Někteří umělci a influenceři zjišťují, jak vymazat Andreje Babiše ze svého života. Pomůže to něčemu? Je to jen póza, nebo jejich morální postoj?
Hudebník Tomáš Klus rozjel před necelým měsícem lavinu, na kterou naskočili někteří další čeští umělci a celebrity. Začali škrtat ze svého nákupního vozíku a uměleckého programu vše, co pochází od premiéra této země. Názorově se s ním neshodnou, považují ho za nebezpečného a rozhodli se, že se od něj už nenechají platit.
Klus několik let účinkoval na hudebních festivalech, které firmy ovládané Babišem sponzorovaly. Ostravské Colours nebo České hrady, které čerpají peníze od Agrofertu, odteď ze svého programu vypustí. Nemůže podle svých slov brát peníze od někoho, koho veřejně kritizuje. K podobnému chování vyzval i ostatní.
Následovala ho například populární kuchařka Kamu, která díky Klusovi zjistila, že Lidové noviny, do kterých píše svůj sloupek, také patří do premiérova panství. Psaní pro Babišův deník tedy ukončila. Zároveň vyzvala, abychom si založili své vlastní nezávislé noviny. Informace o tom, že někteří odvážní novináři přesně tohle udělali už před několika lety, se ke Kamu zřejmě asi ještě nedostala. Pokud ji potkáte, řekněte jí to prosím.
Může takový bojkot vůbec něčemu pomoct? Jde skutečně o morální postoj celebrit, které dokážou ovlivňovat desítky tisíc voličů? A není to jen póza, která začíná být trendy sedm let po Babišově vstupu do politiky?
Čtěte dále:
Chyťte Andreje. Když to dokážete
Transparency International: Babiš dál ovládá Agrofert
Babiš bude muset prokázat, že neovládá svěřenský fond
Je moc hezké, že teď začneme objevovat, co všechno Šéf ovládá, a budeme se předhánět v tom, kolik výrobků si nekoupíme a kam všude nepřijdeme. Lepší to zjistit někdy než nikdy. Prokouknout šíři Babišova střetu zájmů a jeho strategii „chléb a hry” se cení třeba i za pět minut dvanáct. Přestože známou mobilní aplikaci Bez Andreje si můžete stahovat už víc než dva roky, snadno s ní procházet regály v supermarketech a vyhýbat se všemu, co pochází z holdingu.
Trochu se ale obávám, že v téhle soutěži „čím míň Olmy v ledničce, tím líp” zaniká podstata problému. A ta je stále stejná, ať už jde o Babiše nebo o kohokoliv jiného. Co když přijde nějaký jiný Šéf, který nebude mít k dispozici kolos typu Agrofertu, ale zato bude mít při snění podobné choutky jako Babiš? Co když se mu také zalíbí myšlenka na omezení parlamentní demokracie ve prospěch vlády jedné strany? Za co pak chytíme jeho, když nebudeme moci přestat kupovat jeho párky?
Možná bychom se místo koblih měli začít bavit spíš o tom, jestli stanovy hnutí ANO neodporují ústavě, když díky nim Šéf může v hnutí skoro všechno. Kdo z umělců na to upozorňuje? Ví to dnes všichni jejich fanoušci?
Zapadnout by také neměla debata o státní podpoře řepky, která se míchá do benzínu. Zvlášť když je jejím největším producentem v Česku právě Agrofert. Autem nebo autobusem zatím jezdíme skoro všichni. Začneme snad v rámci antibabišovského bojkotu chodit pěšky? Asi ne. Přitom právě řepka Babišovi vydělává mnohem víc než párky, koblihy a máslo dohromady.
Žít bez Babiše se tak jednoduše nedá, jsme jeho konzumenty skoro na každém kroku, většina lidí si to v plné šíři neuvědomuje a je toho tolik, že si to zřejmě ani nikdy neuvědomí. A hlavně: politiky bychom neměli kritizovat primárně za to, že nás zásobují svými výrobky nebo koncerty, ale spíš za jejich reálné politické kroky. A v případě Šéfa je prostoru pro takovou kritiku víc než dost.
Čtěte další komentáře autora:
