10 tisíc lidí, kteří by do elitní skupiny patřili. Pokud je to otázka majetku a zároveň osobnostních kvalit, pak se obávám, že máme jenom „horních několik set“, v nejlepším případě „horních několik málo“ tisíc.
- Nepředpokládám, že za příslušníka této vrstvy se počítají lidé, kteří si po roce 1990 postavili novou, byť luxusní vilu a koupili si auto dražší než jeden milion korun. Oni se sice často mylně domnívají, že k této vrstvě patří, žijí však v omylu a není mým cílem jim tento omyl vyvracet. Mají sice více než průměrný obyvatel této země, ale mají prostě jen to, co je dnes běžné v EU. Do kategorie horních 10 tisíc počítám jen „opravdové hráče“, tj. lidi velmi finančně zajištěné s nemalým vlivem v sektoru, kde působí nebo podnikají. Soudím, že jich dohromady ani 10 tisíc nebude.

3. Ne-provincionalita

- Výrazně méně - a to ještě používáme místních měřítek, neboť v evropském významu pojmu se do žebříčku dle majetku nikdo nedostává. Mrzutější je, že manažerských osobností máme méně než sto. Kolem dvaceti jich bylo povýšeno na manažerská místa evropského významu do zahraničí. Ani to by nevadilo, kdyby ti nejbohatší z nás získali své majetty čistým způsobem a kdyby celková úroveň jejich vzdělání, vystupování a podnikatelské etiky dosahovala aspoň poloviční úrovně zmíněných sta pracovitých manažerů.
- Možná že v „globalizovaném“ Česku do této vrstvy nepatří nikdo. Možná že do horních deseti tisíc pro Českou republiku bychom měli zahrnout spíše pány, kteří se jmenují Gates, Bush nebo Spielberg.

4. Psychologické faktory

- Myslím, že více než 10 tisíc - možná ne všichni jsou viditelní.
- Pokud bych měl vést ostřejší čáru mezi lidmi, kteří mají „významnější“ moc nebo majetek nebo mají prestižní a dobře placené zaměstnání, zdá se mi, že to bude o hodně méně než deset tisíc. Je to asi tím, že na rozdíl od první republiky celé skupiny ztratily nárok na příslušnost k této vrstvě (lékaři, vědci, ale i zchudlí podnikatelé). Anebo možná tím, že do televize se deset tisíc lidí nevejde a horních „deset“ tisíc známe přeci pouze z televize.
- Jaký je rozdíl mezi desetitisícím a desetitisícím prvním, nedokážu moc posoudit, jen doufám, že jsem na tom líp než oba dva dohromady.
- Těch skutečně horních, kde peníze už nejsou měřítkem, bude asi několik set, možná tisíců. Ten zbytek bohatých už podle mne horní není, protože ještě počítají v penězích.