Čeští ekonomové se předhánějí ve snášení argumentů proti šrotovnému. Možná by se měl zdůraznit ještě jeden: Případný příspěvek na výměnu automobilu bude část veřejnosti chápat jako asociální opatření.
Na jedné straně totiž stát podpoří středostavovskou rodinu, které nic podstatného nechybí. Na druhé straně jsou lidé, kteří vážně nevědí, jak zaplatí nájem. Přitom ne každý, kdo je v nouzi, se do ní dostal vlastní vinou. Namátkou matka malých dětí, jejíhož manžela zabil nějaký bláznivý motorista. Vdově v její zoufalé situaci nikdo nepomůže, zatímco do toho, aby autům bylo dobře, vráží moderní společnost neuvěřitelné peníze. O invalidech a lidech, jejichž život závisí na drahých lécích, není ani třeba mluvit.
Pořízení nových aut v rámci vládou podporované obměny vzedme vlnu závisti. Nic si u nás totiž lidé nezávidí tolik, jako nový vůz. Kdo tady šrotovné zavede, stane se nepopulárním nejen mezi ekonomy, ale i mezi podstatnou částí voličů.
Jak popudit mocné
Jenže Česko je součástí širšího celku. Zdejší automobilový průmysl přečkal ekonomickou krizi i díky státní podpoře v okolních zemích. Jediný způsob, jak teď bez velkého rizika odmítnout šrotovné, je nahlas slušně poděkovat a pak docela tiše konstatovat, že my na podobnou akci prostě nemáme. Ostatní argumenty a výlevy jsou krajně nebezpečné. Dráždí nejen představitele automobilek, ale i vlád.
V podstatě totiž říkáme: Kancléřko Merkelová, měla byste si přečíst základní ekonomické příručky. Vy, premiére Berlusconi, jste ve své vlasti připustil šrotovné, tedy jste takový malý nekňuba. Prezidente Sarkozy, sladkou Francii pod vašim neschopným vedením asi čeká hospodářský kolaps. Gordone Browne, tohle jsme od hrdého Albionu vážně nečekali. Putine a Medveděve, mráz a šrotovné zase přicházejí z Kremlu. A ty jeden hloupý Obamo, tobě by neškodilo pár cvičení na pražské VŠE.
Pozor na silná slova
Žijeme v zemi, kde se kdejaký šéf oddělení chová jak ředitel zeměkoule. Přitom si občas myslíme, že opravdu mocní mají náladu na naše připomínky a peskování. Automobilové koncerny jsou s vládami svých zemí dost pevně spojeny i za normálních dob, natož teď, když kvůli krizi dostaly finanční injekce.
Budeme-li v hluboké nemilosti politiků i koncernů, čeští výrobci dílů prostě nedostanou zakázky. Zákazník nepozná, že volant, houkačka či klimatizace už není z Česka, ale tisíce lidí přijdou o práci. Zbytečně, jen kvůli příliš silným slovům.
