Ministerstvo průmyslu připravuje vyhlášku, jejíž podmínky by nesplnil nikdo na světě
Novou brzdou výroby elektrické energie ze slunečního záření je požadavek extrémně vysoké, 22procentní účinnosti solárních článků v připravované vyhlášce ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Ten vnáší do řízení prvek absurdity.
Jediným energetickým zdrojem solární elektrárny je totiž sluneční světlo. To na danou plochu dopadá tak jako tak. Primární energii získá jen ten, kdo mu postaví do cesty fotovoltaický článek. Na konci procesu není žádný odpad, jen čistá elektrická energie. Proto péče státu o šetrné čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů a o minimalizaci odpadů do životního prostředí nepřipadá v úvahu. Představitelé České fotovoltaické průmyslové asociace jsou přesvědčeni, že MPO připravovanou podmínkou účinnosti fotovoltaice uměle brání.
Fyzika se bouří
MPO zjevně podcenilo přípravu na svůj revoluční krok a pouhým studiem prospektů dospělo k informacím, že články s účinností do 25 procent jsou obchodně dostupné. Instalace s takovými panely by požadavek minimální účinnosti a nejlepší dostupné technologie údajně splnily. Ředitel odboru elektroenergetiky Roman Portužák upozorňuje, že účinnost nelze porovnávat u panelů na střeše nebo na louce, ale ve standardních laboratorních podmínkách.
Do problému se však vložili vědci Antonín Fejfar a Milan Vaněček z Akademie věd ČR. Upozornili, že panely s takovou vysokou účinností se vyrábějí pro jiné přírodní podmínky než v Česku. Jsou součástí takzvaných koncentračních systémů, které se pomocí regulace podle dvou os stále natáčejí ke slunci. Vědci tvrdí: „Podmínkou jejich použití je minimální podíl difúzního rozptylu světla a vyžadovaná přímá intenzita osvětlení vyšší než čtyři sta wattů na metr čtvereční. Hodí se tedy do pouštních oblastí, nikoli však do České republiky.“ V Česku je všechno naopak. Často tu bývá pod mrakem a solární elektrárny až ze 60 procent využívají difúzního světla.
Vědci dospěli k závěru, že „požadovaná minimální účinnost panelu 22 procent nejenže není u nás dostupná, ale dokonce není ani kritériem pro nejlepší technologii“. Ověřili si, že velkoplošné ploché panely s účinností nad dvacet procent, které jsou vhodné k instalaci na střechy budov, nejsou nikde na světě k dispozici. A uzavírají: „Cílem světových výrobců ani není takové panely vyrábět, ale snížit cenu za instalovaný watt špičkového výkonu ze současných dvou dolarů pod dolar.“
Odmrštění průmyslu
Manažerka prodeje valašskomeziříčské společnosti SCHOTT Solar CZ Daniela Fialová se na nápad s 22procentní účinností dívá s nadhledem světově proslulé firmy: „V ostatních zemích se takový nesmysl neuchytí a český trh pro nás není klíčový. I když se začal slibně rozvíjet a zájem o naše výrobky na domácím trhu rostl.“ Upozorňuje, že nejběžněji používané technologie na křemíkové bázi nejsou s to takové účinnosti dosáhnout. „Český trh se totálně změní a mnohonásobně zmenší. Pro nás by téměř skončil,“ uzavírá reprezentantka největší společnosti vyrábějící na českém území solární panely.
Podobný postoj zaujímá jednatel společnosti Conergy, světového lídra v oblasti integrovaných solárních systémů, Aleš Spáčil: „Panely, které jsou dnes na trhu a vhodné pro české klimatické podmínky, mají deklarovanou laboratorní účinnost od devíti do devatenácti procent. Ani nižší účinnost však nemusí znamenat nižší hodnotu pro zákazníka.“ Tvrdí, že vzhledem k použité technologii mohou tyto panely podávat stabilnější výkon a být v celoročním průměru srovnatelné s těmi, jež mají deklarovanou větší účinnost. Spáčil však marně naléhá: „Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo předložit a vysvětlit podklady, z nichž při návrhu vyhlášky vycházelo.“
Do třetice se ozval ředitel českého zastoupení společnosti IBC SOLAR Bernard Travnicek. Tvrdí, že ministerský záměr představuje pro český fotovolatický průmysl krok zpět. Průzkum časopisu Proton Profi ukázal, že dvacetiprocentní účinnosti nedosáhl žádný ze tří tisíc solárních modulů různých renomovaných výrobců. Ve vzduchu rovněž visí opatření MPO omezit velikost instalovaného výkonu solárních elektráren dvaceti kilowatty. Travnicek si je jist, že by to bylo pro fotovoltaiku zničující: „Střechy na velkých průmyslových a zemědělských objektech by nebyly použitelné pro výrobu elektřiny šetrné k životnímu prostředí.“ Spáčil se obává, že „může jít o zneužití legislativních prostředků k udržení dominance tradičních energetických gigantů“.
Odražená solární střela
I kdyby se podařilo sehnat do Česka malosériově vyráběné panely s vysokou účinností, budou dle předsedy České fotovoltaické průmyslové asociace Jaromíra Řeháka dvakrát až třikrát dražší než ty běžně dostupné. Přitom v našich podmínkách nedokážou svou laboratorní účinnost využít.
To opět mění situaci. Zákon o obnovitelných zdrojích musel být novelizován, protože vyvolal solární boom. Instalační náklady klesaly rychleji než garantovaná výkupní cena. Nepřiměřené zisky zatěžovaly koncové spotřebitele energie. Nová vyhláška MPO však všechno otočí vzhůru nohama. Vyloučí levné a zvýhodní drahé panely. Cenová zátěž poroste mnohem rychleji než vyrobená elektřina. Opět to budou muset zaplatit zákazníci. Z takového postupu nemá radost ani předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Kriticky se k návrhu vyhlášky postavilo i ministerstvo životního prostředí. Ani jednání státních úředníků a správců rozvodných sítí s představiteli fotovoltaického průmyslu a investory solárních elektráren u druhého kulatého stolu minulý týden však nepřineslo žádný užitek.
Na hraně legálnosti
Právník Pavel Doucha z advokátní kanceláře Šikola upozorňuje, že taková regulace je nadbytečná a mimo rámec zákona o hospodaření s energiemi, k němuž se vztahuje. Dle právního rozboru této kanceláře navrhovaná vyhláška administrativně omezí přístup většiny fotovoltaických panelů na trh.
„Tím jednoznačně poruší Smlouvu o založení Evropského společenství. Novela je v rozporu s pravidly jednotného vnitřního trhu a hospodářské soutěže,“ tvrdí právník téže kanceláře Radek Motzke. Je přesvědčen, že v případě jejího schválení se lze nadít uložení peněžité sankce a soudního řízení před Evropským soudním dvorem.
