Města zemí Visegrádu v kvalitě života zaostávají za sídly v západní Evropě. Vykazují to veškeré zveřejňované tabulky, jež podle nejrůznějších ukazatelů srovnávají život v metropolích i dalších velkých městech Evropské unie. Tabulkám vévodí Vídeň na prvních a druhých místech, nejhůře je sedmá. Praha je sedmdesátá druhá z dvou set patnácti měst (Mercer), šedesátá ze 140 (Economist Inteligence Unit) a čtyřiadvacátá z třiceti (Index zelenosti evropských měst). Ostatní visegrádské metropole jsou většinou ještě za Prahou.
V ekonomických zdrojích příčina rozhodně není. Na tom se při svém pražském setkání minulý týden shodli představitelé zainteresovaných nevládních organizací ze všech čtyř visegrádských zemí. Dospěli k závěru, že pohoda ve městech silně závisí na vyvážení kvality prostředí a efektivity dopravy. A třeba současné vedení pražské radnice je podle Michala Křivohlávka z organizace Auto*Mat „motopopulistické“ a preferuje individuální automobilovou dopravu před veřejnou i před jízdou na kolech a chůzí. „Zatímco města jako Paříž, Londýn nebo Kodaň se předhánějí v tom, které z nich bude ekometropolí Evropy a bude nabízet nejlepší podmínky pro život a nejčistší životní prostředí, tak města Visegrádu následují funkcionalistickou koncepci a podřizují svůj život dopravě,“ upozorňuje Křivohlávek. Polák Pawel Wiśniewski z cyklistické asociace v Toruni upozorňuje, že zklidňující trend západních měst nenabízí jen prudké zlepšení čistoty ovzduší, snížení hlučnosti a prašnosti, ale rozvíjí i podnikání, protože ulice ožívají a jsou bezpečné. „V bývalém socialistickém táboře však bují automobilismus a zlepšení veřejných prostranství není politickou prioritou,“ poznamenává Wiśniewski.
Poslední zářijovou sobotu si budou moci vyzkoušet „západní trend“ i Pražané. Náměstí Míru bude uzavřeno automobilům a otevřeno obyvatelům i všem ostatním druhům dopravy – tramvajím s přestupem na metro, kolům, bruslím i chůzi. Městská část Praha 2 si vyzkouší, že by mohla být čtvrtí s nejlepší kvalitou života.
ČLÁNKY DO MAILU