Příjmy lidí nebudou dlouhodobě zasaženy, pokud je převážně tvoří výdělečná činnost
Na straně poptávky i nabídky je mnoho faktorů, které ovlivňují inflaci. Hlavní otázkou pro klienty bank však zůstává nikoli to, co ji způsobuje, ale jak se před ní mohou ochránit a jak na ni mohou vyzrát.
Nadbytečná kapacita Centrální banky na celém světě zaplavily kapitálové trhy likvidními prostředky a jednotlivé země zvýšily státní dluh, aby ochránily bankovní domy před konkurzem, povzbudily hospodářskou činnost a kompenzovaly klesající daňové výnosy. O inflaci se proto často hovoří jako o jednom z hlavních rizik této monetární politiky. Navzdory tomu však neexistuje jednoznačný důkaz, že vysoká inflace nastane. Inflace znamená růst cen, a je-li vysoká, začnou peníze nakonec rychle ztrácet hodnotu. Ceny se však mohou zvyšovat, pouze pokud dodavatelé zboží mohou vyšší ceny požadovat. Ve skutečnosti jsme však svědky toho, že v mnoha průmyslových odvětvích existuje nadbytečná kapacita zboží a že pokles poskytování úvěrů bankami vede k nižší poptávce. V rámci jednoho z možných scénářů proto nemusí vysoká inflace nastat v krátkodobém horizontu roku 2010, ale až v dlouhodobém – po hospodářském oživení. Jak se soukromé osoby mohou včas ochránit před inflací?
Klíčové otázky Nejprve je třeba zjistit skutečný rozměr osobního rizika. Klíčová je přitom otázka: Jak důležitá jsou aktiva a výnos z nich oproti příjmu z výdělečné činnosti? S ní pak souvisejí další dvě: Jakou strukturu mají aktiva? Kolik je současných závazků a jak jsou strukturované? Pokud je nejvýznamnější příjem z výdělečné činnosti, zájem by se měl zaměřit na otázku, jak jej inflace ovlivní. Pokles příjmu z výdělečné činnosti se zpravidla poněkud opožďuje za růstem inflace, protože lidé a odbory s ní obvykle počítají ve mzdových požadavcích nebo ve výpočtu ceny práce. Příklady z minulosti naznačují, že inflace, s níž se kalkulovalo ve mzdových požadavcích, může v dobách vysoké inflace překročit skutečnou. To mívá za následek vyšší míru nezaměstnanosti. Příjem z výdělečné činnosti tedy inflace výrazně neohrožuje, pomine-li se možnost ztráty zaměstnání. Jiné je to však s příjmy důchodců. Jejich penze od státu je ze zákona valorizována – upravovaná o inflaci. Soukromé důchodové pojištění však obvykle nenabízí úpravu o inflaci, a proto smluvně vyplácená fixní částka v důchodovém věku v případě vysoké inflace rychle ztrácí hodnotu.
Rizika Pro osoby, jejichž příjmy víc závisejí na aktivech a na výnosu z nich, je pak důležitá otázka: Jakou strukturu aktiva mají? S ohledem na inflaci jsou nejméně riziková aktiva, která mají pružnou (tržní) cenu a výnosy. K nim patří například nemovitosti nebo akcie. Ceny těchto aktiv trh upraví o inflaci rychle – i výnosy z nich. Je však pravděpodobné, že se výnosy změní s určitým zpožděním. Například tržní cena nemovitosti se v důsledku vysoké inflace zvýší téměř okamžitě. Výnosy z pronájmů se však zvýší později – v závislosti na možnostech změn nájemních smluv, které jsou standardně uzavírány na rok i více. Krátkodobé vklady představují zpravidla středně riziková aktiva. Úrokové sazby s inflací porostou a riziko závisí na tom, jak dobře dokáže trh předvídat inflaci. Nejvyšší riziko existuje u dlouhodobých vkladů, dlouhodobých dluhopisů a u dlouhodobého penzijního pojištění, protože jejich držitel nebude mít prospěch z rostoucích úrokových sazeb a podíly a hodnotové investice pohltí inflace. Dopad inflace může být dle druhu investice značný. Je-li investor konzervativní a jeho investice dlouhodobé, může ho paradoxně ohrožovat inflace víc než jiného s vyšší tolerancí k riziku. Zásadní radou tedy i v otázce inflace asi bude stále aktuální pravidlo diverzifikace rizika. Vedle aktiv může mít inflace velký dopad i na závazky, a tím i na životní úroveň člověka.
Struktura závazků Ten, kdo využívá úvěry, je v opačném postavení než majitel aktiv. Pokud má úvěr zafixovanou dlouhodobou úrokovou sazbu, inflace neporoste navzdory růstu tržní úrokové sazby a reálná hodnota úvěru poklesne. Porostou však krátkodobě fixované úrokové sazby úvěrů po skončení jejich fixace. Nebo sazby, které nejsou fixovány vůbec. To může způsobit vážné problémy dlužníkovi, jehož příjem roste pomaleji či s větším zpožděním než úrokové sazby u jeho úvěrů. Při růstu inflace v dlouhodobém horizontu nebude příjem dramaticky zasažen, pokud jej převážně tvoří výdělečná činnost. Závisí-li však ve velké míře na dalších aktivech a výnosech z nich, je třeba se zamyslet nad jejich strukturou a při posuzování rizik zhodnotit i riziko inflační. Je však třeba upozornit, že nastane-li nepravděpodobná hyperinflace – vyšší než 50 procent měsíčně, jako tomu bylo v letech 1920 až 1923 v Německu – nebude trh fungovat, jak bylo uvedeno.
Tabulka: Vyrovnaná bilance Ukazatel využití kapacity průmyslové výroby a služeb v USA a eurozóně (v %)
Průmyslová výroba Aktuální Dlouhodobý průměr Data jsou shromažďovaná od roku USA 73,7 81 1967 Eurozóna 75,7 81,8 1985 ISM výrobní index* 60,4 54,8 1948
Služby ISM nevýrobní index* 55,4 54,8 1997
Pozn.: Institute for Supply Management. Hodnota indexu je nula až sto. Je-li jeho hodnota vyšší než 50 indikuje ekonomický růst. Pramen: LBBW Bond and Credit Research
Graf 1: Ukazatel rozdílu Výnosy penzijního připojištění bez inflace a po jejím zohlednění během 42 let (v %)
Výnos penzijního připojištění bez inflace Výnos penzijního připojištění po zohlednění inflace
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 Procent
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 let
Pramen: Investujeme.cz
Graf 2: Trvalý růst Veřejný dluh eurozóny a některých jejích členských zemí v letech 2007 až 2011 (v % HDP)
20 40 60 80 100 120 140 Procent
2007 2008 2009 2010 2011
Eurozóna Německo Francie Itálie Španělsko Irsko Řecko
Pramen: Evropská komise, LBBW Bond Research/Economics, předpověď 2011
Mapa: Inflace ve světě dle jednotlivých regionů (v %)
Méně než 0 0 až 2 2 až 5 5 až 10 10 až 15 15 až 25 Více než 25
Pramen: CIA World Factbook 2010
Souvislosti
Dopad inflace může být dle druhu investice značný. Je-li investor konzervativní a jeho investice dlouhodobé, může ho paradoxně ohrožovat inflace víc než toho s vyšší tolerancí k riziku. Zásadní radou tedy i v případě inflace asi bude stále aktuální pravidlo diverzifikace rizika. Vedle aktiv může mít inflace velký dopad i na závazky, a tím i na životní úroveň člověka.
Trend
Pro osoby, jejichž příjmy víc závisejí na aktivech a na výnosu z nich, je pak důležitá otázka: Jakou strukturu aktiva mají? S ohledem na inflaci jsou nejméně riziková aktiva, která mají pružnou (tržní) cenu a výnosy. K nim patří například nemovitosti nebo akcie. Ceny těchto aktiv trh upraví o inflaci rychle – i výnosy z nich. Je však pravděpodobné, že se výnosy změní s určitým zpožděním.
