Jak vykrást banku? Loupež musí trvat do tří minut, radí přeborníci z Itálie

6. 6. 2017

Bezkonkurenčně nejvíc bankovních loupeží v Evropě se uskuteční v Itálii. Proto právě italské loupeže posloužily k analýze. Ekonomové vzali data z období mezi lety 2005 až 2007 a získali zajímavé výsledky. Například to, že většina loupeží netrvá déle než tři minuty.

Bankovní loupež viděl ve filmu snad každý. Obyvatel Itálie má však slušnou šanci, že se stane jejím živým svědkem. Ročně na Apeninském poloostrově dojde v průměru k 2771 bankovním loupežím (v Německu to je 838 přepadení, ve Francii 639), jak vyplývá ze statistiky Evropské bankovní federace za roky 2000 až 2006.

Tato četnost přivedla ekonomy Giovanniho Mastrobuoniho a Davida Riverse na myšlenku, aby podrobili analýze pět tisíc bankovních loupeží v Itálii mezi lety 2005 až 2007. Práce také zkoumá otázku ekonomičnosti zločinu. Protože čím déle jsou lupiči v bance, tím více mohou sebrat peněz, ale na druhé straně roste šance, že budou chyceni.

Podrobné statistiky

Vzhledem k četnosti loupeží v Itálii není divu, že si tamní bankovní asociace vede o přepadeních detailní záznamy. Sledují jak dlouho přepadení trvalo, množství ukradených peněz a také, zda a kdy byli pachatelé dopadeni. Pouze 6,6 procenta ze všech loupeží bylo objasněno a pachatelé skutečně skončili za mřížemi.

Úspěšnost bankovní loupeže podle doby trvání
Délka přepadení	Počet loupeží, kdy pachatelé skončili ve vězení	Počet „úspěšných“ loupeží
Do 1 minuty	20	272
Do 2 minut	71	1041
Do 3 minut	101	1597
Do 4 minut	31	485
Do 5 minut	51	698

Celkem bylo analyzováno 4 969 loupeží, které nepřesáhly 30 minut.

Ekonomové tak mohli dojít k tomu, že průměrná loupež trvá 4 minuty a 16 vteřin a pachatelé si v průměru odnesou 16 tisíc eur (422 tisíc korun). Každá minuta navíc znamená v průměru 1400 eur navíc. Většina loupeží se ale vejde do tří minut.

Bankovní lupiči si musí podle autorů výzkumu položit otázku, zda se jim vyplatí vykrást danou banku v daném čase. Prevence bankovních loupeží pak závisí na tom, zda si banka nastaví své systémy tak, aby byly její pobočky pro možné pachatele co nejméně atraktivní.

Dva typy zlodějů

Mastrobuoni a Rivers na základe italských statistik „vypreparovali“ dva typy zlodějů - podle toho, zda se nechali dopadnout.

Kvalifikované zloděje, kteří mají z přepadávání bank dobré živobytí, zdobí to, že kradou rychle, zároveň ale menší sumy peněz. Jedinou cestou, jak se jich zbavit, je výše trestu - tím, že budou odsouzeni na dlouhá léta ve vězení. Jinak se své profese nevzdají, protože si jen těžko najdou výnosnější obor, vyplývá z průzkumu, který trochu připomíná práci českého velikána Járy Cimrmana.

Nejznámější bankovní loupeže

Server banky mBank uvedl, že možná nejslavnější bankovní lupiči všech dob, Bonnie a Clyde, kteří řádili v USA ve 30. letech minulého století, ukradli maximálně 1500 dolarů v zapadlých pobočkách amerických bank.

Jednou z nejvyšších částek uloupil v Iráku v roce 2003 Saddám Husajn, když vybral z centrální banky v přepočtu 18,5 miliardy korun před invazí spojeneckých vojsk. Jeho loupež trvala podle zaměstnanců banky okolo pěti hodin. Část peněz se dosud nenašla.

V Británii v roce 1987 italský bankovní lupič Valerio Viccei a jeho parta předstírali zájem o bezpečnostní schránku. V momentě, kdy je zaměstnanci londýnské banky vzali do trezorů pro VIP klienty, skupina omráčila ochranku a vloupala se do sejfů. Ukradli bankovky a klenoty v přepočtu za 2,4 miliardy korun. Gang nakonec policie dopadla, Viccei si vysloužil 22 let za mřížemi.

V Brazílii v roce 2005 lupiči za tři měsíce vykopali tunel dlouhý přes 200 metrů k trezorům brazilské centrální banky. Pronajali si pozemek v blízkosti a hlínu pravidelně odváželi dodávkou. Pak si o víkendu došli pro 1,6 miliardy korun.

V Čechách je památná loupež ve výši půl miliardy korun, kterou spáchal pracovník bezpečnostní agentury G4S Cash Services v prosinci 2007 v Praze. Pachatel František Procházka zatím dopaden nebyl.