Státní správa může za určité situace zdanit příjmy firem, jež využívají daňové ráje
Neustále roste počet podnikatelských subjektů využívajících společnosti založené v zemích s výhodnou daňovou a právní legislativou označovaných za daňové ráje či „off-shore“. Od politiků i podnikatelů slýcháváme, že zvýší-li se daně, využití těchto zemí výrazně naroste. Výhodnější daňové podmínky lze často využít, ale za určité situace může tuzemská státní správa zdanit příjmy těchto společností, popřípadě jejich část, českou sazbou daně z příjmů právnických osob. Ta v současnosti činí devatenáct procent.
Místo vedení
Poplatníci, jejichž místo vedení je na území České republiky, mají dle § 17 odst. 3 zákona o daních z příjmů daňovou povinnost, která se vztahuje na jejich celosvětové příjmy – bez ohledu na to, zda v ní mají sídlo. I smlouvy o zamezení dvojího zdanění umožňují zdanit celosvětové příjmy společnosti v zemi, v níž má místo její vedení, přestože sídlí v jiném státě.
Místo vedení definuje zákon o daních z příjmů poměrně vágně – jako adresu, z níž je poplatník řízen. Definici místa vedení podrobněji řeší sdělení ministerstva financí z roku 2000. Dle něj je tam, kde se provádějí klíčová řídící a obchodní rozhodnutí nezbytná k průmyslové a obchodní činnosti podniku, jež nemohou být na nižších úrovních řízení měněna. Místo vedení je obvykle tam, kde ředitel společnosti nebo skupina jejích představitelů – například představenstvo – přijímá rozhodnutí. Řečeno jinak, je to místo, na němž se určují činnosti, které má podnik provést. Co z toho vyplývá pro zahraniční společnosti (ZS)?
Pokud společnost se sídlem v zahraničí má místo vedení v ČR, budou její příjmy – bez ohledu na stát, z nějž plynou – podléhat české dani z příjmu právnických osob. Toto zdanění by bylo obdobné jako u české společnosti. Státní správa by proto měla zohlednit i případná osvobození příjmů, která se v ČR aplikují – zejména v případě dividendových příjmů ZS. Pokud se například představenstvo ZS bude scházet v ČR, aby rozhodlo o jejích strategických záležitostech, může být česká státní správa oprávněna uvalit na ni tuzemskou daň z příjmů právnických osob.
Stálá provozovna
Zahraniční společnost bude podléhat české dani z příjmů, i pokud jí na území ČR vznikne takzvaná stálá provozovna. Podmínky pro její vznik stanovuje jednak zákon o daních z příjmů, jednak smlouva o zamezení dvojího zdanění (pokud ji daný stát uzavřel). A jsou poměrně komplikované. Například má-li ZS v ČR dlouhodobě kancelář, popřípadě jinou nemovitost, nebo v ní poskytuje služby či stavební práce. Specifickým případem je vznik stálé provozovny z titulu zástupce, který jedná na území ČR v zastoupení ZS a je oprávněn uzavírat smlouvy, které jsou pro ni závazné, a obvykle je v ní vykonává. Pokud například ZS zplnomocní českou fyzickou či právnickou osobu, aby jejím jménem uzavírala smlouvy o prodeji jejího zboží či služeb, a jež bude tuto činnost obvykle vykonávat v ČR, může v ní v důsledku toho vzniknout stálá provozovna. Relevantní smlouva o zamezení dvojího zdanění, pokud je s daným státem uzavřena, může stanovit výjimky.
Co to znamená
To neznamená, že by podnikatelé neměli nadále využívat zahraniční společnosti, což souvisí s rozvíjejícím se trendem přeshraničních aktivit. Naopak, využití zahraničních společností může být výhodné jak z obchodního, tak z daňového hlediska. Při hledání optimálních mezinárodních struktur je však nezbytné vycházet z aktuálních výkladů mezinárodního i lokálního daňového práva a z přístupu daňových autorit a soudů daných jurisdikcí k těmto strukturám.
Daňová správa má nástroje, jimiž může nelegálním převodům zisků z ČR zabránit. Často je sice pro ni obtížné odhalit uvedené situace, jež opravňují zdanit zahraniční společnosti, ale lze očekávat, že snaha uplatnit toto právo v ČR bude narůstat.
