Naši jižní sousedé svému předsednictví vtiskli svébytný národní ráz
Rakouské předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2006 bývá často dáváno příkladem jako perfektně organizačně zvládnuté. Přestože se našemu jižnímu sousedovi během šesti měsíců předsednictví nikterak nepodařilo posunout evropskou integrační politiku zásadním směrem - k čemuž ostatně ani neměl ambice -, povedlo se mu nicméně vtisknout předsednictví svébytný národní ráz.
Zastínili i Vídeňský kongres.
Vedle čtrnácti neformálních zasedání Rady EU rozložených víceméně rovnoměrně do všech regionů Rakouska se jako hlavní akce předsednictví prezentovaly vídeňské vrcholné setkání EU a států Latinské Ameriky a Karibiku, summit EU se Spojenými státy a ministerská konference „Sound of Europe“.
Vrcholné setkání hlav států a vlád a ministrů zahraničí zemí EU a Latinské Ameriky bylo při účasti více než šedesáti delegací organizačně a logisticky nejnáročnější akcí nejen předsednictví; šlo o vůbec organizačně nejrozsáhlejší politické jednání na rakouském území od konání Vídeňského kongresu v letech 1814 až 1815. Největší akcí z pohledu bezpečnostního zajištění však byl summit s USA za účasti prezidenta George Bushe, kdy byl každodenní čilý ruch rakouské metropole z bezpečnostních důvodů významně omezen.
Uspořádáním salzburské ministerské konference „Sound of Europe“ se Rakousko pokusilo navázat na diskusi předchozích předsednictví o dalším směřování evropské integrace. Cyklus těchto konferencí odstartovaný Irskem v roce 2004 měl svým obecnějším a spíše filozofujícím pojetím překročit právněinstitucionální a politicky zatíženou debatu o evropské ústavní smlouvě.
Vzpomínka na Mozarta.
Asi více než zmíněná politická jednání vzbudila zájem rakouské veřejnosti celá řada doprovodných společenských a kulturních akcí, jejichž pojetí vetklo rakouskému předsednictví onu svébytnou tvář. Rakousko umně využilo 250. výročí narození W. A. Mozarta a vlastní kulturní prezentaci předsednictví pojímalo v duchu připomínek života a díla tohoto hudebního génia. Propojení společensko-kulturního rázu předsednictví s Mozartovým odkazem vyvrcholilo „Koncertem pro Evropu“ odehraném pro širokou veřejnost Vídeňskou filharmonií za účasti Placida Dominga ve vídeňském parku Schönbrunn.
Politici u míče.
Velkému zájmu médií a veřejnosti se rovněž těšil „předsednický“ fotbalový zápas, ve kterém proti sobě nastoupily ve veřejném duelu týmy tvořené mimo jiné několika čelnými politickými představiteli včetně rakouského kancléře Wolfganga Schüssela a předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa. Snaha ještě více přiblížit evropskou politiku široké veřejnosti stála rovněž za akcí Evropská kavárna, kdy se na Den Evropy 9. května uskutečnily souběžně v proslulých kavárnách evropských měst debaty předních politiků a intelektuálů s občany na téma budoucnosti evropské integrace.
Centrální řízení.
Do způsobu institucionálního zajištění přípravy a výkonu předsednictví se významně promítla dlouholetá tradice rakouské administrativy spočívající na pevném centrálním řízení. V rámci Úřadu spolkového kancléře a Spolkového ministerstva zahraničních věcí byly ustaveny centrální orgány, které koordinovaly obsahovou a organizační stránku předsednictví. Koordinací obsahové přípravy a vedení předsednictví byla pověřena skupina vyšších státních úředníků pod vedením vysokých představitelů úřadu spolkového kancléře a spolkového ministerstva zahraničních věcí. K diskusi nad zásadními politickými otázkami předsednictví se pravidelně scházel kancléř Wolfgang Schüssel s věcně odpovědnými ministry. Koordinace organizační stránky předsednictví spadala do působnosti spolkového ministerstva zahraničních věcí a v jeho rámci působícího výkonného sekretariátu. Výkonný sekretariát zajišťoval komplexní organizační podporu pro jednotlivá spolková ministerstva při pořádání jejich předsednických jednání a konferencí na rakouském území. Šlo zejména o zajištění konferenčních objektů v rakouských regionech, jejich technické a vizuální přizpůsobení nárokům předsednických akcí, dále o vlastní organizační zajištění předsednických jednání včetně tlumočení a protokolu, zajištění dopravy či ubytování a stravování delegací. Řadu nákladů těchto služeb se rakouskému předsednictví podařilo pokrýt prostřednictvím sponzoringu ze strany soukromého sektoru. Zúčastněné firemní subjekty získaly jako nefinanční protihodnotu za poskytnuté zboží a služby možnost prezentovat se jako oficiální partneři předsednictví v médiích a na samotných akcích předsednictví. Široké pravomoci výkonného sekretariátu při organizačním zajištění předsednictví byly podepřeny důležitým vládním rozhodnutím o správě finančních prostředků předsednictví. Výkonný sekretariát přímo disponoval centrálním rozpočtem předsednictví ve výši cca 40 milionů eur. Vedle zdrojů centrálního rozpočtu byly náklady předsednictví hrazeny rovněž finančními prostředky, které si jednotlivá spolková ministerstva vyčlenila v rámci svých vlastních rozpočtů. Celkové náklady rakouského předsednictví tak v souhrnu představovaly částku zhruba 86 milionů eur.
Rakušané vzorem.
Díky svému hladkému a bezproblémovému průběhu se organizační pojetí rakouského předsednictví stalo vzorem pro přípravy předsednictví České republiky v Radě EU v prvním pololetí roku 2009. Rakouskému výkonnému sekretariátu se způsobem práce a šíří koordinačního záběru blíží Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU, která byla ustavena pod místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou. Rakouská zkušenost je rovněž vzorem pro probíhající proces zapojení hlavního města a regionů České republiky do předsednictví jako hostitelů neformálních ministerských jednání a příkladem pro zapojení široké sféry soukromých společností do přípravy předsednictví jako profitujících subjektů.
Radomír Karlík
bývalý člen Výkonného sekretariátu rakouského předsednictví ČR v Radě EU
ředitel odboru logistiky a organizace
Sekce pro přípravu předsednictví ČR v Radě EU místopředsedy vlády pro evropské záležitosti
