Nevýhodné smlouvy táhnou Pardubickou krajskou nemocnici do ztrát
Pardubický kraj chce změnit nevýhodné smlouvy se soukromými firmami, které působí v tamní nemocnici. Dohody, jež uzavřel bývalý management zdravotnického zařízení, podle nynějšího vedení kraje zapříčinily, že nemocnice v podstatě dotuje podnikání soukromých subjektů. Výsledkem je, že oddělení, která jiným ústavům pomáhají vydělávat na ztrátovou péči (rentgen, onkologie, kardiologie), táhnou Pardubickou krajskou nemocnici (PKN) do červených čísel. PKN totiž předala výnosné zdravotnické úkony do soukromých rukou a zůstala jí pouze prodělečná lůžková péče.
Nabídka, která se neodmítá
Spor vede nemocnice hlavně se společností Multiscan řeckého podnikatele Sotiriose Zavalianise. Firma se v roce 2002 sama nabídla, že zakoupí moderní přístroje, jako jsou magnetická rezonance nebo počítačový tomograf, a bude jejich provoz zajišťovat. Tak se i stalo. Celkově společnost investovala kolem 600 milionů korun. Nynější záměr kraje vypovědět smlouvy ihned, jakmile to bude možné, se jí proto pochopitelně nelíbí. „Jde o ideologický problém, a s tím se těžko bojuje. Snaží se nám akorát otrávit život a chtějí, abychom jim celý provoz předali za pakatel,“ domnívá se Zavalianis.
Bývalý radní zodpovědný za zdravotnictví Josef Janeček (ODS) zdůvodňuje tehdejší podpis „nevyvážených“ smluv tím, že kraji, potažmo nemocnici, se nedostávalo peněz na nákup drahých přístrojů. Současné vedení kraje tento důvod odmítá. „Nikdo před lety nebránil tomu, aby si nemocnice vzala úvěr a lukrativní obory zmodernizovala. Splátky mohla hradit z výnosů,“ tvrdí Janečkova nástupkyně Markéta Tauberová (ČSSD). „Kroky bývalého vedení se nám zdají nepochopitelné. Návratnost investic do zmíněných přístrojů se pohybuje v horizontu čtyř let.“
Smlouvy mezi PKN a Multiscanem, jež má týdeník EURO k dispozici, jsou dle právního rozboru, který si nechal kraj vypracovat, nestandardní. Uzavřeny jsou do roku 2014 s roční výpovědní lhůtou. Běžná doba je prý přitom v těchto případech tři měsíce. Smlouvy umožňují firmě pořizovat si různé přístroje bez vědomí či souhlasu kraje. „Nemůžeme vlastně kontrolovat, co se v našich budovách děje,“ upozorňuje Tauberová. Kraj za těchto podmínek nechce se společností dál spolupracovat a dohaduje se s ní o úpravě smluv. Předmětem jednání je také výše nájmu. V současnosti platí Multiscan nemocnici 700 korun za metr čtvereční měsíčně, což kraj považuje za neadekvátní. Jednatel Multiscanu ale jakékoli návrhy protistrany odmítá a smlouvy měnit nehodlá. Tvrdí, že kraj by byl spokojený pouze tehdy, pokud by mu firma v roce 2014 předala všechno zařízení k užívání a odešla.
Souboj o onkologii
Hlavním problémem, o kterém nyní kraj s Multiscanem jedná, je lůžkové oddělení na onkologii. Zavalianis v roce 2006 v dopise kraji slíbil, že postaví dvě nová patra onkologického lůžkového oddělení, které nemocnici věnuje pod příslibem dlouhodobosti jeho investic. Vzhledem k tomu, že kraj nic takového garantovat nehodlá, spor o oddělení se vyhrotil. „Nejsem blázen, který ze svého investuje 64 milionů, a pak to za nic daruje,“ zlobí se Zavalianis. Jenže budova patří kraji, proto to bude nejspíš on, kdo bude mít v tomto případě poslední slovo. „Kdybychom mu předali lůžkové oddělení, byl by to poslední krok k tomu, aby vznikla soukromá nemocnice uprostřed nemocnice,“ říká Tauberová. PKN by přišla o veškerou onkologickou péči, neboť na základě smluv o smlouvách budoucích získal Multiscan minulý rok další onkologický provoz – ambulanci na ředění cytostatik. Tu kraj ještě předtím zrekonstruoval za osmdesát milionů korun. Zavalianis tvrdí, že celou investici do tohoto oddělení zaplatil sám. Na cytostatikách prý téměř nic nevydělává, přestože obrat v lécích tvoří více než deset milionů korun měsíčně. „Cenu, za kterou je nakoupíme, účtuje i pojišťovně. Za samotné míchání léků nám pojišťovna platí jen 246 korun za jednu dávku. My přitom zaměstnáváme pět lékárníků,“ argumentuje.
Celá záležitost je pro kraj citlivá zejména proto, že Multiscan drží statut Komplexního onkologického centra. To znamená, že může poskytovat některé specializované výkony, například podávání biologické léčby. Po odchodu firmy by pacienti z Pardubického kraje museli za touto procedurou dojíždět do Hradce Králové. Podle Tauberové ministerstvo zdravotnictví předběžně hejtmanovi Radko Martínkovi (ČSSD) přislíbilo, že součástí Komplexního onkologického centra bude i pardubická nemocnice. Mluvčí resortu však nic takového nepotvrdil. „Pardubická nemocnice jako taková nemůže být zařazena mezi Komplexní onkologická centra. Pracoviště onkologie pouze pronajímá soukromé společnosti Multiscan,“ uvedl Vlastimil Sršeň.
Vydařená konsolidace
Podobné problémy má nemocnice s oddělením kardiologie. O nemocného se zde v rámci jedné hospitalizace dělí několik subjektů. Soukromé společnosti si „vyzobaly“ lukrativní výkony a nemocnici vracejí pacienta, aby se o něj dál postarala, případně řešila pooperační komplikace. Lůžková péče přitom už zdaleka tak dobře placená není. V zahraničí nebo jinde, kde spolupráce soukromého a veřejného sektoru funguje, je praxe taková, že soukromý subjekt se stará o pacienta nejen při konkrétním zákroku, ale po celou dobu jeho pobytu v nemocnici se všemi výhodami i nevýhodami, které daný úkon přináší.
Současný ředitel nemocnice Josef Šimurda, který je ve funkci rok, se ke kauze s Multiscanem odmítá vyjádřit. Sdělil pouze, že je pro jeho nemocnici nepříjemná a sám musí řešit palčivější hříchy někdejšího managementu. „Za rok a půl za bývalého vedení naši nemocnici opustilo šedesát lékařů a nemocnice byla v troskách. Hospodaření bylo velmi ztrátové. Některá oddělení jsme museli kvůli nedostatku sester zavřít, například geriatrii. Nyní se nám podařilo lékařské i sesterské týmy konsolidovat, zvedli jsme mzdy a zlepšili ekonomické parametry,“ uvádí. Další finance si slibuje od nákupu dvou centrálních tomografů a magnetické rezonance, na něž si nemocnice vezme úvěr. „Aby nedošlo k zanedbávání infrastruktury, je zapotřebí investice alespoň ve výši 100 milionů ročně,“ uvádí Šimurda. Oficiální čísla přitom ukazují, že v některých letech to nebyla ani polovina.
Graf:
Nedostatečné investice
Rok*výše investice (v tisících korun)
2002*180 468
2003*233 899
2004*40 332
2005*81 741
2006*51 100
2007*68 094
2008*25 701
Pramen: PKN
