Slovenské ministerstvo financí porušilo Murphyho zákony
Ivan Mikloš, správce slovenské státní kasy, se pustil do boje s nesmrtelným úřednictvem. Když jeho ministerstvo financí vypsalo výběrové řízení na audit všech činností, kterými se zabývá, nevypadalo to ještě nijak dramaticky. Jakmile ale z přihlášených společností KPMG, IDS Share a LogicaCMG vybralo posledně jmenovanou firmu, začaly se dít nevídané kousky.
LogicaCMG prověřila, čím se který úředník zabývá, a navrhla optimalizaci jejich počtu. Slovenské ministerstvo financí pak propustilo 153 z tabulkového stavu 849 úředníků, pak tabulkový stav snížilo o 250 lidí a zrušilo 44 organizačních útvarů. Tak se kupříkladu odporoučel odbor mezinárodních daňových vztahů, který se zabýval zamezením dvojího zdanění. V jeho případě logicky: „Vstupem do EU se rozsah agendy značně zúžil,“ konstatovala pro časopis Podnikanie šéfka úřadu Jana Červenáková. Zjistilo se však také, že ještě funguje (respektive kdo ví, co dělá) odbor pro financování krajských úřadů, které již neexistují. Červenáková musela prohlásit, že audit na odborné úrovni potvrdil Murphyho zákony, například ten, že dva úředníci zaměstnávají třetího. Výjimkou nebyly situace, kdy úředník A pracoval pro úředníka B, ten pro úředníka C, kterého řídil úředník A. Zcela běžné bylo, že dva nebo tři úředníci zjišťovali u stejné podřízené organizace tytéž informace či zpracovávali výstupy, které nikdo nechtěl.
Sečteno: Na závěr své osmiměsíční práce LogicaCMG inkasovala 19 milionů slovenských korun a propuštění úředníků bude stát ministerstvo na odstupném dalších přibližně 20 milionů korun. Jejich odchodem by však měl úřad už letos ušetřit zhruba devět milionů. Jako všechny státní úřady, ani slovenské ministerstvo nesníží tabulkové mzdové náklady, jen pomůže efektivním úředníkům ke zvýšení platu. Průměrný plat na slovenském ministerstvu by se měl letos zvýšit o plných sedm tisíc na 28 tisíc slovenských korun. To se na Slovensku zalíbilo i ministrům spravedlnosti a výstavby, kteří hodlají ministra financí Miloše následovat.
Zajímavé na tom je, že audit provedla bez komplikací česká firma, respektive česká pobočka nadnárodní společnosti. Jak by to mohlo fungovat v Praze?
„Na slovenském ministerstvu financí v podstatě proběhla nejjednodušší forma prověření vnitřní kapacity vůči procesům, ani bych tomu neříkal restrukturalizace,“ komentuje zakázku Martin Ohlídal ze společnosti LogicaCMG. „Ten postup je poměrně triviální. Zjistíte, jaké má instituce cíle, a vytvoříte dlouhý seznam činností a procesů, který by měl vést k jejich splnění. Pak přimějete úředníky, aby popsali činnosti a procesy, kterým se věnují. Práce ministerstva se rozpadne na jakési člověko/časy a nakonec se ukáže, že padesát lidí se věnuje práci, na kterou by stačili tři.“ Na slovenském ministerstvu financí například zjistili, že průměrný čas vystavení platebního příkazu činil pět hodin. Nyní byl zkrácen na 30 minut.
Míra nejistoty, že pracovník bude při vyplňování dotazníků lhát, je samozřejmě vysoká. Ale pokud úředník lže, aby si nepohoršil, ani trochu si nepomůže. Vtip je v tom, že když všichni nafouknou činnosti, které obstarávají, zjistí se, že kapacita úřadu je mnohonásobně větší, než je potřeba. Jestliže je naopak popíší poctivě, ukáže se, že část pracovní doby nedělají nic a závěr bude úplně stejný. Metoda spolehlivě odhalí nadbytečné kapacity.
O českých úřadech kolují neuvěřitelné zkazky, a tak jen několik perliček pro ilustraci. Jeden ze zaměstnanců českého ministerstva práce a sociálních věcí v diskusi připustil, že v „jeho“ úřadě přiděluje jedna úřednice kancelářský papír pro budovu svého ministerstva, jiná pro detašovaná pracoviště. Na detašovaných pracovištích zase neumí výpočetní systém odečíst peníze za stravenky z výplatní pásky a sekretářky je musejí od zaměstnanců vybírat v hotovosti a posílat poštou na účet svého vlastního ministerstva.
Pro spravedlivé posouzení je třeba dodat, že ne každá zdánlivá zhůvěřilost musí být trestuhodná. „U jedné státní instituce se ukázalo, že má poměrně masivní aparát pro správu rekreačních objektů. To jistě nebyla cílová činnost úřadu. Při podrobnějším zkoumání jsme však došli k závěru, že kdyby se správa rekreačních objektů svěřila komerčním institucím, byla by dražší,“ zastává se úředníků Ohlídal.
Do rámce auditů, jaký provedla LogicaCMG na Slovensku, se také nevejdou lidé, kteří tvoří koncepce. Pakliže pracovník koncepčního útvaru řekne, že sto procent času věnuje přípravě novely zákona, žádný audit to nevyvrátí. Jen ve dvou bodech může dospět k závěru. Jestliže úkolem pracovníka je na sto procent vymýšlet, pak se nemůže ze 20 procent starat o nesmysly. A také může vyvstat otázka, zda je pro konkrétní instituci vůbec účelné, aby zaměstnávala kreativní tým.
České ministerstvo financí loni vypracovalo plán na diferencované snížení počtu zaměstnanců státních institucí. Nutno dodat, že se jedná o snížení tabulkových, ne skutečných stavů. Pro státní finance nebude snížení tabulkových stavů znamenat snížení mzdových výdajů, ty nebyly v plné míře čerpány ani v minulosti. Mechanické snižování počtů míst sice skvěle vyhovuje usnesením a tlaku veřejnosti, avšak o tom, zda budou úřady efektivnější, neříká nic. „Všichni jsme kandidáti na zvyšování efektivity. Jediné místo, kde bych si to netroufl říct, a přesto právě tam se o to nejvíc snaží, je Škoda Auto. Tlak na efektivitu je tam obrovský,“ tvrdí Ohlídal.
Určitý posun v efektivitě se podařil ministerstvu průmyslu a obchodu u CzechInvestu, který se sloučil s ARP a CzechIndustry. Méně známým příkladem je, že Policie ČR využila prostředky z fondů Phare na projekt, kde se učí hodnotit a měřit svou výkonnost. Statistické ukazatele, o které se běžně opírá, totiž nestačí na podchycení faktorů důležitých pro dlouhodobou stabilitu a pružnost. Policie proto školí specialisty, kteří by dokázali měření výkonnosti aplikovat. Další z institucí, která tuto metodiku používá, je Krajský úřad v Olomouci. Ministerstvo však žádné, ačkoli právě jim Bohuslav Sobotka naordinoval pro letošní rok propuštění jedenácti tisíc zaměstnanců. Nemělo by uniknout pozornosti, zda to bude propouštění efektivní.
