Legislativní ustanovení Evropské komise přináší právní nejistotu v obchodování uvnitř EU
Členské země Evropské unie zaznamenaly v posledních deseti letech obrovský nárůst podvodů v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH). Odhady ztrát zemí EU kvůli daňovým podvodům se pohybují mezi 200 až 250 miliardami eur ročně. Z toho na podvody v oblasti DPH připadá 60 až 100 miliard eur či deset až čtrnáct procent z výběru celkové daně z přidané hodnoty. V České republice se odhaduje ztráta daňových příjmů z DPH podvodů ve výši okolo 25 miliard korun ročně. DPH podvody jsou stále více organizované a staly se zavedeným oborem „podnikání“. Na první pohled by se mohlo zdát, že se problém týká pouze veřejných rozpočtů, kterým podvody krátí příjmy. Podvody v oblasti DPH však také brání fungování vnitřního trhu Evropské unie a doplácíme na ně všichni. DPH podvody brání nejen spravedlivé hospodářské soutěži, ale výpadek příjmů veřejných rozpočtů musejí uhradit poctiví podnikatelé a občané, kterým státy zvyšují daňové zatížení. Navíc boj proti DPH podvodům znamená zavádění stále přísnějších administrativních povinností a restrikcí pro poctivé podnikatele.
Dvě neakceptovaná řešení
V posledních letech patří boj proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty k žhavým tématům diskusí a legislativní činnosti Evropské komise (EK). Na začátku roku 2008 vydala komise sdělení COM(2008)109, ve kterém představila opatření, jež by mohla zabránit podvodům - především u takzvaných „missing trader fraud“, tedy s chybějícím obchodníkem v řetězci. Tento druh DPH podvodu spočívá v tom, že plátce pořídí zboží z jiného členského státu, dodá je v tuzemsku a od zákazníka vybere částku z daně z přidané hodnoty, kterou však neodvede do státního rozpočtu. A poté zmizí, či se stává nekontaktním.
Evropská komise ve svém sdělení z února 2008 navrhovala dvě možná řešení. Za prvé zdanění intrakomunitárních dodávek zboží v členském státě odeslání jednotnou patnáctiprocentní sazbou. Pokud by ve státě pořízení byla vyšší, nebo nižší sazba DPH než patnáct procent, bude pořizovatel povinen doplatit rozdíl, nebo mu bude umožněno započíst daň ve státě pořízení.
Za druhé zavedení všeobecného systému samovyměření daně (reverse-charge) na tuzemské transakce - za zaplacení daně z přidané hodnoty by byl odpovědný kupující. A to v systému samovyměření již dnes používaném například při nákupu zboží z jiného členského státu EU.
Navrhovaná řešení však nebyla akceptována. Řešení by sice mohla zamezit DPH podvodům vzniklým z důvodu chybějícího obchodníka v řetězci, ale jejich zavedením by naopak mohly vzniknout nové daňové podvody, například ve formě nezdaněné spotřeby a zneužívaní daňového identifikačního čísla. Zdanění intrakomunitárních dodávek by zase přineslo velké zatížení obchodníků z hlediska cash flow. Deformace současného systému daně z přidané hodnoty by proto mohla mít dalekosáhlé a těžko předvídatelné dopady na fungování trhu Evropské unie.
Konvenční opatření
Proto se Evropská komise soustředila na hledání takzvaných „konvenčních“ řešení, tedy použití tradičních metod boje proti daňovým podvodům. A omezila se na řešení podvodů pouze v oblasti daně z přidané hodnoty. Výsledkem prací bylo sdělení komise COM(2008)807 vydané 1. prosince 2008, ve kterém představila krátkodobý akční plán včetně návrhu budoucích legislativních opatření. Jejich účelem je rozšířit schopnosti správců daně při prevenci a odhalování DPH podvodů, zejména v případě chybějícího obchodníka v řetězci, a při výběru dlužné daně z přidané hodnoty. Navrhovaný akční plán zahrnuje opatření, která mají za prvé zabránit podvodnému zneužití DPH systému: sjednocení pravidel pro registraci a odregistrování plátců DPH v EU, on-linové potvrzení platnosti osvědčení registrovaného plátce DPH, jednodušší, modernější a harmonizovaná pravidla pro fakturaci, sjednocená metodika aplikace DPH u intrakomunitárních plnění. Za druhé zvýšit efektivitu nástrojů daňových správ při odhalování DPH podvodů - například rychlejší sběr a výměna informací u intrakomunitárních transakcí a založení evropské sítě pod názvem Eurofisc s cílem užší spolupráce, koordinace výměny informací a společných akcí daňových správ. A za třetí zlepšit schopnosti daňových správ vybírat nazpět ztracené DPH u přeshraničních podvodů - včetně lepší vzájemné pomoci při vymáhání daní a zavedení společné a nerozdílné odpovědnosti všech DPH plátců v řetězci a sdílené odpovědnosti správců daně za DPH v řetězci bez ohledu na členský stát EU, ve kterém je splatná.
Dva body
Součástí uvedených konvenčních opatření prezentovaných v krátkodobém akčním plánu boje proti DPH podvodům byl legislativní návrh Evropské komise z 1. prosince 2008 COM(2008)805. Ten navrhuje změnu ve Směrnici o společném systému DPH (2006/112/ES) - a to ve dvou bodech.
První bod by měl ztížit existující podvody používající osvobození od daně z přidané hodnoty při dovozu. Ve smyslu Směrnice o společném systému DPH je obecně dovoz zboží osvobozen od daně z přidané hodnoty, pokud následuje jeho převod dalšímu obchodníkovi v jiném členském státě. Praktické provedení tohoto ustanovení je dané národní legislativou, která se liší v rámci EU. Jelikož bylo zjištěno, že toto osvobození je zneužíváno při DPH podvodech, Evropská komise navrhla zpřísnění podmínek, na jejichž základě je může dovozce použít. V okamžiku dovozu musí dovozce oznámit členskému státu, ve kterém se dovoz uskutečnil, DIČ dovozce i zákazníka. A prokázat, že dovezené zboží je dopraveno do dalšího členského státu.
Druhý bod by měl umožnit členským zemím postihnout osoby v řetězci v případě neodvedené DPH „chybějícím“ obchodníkem v řetězci. Ze zkušeností daňových správ EU vyplývá, že obchodníci při intrakomunitárních plněních záměrně nesdělují ta uskutečněná správci daně, popřípadě sdělují nekompletní či falešné údaje nebo se zpožděním. V důsledku toho pak členský stát v místě dovozu nedostane informaci o uskutečněném dovozu zboží na jeho území, a nemůže proto vybrat správně daň z přidané hodnoty. Evropská komise proto navrhla, aby dovozce u intrakomunitárních plnění společně a nerozdílně ručil za DPH ztrátu v případě chybějícího obchodníka v řetězci.
Ostrá kritika
Zejména změna dle druhého bodu návrhu je terčem ostré kritiky podnikatelů, kteří považují navrhovanou společnou a nerozdílnou odpovědnost za neúměrné riziko pro legitimní intrakomunitární obchod. Návrh neuvádí žádnou přímou souvislost mezi aplikací společné a nerozdílné odpovědnosti a výskytem DPH podvodu. To znamená, že i když nebude žádné DPH ztraceno, může být obchodník považován za odpovědného za chybu vzniklou při plnění jeho ohlašovací povinnosti. Navrhované legislativní ustanovení proto přináší obrovskou právní nejistotu v obchodování uvnitř EU. Dle návrhu se sice může dovozce zbavit své odpovědnosti v případě „náležitého ospravedlnění se k plné spokojenosti kompetentního orgánu“ - prokázat, že nešlo o úmysl, což však není právní možnost odvolání. Podnikatelé EU podporují boj proti DPH podvodům a souhlasí i s odpovědností osob zúčastněných na přeshraničním podvodu. Tato odpovědnost by však měla být aplikovaná, jen bude-li prokázáno, že osoba o podvodném jednání věděla nebo vědět měla, tedy ve smyslu a v souladu s existující judikaturou Evropského soudního dvora.
Souvislosti
Legislativní návrh Evropské komise z 1. prosince 2008 COM(2008)805, jenž má zabránit DPH podvodům, ostře kritizují podnikatelé.
Považují totiž navrhovanou společnou a nerozdílnou odpovědnost za neúměrné riziko pro legitimní intrakomunitární obchod.
Návrh neuvádí žádnou přímou souvislost mezi aplikací společné a nerozdílné odpovědnosti a výskytem DPH podvodu.
To znamená, že i když nebude žádné DPH ztraceno, může být obchodník považován za odpovědného za chybu vzniklou při plnění jeho ohlašovací povinnosti.
