Nevyužít palivo Westinghouse v hodnotě stovek milionů je prý výhodné
Společnost ČEZ změnila plán výměny paliva ve druhém bloku jaderné elektrárny Temelín. Původně měla palivové pruty americké společnosti Westinghouse nahradit palivem ruské společnosti TVEL postupně, ale před několika týdny od tohoto plánu ustoupila a výměnu provede naráz. Elektrárenskou firmu k tomu zřejmě přiměl dopis předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové, která v létě ČEZ varovala, že proces předávání dokumentace nabírá zpoždění a že existuje velké riziko, že ČEZ včas nedostane povolení k provozu směsné zóny reaktoru, kde by bylo zároveň ruské i americké palivo.
„Oficiální dopis od společnosti ČEZ, že již nepočítá se směsnou zónou amerického a ruského paliva ve druhém temelínském bloku, náš úřad sice ještě nedostal, ale 1. října mě o tomto rozhodnutí informovali při jednání na bezpečnostním výboru ČEZ,“ řekla týdeníku EURO předsedkyně SÚJB Drábová.
Negativní ekonomické dopady tohoto rozhodnutí ve formě vyhození nevyhořelého paliva společnosti Westinghouse budou v řádu stovek milionů korun. Společnost ČEZ však tvrdí, že možnost rychlejší výměny amerického paliva za ruské a s tím spojené zvýšení výkonu elektrárny tyto ztráty více než kompenzuje.
Drábová varovala ČEZ
Před třemi roky týdeník EURO napsal, že mezi insidery energetického průmyslu se šíří informace, že palivové pruty se v temelínských reaktorech ohýbají jako banány, a mohly by tak bránit pádům regulačních tyčí, které mají v případě potřeby zastavit jadernou reakci a reaktor vypnout. U jiných prutů se prý zase odírala jejich ochranná vrstva a radioaktivní palivo se sypalo do chladicí kapaliny v primárním okruhu. ČEZ se nakonec rozhodl, že problematické palivo dodávané firmou Westinghouse vymění za ruské.
ČEZ vypověděl smlouvu s Westinghouse, uzavřel novou na palivo od společnosti TVEL a naplánoval pro příští rok výměnu v prvním bloku a pro rok 2011 ve druhém. Zde počítal s tím, že by postupně odebíral vyhořelé americké palivo a nahrazoval je ruským. Stejně jako u běžné obměny paliva. V reaktoru by tak společně fungovala směs různých druhů paliva od různých dodavatelů, což je technicky náročnější, a licenční povolovací proces je proto složitější.
„Upozornila jsem společnost ČEZ na vznikající časové napětí a z něho vyplývající riziko, že licenční proces pro směsnou zónu, se kterou počítají ve druhém bloku, nebude včas ukončen. A že se pak nenecháme tlačit do jednání pod časovým tlakem, mimo jiné z důvodu, že časový harmonogram licenčního procesu musí být obhajitelný i z mezinárodního hlediska,“ uvedla předsedkyně SÚJB.
Utopie zvyšování výkonu
Generální ředitel ČEZ Martin Roman tvrdí, že opuštění plánu na směsnou zónu je pro firmu ekonomicky výhodné: „Vzhledem k tomu, že je ekonomicky výhodnější rychlejší přechod na palivo TVEL a následné využití možnosti zvýšení výkonu elektrárny, bylo rozhodnuto i ve druhém bloku nepřecházet prostřednictvím směsné zóny, která zvýšení výkonu neumožňuje.“
Jak může být ekonomicky výhodnější nevyužít co nejvíce energie z paliva, které je již v reaktoru? Navíc zvyšování výkonu reaktoru využitím jeho projektových rezerv je podle předsedkyně Drábové technicky možné i se směsnou zónou, byť s výrazně komplikovanějším licenčním procesem.
„Jde o časový faktor. Nejprve musí být zóna stabilizována, až pak se dá zvyšovat výkon. Časově to znamená plus dva až tři roky. Směsné zóně s palivem společnosti Westinghouse naopak hrozí penalizace na výkon (čili provoz na sníženém výkonu) a větší rozsah testu při odstávce (čili prodloužení odstávky). Zvyšovat výkon při směsné zóně s palivem Westinghouse, které mělo problémy, je spíše teorie,“ odpovídá Martin Roman.