Nová podoba osobního bankrotu neboli oddlužení má osvobodit nejtěžší dlužníky a pomoci věřitelům, kteří by mohli získat alespoň část z půjčené částky. Zákon vychází ze současného stavu, kdy může soud posvětit oddlužení jen v případě splacení alespoň 30 procent pohledávek během pěti let. Současný systém tak umožňuje osobní bankrot jen těm, kteří mají dostatečný majetek nebo dosahují slušných příjmů. U ostatních se roztáčí dluhová spirála.
Oddlužení otevřeno
Hlavním smyslem nové podoby insolvenčního zákona je umožnit oddlužení většímu počtu lidí. Má tedy zmizet ustanovení, které bankrot povoluje jen lidem s dluhy nižšími než 2,2 milionu. Sněmovna patrně na konci října schválí pozměňovací návrh Jana Farského (STAN), který tuto hranici ruší.
„Tento strop brání v oddlužení lidem s velkými dluhy, tedy paradoxně těm, kteří to nejvíce potřebují. Strop není navíc využíván ani v zahraničních úpravách a nepočítá s ním ani připravovaná směrnice EU o oddlužení“ podotýká Farský. Pokud na oddlužení dosáhne víc dlužníků, prospěje to i věřitelům. Ti v případě exekuce dlužníka nemusejí získat zpátky nic, ale při vstupu do osobního bankrotu jim dlužníci aspoň část půjčky splatí.
Novela zavádí několik stupňů oddlužení. Za řádné plnění splátkového kalendáře považuje, pokud dlužník splatí za tři roky 50 procent, nebo za pět let 30 procent jistiny. Stále se však diskutuje o nějaké formě takzvané nulové varianty, kterou původně navrhoval exministr spravedlnosti Robert Pelikán, podle něhož by bankrot mohl být povolen i těm, kteří kromě odměny insolvenčnímu správci nedokážou splatit vůbec nic z dlužné částky, ačkoli se alespoň sedm let snažili. Nyní má největší šanci „upravená nulová varianta“, podle níž by mohly být dlužníkovi jeho dluhy odpuštěny, pokud by proces oddlužení nebyl v průběhu zrušen a dlužník by zároveň vynaložil ke splacení „veškeré možné úsilí, které po něm lze požadovat“.
Lichva, hloupost a omyly státu. Proč se nedaří vysvobodit milion Čechů z dluhové pasti?
Soud by dokonce mohl v odůvodněných případech uznat oddlužení i lidem, kteří splatí méně než 30 procent. Počítá s tím pozměňovací návrh Patrika Nachera a Taťány Malé (oba ANO). „Výslovně formulovanou podmínkou oddlužení by byla povinnost dlužníka vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k úplnému uspokojení svých věřitelů,“ uvádějí poslanci s tím, že pokud by dlužník uspokojil pohledávky svých věřitelů alespoň z 30 procent, bylo by jeho oddlužení schváleno a zbytek dluhů odpuštěn.
V případech, kdy dlužník pohledávky nesplatí alespoň z 30 procent, by soud rozhodoval, zda se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Minimem však bude uspokojit věřitele aspoň stejnou sumou, jako odchází na účet insolvenčního správce. Za pět let by to tedy bylo minimálně zhruba 60 tisíc.
„Částečně se tím potvrzuje již judikovaný stav, kdy soudy v minulosti oddlužily i ty, kteří po pěti letech splatili méně než 30 procent svých pohledávek, nicméně byla zjevná jejich dobrá vůle,“ připomíná návaznost novely na soudní judikaturu Vilém Anzenbacher, který se oddlužením zabývá na VŠE a je zároveň poradcem předsedy sněmovního podvýboru pro insolvence a exekuce Marka Výborného (KDU-ČSL).
Z věřitele dlužník
Poslanci při konstrukci „upravené nulové varianty“ zatím složitě hledají kompromis mezi zájmy dlužníků a věřitelů. Anzenbacher v této souvislosti upozorňuje, že dlužníci i věřitelé jsou velmi různorodí. Dlužníkem může být matka samoživitelka, která se zadlužila kvůli nákupu školních potřeb pro děti, stejně tak jako hráč na automatech nebo člověk, který se od počátku zadlužoval s plánem dluhy nesplatit.
„Věřitelem na druhé straně kromě ,lichvářů‘ a poskytovatelů spotřebitelských úvěrů můžou být i ti, které si své dlužníky vybrat zkrátka nemůžou, například společenství vlastníků jednotek jako věřitel vůči neplatiči do fondu oprav nebo zdravotní pojišťovna vůči neplatiči pojistného. Házení všech věřitelů do jednoho pytle je krajně nevhodné,“ doplňuje Anzenbacher. Věřitel navíc paradoxně může být v podstatně tíživější sociální situaci než dlužník a oddlužení jeho dlužníka může přivést do dluhové pasti jeho samého. Samostatnou kapitolou je motivace k ještě většímu předlužování s vidinou odpuštění dluhů.
Pravděpodobně dojde i ke změně dalších variant bankrotu, a to zejména přitvrzení původní podoby tříletého oddlužení. Za tímto návrhem stojí lidovec Marek Výborný společně s poslancem hnutí ANO Petrem Sadovským. Dlužníci by podle nich za tři roky museli splatit nejméně 60 procent svých dluhů, nikoli jen polovinu, jak původně navrhlo ministerstvo spravedlnosti.
Marek Výborný (KDU-ČSL)
„V případě povinnosti splatit jen 50 procent jejich pohledávek není tříletá varianta oddlužení ve spravedlivém poměru s požadovanou výší splacených pohledávek“ vysvětlují navrženou změnu Výborný se Sadovským.
Novela insolvenčního zákona také zásadním způsobem zjednodušuje procesní stránku oddlužení. Nová podoba osobního bankrotu zjednoduší agendu soudů, kterou lze již nyní zajišťovat elektronickou cestou, například zveřejňováním v insolvenčním rejstříku namísto písemného doručování. Soudci by tedy měli mít víc času a energie na důkladnější posuzování jednotlivých případů.
Mezi další změny patří i návrhy zjednodušující podání návrhu na oddlužení, kdy již nebude nutné dokládat seznam závazků. Ten bylo v praxi velmi obtížné sepsat, protože dlužníci v exekuci často přehled o svých závazcích ztratili. Ústavně-právní výbor také navrhuje, aby dlužník už nepředkládal údaje o očekávaných příjmech v budoucích pěti a v minulých třech letech, ale obojí jen za období dvanácti měsíců.
Snazšího oddlužení by se mohli podle ústavně-právního výboru dočkat senioři. Podle pozměňovacího návrhu Kateřiny Valachové (ČSSD) by bez dluhů mohli být už za tři roky. Takový bankrot by ale mohli využít zpravidla jen jednou, opakovaně již pouze ze závažných důvodů, o nichž by rozhodl soud.
| Exekuce a politika: jak moc jsou politici závislí na současném systému exekucí | |
|---|---|
| Markéta Vaňková (ODS)
Advokátka a budoucí primátorka Brna |
Mezi lety 2007 až 2011 zastupovala jako advokátka offshorovou firmu Brandson Enterprises se sídlem v Karibiku. Tato společnost vymáhala pohledávky ostravského dopravního podniku za pokuty. Vaňková dosud nezveřejnila jméno českého zástupce společnosti, s nímž uzavřela smlouvu o právním zastupování. |
| Vratislav Mynář (SPOZ)
Kancléř prezidenta republiky |
Do června 2009 působil celkem tři roky jako místopředseda představenstva firmy Tessile ditta services, která od pražského dopravního podniku v roce 2007 získala zakázku na vymáhání dluhů od černých pasažérů v hodnotě kolem dvou miliard korun bez výběrového řízení. V letech 2006 a 2011 vystupoval na valných hromadách dvakrát jako akcionář společnosti Credit Management, která se taktéž podílela na byznysu, který za jednu nezaplacenou 32korunovou jízdenku vymáhal po lidech desetitisíce. |
| Robert Runták (Společně)
Přerovský exekutor a olomoucký politik |
Po někdejším nejznámějším vykonavateli Tomáši Vránovi převzal řízení Exekutorského úřadu Přerov. V letech 2009 až 2012 byl spolumajitelem fotbalového klubu Sigma Olomouc. Letos založil regionální hnutí Společně, s nímž úspěšně kandidoval v komunálních volbách v Olomouci. Hnutí získalo ve městě tři zastupitele a jednoho radního. |
| Jaroslav Špaček (ČSSD)
Poslanecký asistent Jana Chvojky |
Manažer prodejní sítě tuzemské jedničky v poskytování spotřebitelských úvěrů, firmy Home Credit, se stal asistentem poslance a bývalého ministra pro lidská práva Jana Chvojky. Špaček je též členem předsednictva ČSSD. Ve straně hlasitě kritizuje prvního místopředsedu Jiřího Zimolu a patří do Hamáčkovy frakce. Je označován také za „sobotkovce“ či za blízkého spojence vlivného zákulisního hráče ČSSD Miroslava Pocheho. |
| Dalimil Mika
Klatovský exekutor a sponzor hnutí ANO |
Ačkoli pochází ze Starého Města na severu Moravy, řídí Mika exekutorský úřad v západních Čechách. Mika je konečným majitelem řetězce firem, z nichž jedna - Jantar Plzeň - loni věnovala hnutí ANO půl milionu korun. Mika je i většinovým vlastníkem dalšího ze sponzorů - firmy LaserTherm, která darovala Babišovu hnutí také půl milionu korun. Mika také vlastní 75 procent akcií ve Farmě Pohoda, dalším půlmilionovém dárci hnutí ANO. |
Dále čtěte:
Průměrný dluh českých dlužníků po letech snižování stoupl. Loni se zvýšil o 4000 korun
Finanční správa plní seznam nespolehlivých osob. Je jich už skoro 7500
Exekucí nebezpečně přibývá, problém má už skoro 900 tisíc lidí
Nespolehlivých plátců DPH v Česku ubývá. Je jich nejméně za poslední rok
