Tomáš Pohl: Abeceda obchodního práva pro podnikatele
Kolik právních názorů dostanete, když se na stejnou otázku zeptáte dvou právníků? Alespoň tři, protože minimálně jeden z nich je schizofrenik. Tuto nepříliš lichotivou pověst znalců práva se snaží vylepšit advokát Tomáš Pohl, který za tímto účelem napsal knihu Abeceda obchodního práva pro podnikatele. Již v úvodu čtenáře upozorňuje, že celé dílo je psáno jazykem srozumitelným širokým masám a právní profesionálové si v něm příliš nepočtou. Aby celý výklad vypadal lidověji, je vhodně prokládán praktickými příklady s nevhodně volenými jmény typu Novák, Vopička a Vonásek. V tomto bodě mohl autor přece jenom ukázat trochu fantazie. Invence knize jinak rozhodně nechybí a pochvalu si zaslouží zejména heslovité shrnutí nejdůležitějších praktických rad na konci každé kapitoly.
Publikace je rozdělena do deseti částí, z nichž každá se zabývá konkrétním okruhem obchodně-právních problémů, které trápí především začínající podnikatele. Autor začíná jako správný právník nejprve definicí pojmu podnikatel a podnikání. To proto, aby se čtenáři ujistili, že skutečně patří do cílové skupiny osob, které splňují definici podle §2 odst. 2 Obchodního zákoníku (str. 13). Následující část se věnuje svého času velice populárnímu problému obchodního jména a obchodní firmy. Pokud chce podnikatel používat dodatek a požívat plné ochrany obchodní firmy, jak je stanoveno v Obchodním zákoníku, musí se zapsat do obchodního rejstříku. Důležitým momentem v obchodních vztazích je jednání podnikatele. Autor mimo jiné zdůrazňuje, že jakákoliv vnitřní omezení nejsou účinná navenek. Ve společenských smlouvách se často objevuje, že například smlouvy s plněním převyšujícím milion korun podepisují za společnost dva jednatelé. Ne vždy si podnikatelé uvědomují, že druhá strana nemá povinnost zjišťovat, jestli měla daná osoba oprávnění smlouvu podepsat. Uvedená smlouva podepsaná pouze jedním jednatelem tak není neplatná.
Mohlo by se zdát, že vlastní uzavírání smluv není žádná věda, ale ve čtvrté části vyvede autor všechny neznalé z omylu. Klasický postup oferta-akcept totiž v praxi skrývá nesčetné modifikace a komplikace. Návrhy smluv mohou být odvolatelné a neodvolatelné, druhá strana může návrh přijmout buď pozdě, anebo provede podstatné změny. V této kapitole je místy patrná stručnost na úkor úplnosti – při zmínce o odkládací podmínce není zároveň uvedena podmínka rozvazovací. Když už se podnikatel nakrásně vyhne všem úskalím uzavírání smluv a vše šťastně podepíše, jednoho dne může zase chtít celou záležitost zrušit. Rady a doporučení pro tento krok najde čtenář v kapitole pět. Dočte se v ní také o podstatném a nepodstatném porušení smlouvy (str. 45) a o rozdílech mezi smluvní pokutou a úroky z prodlení (str. 50). Kapitolami týkajícími se smluv se nese autorovo doporučení uzavírat veškeré smlouvy písemně, protože to výrazně zjednoduší situaci v případných sporech.
Podnikající lidé pro své aktivity často zakládají nejrůznější obchodní společnosti. Praktické rady, jak postupovat při jejich zakládání, jsou předmětem šesté části publikace. České obchodní právo rozeznává celkem čtyři druhy obchodních společností. Každá má své výhody a nevýhody, a proto je třeba dobře promyslet, co se v dané situaci hodí nejvíce. V souvislosti s obchodními společnostmi si čtenář-praktik může vzpomenout na autorův povzdech nad fungováním obchodních rejstříků z počátku knihy (str. 13). Zdroj týdeníku EURO říká, že má „osobní“ rekord dva a půl roku od podání návrhu na zápis do jeho provedení. Zdá se však, že tato tragikomedie jen tak neskončí. Pozoruhodné je, že některé rejstříkové soudy pracují výrazně rychleji než jiné (a to i pokud bereme v úvahu různý objem práce). Autor ale pravděpodobně nenašel dost odvahy, aby pro ilustraci připojil seznam fungujících rejstříků a těch rádoby fungujících.
Problematice smlouvy kupní a smlouvy o dílo se věnuje další část příručky. Na praktických příkladech je vysvětleno, kdy se má která smlouva použít. Obsažně jsou rozebírány povinné náležitosti smluv a povinnosti obou stran. Ve světle pozornosti je odpovědnost za vady, a to jak faktické, tak i právní. Tuto část by měli pozorně prostudovat i ti, kteří se rozhodnou něco kupovat na základě smlouvy uzavřené podle Obchodního zákoníku (za určitých okolností si mohou subjekty-nepodnikatelé zvolit, podle kterého předpisu bude daná smlouva uzavřena).
Osmá kapitola seznamuje čtenáře se soudním řízením a jeho průběhem. Mimo jiné je ve stručnosti představen soudní systém České republiky a vyřešena otázka příslušnosti soudů. Je vidět, že v této chvíli se autor dostal do svého živlu, protože otázky spojené s jednáním před soudem zabírají přibližně čtvrtinu celé knihy. Ani při důkladném nastudování všech informací v publikaci uvedených však nedoporučuje pouštět se do soudního řízení na vlastní pěst, ale raději si zaplatit advokáta. Devátá část je věnována otázkám konkursního řízení, s nímž se naši podnikatelé nezřídka setkávají. V závěru knihy se potom Tomáš Pohl vyrovnává s právními aspekty použití směnky v podnikatelské činnosti.
Dvousetstránkový průvodce právem pro podnikatele poslouží jako dobrá a rychlá příručka pro všechny, kteří se potřebují prvotně seznámit s vybranými okruhy obchodního práva. Ostatní zájemci o problematiku by však již měli sáhnout po literatuře pro pokročilejší.
Tomáš Pohl: Abeceda obchodního práva pro podnikatele. ASPI Publishing, Praha 2002. 240 stran, cena neuvedena.
