Bez osobního kontaktu se lidský život změní ve studenou komunikaci robotů bez duše
Sociální sítě údajně nepřinášejí nic nového. Jsou prý pouhou přechodnou módou, která odezní. Jde jen o staré známé nástroje, jako je e-mail, chat či databanka fotografií, v nové formě. Skutečnost je však jiná. Sociální sítě jsou trendem, jenž v dohledné době neodezní. Naopak přitahují čím dál víc uživatelů a jejich vliv stále roste. Potvrzuje to například volební kampaň amerického prezidenta Baracka Obamy nebo TOP 09 či vajíčková aféra ČSSD. Proč sociální sítě natolik dobře fungují prakticky ve všech skupinách obyvatel?
Akcelerátor Odpověď je jednoduchá. Sociální sítě akcelerují informační „revoluci“, v jejímž centru se, ať chceme nebo nechceme, všichni ocitáme. Vytvářejí v lidech pocit, že si jsou blíž s přáteli a víc o sobě vědí. Díky nim navazují nové kontakty po celém světě a lépe si organizují setkání – v „bezpečí“ za klávesnicí domácího počítače. V každé „revoluci“ platí princip valící se sněhové koule, která na sebe nabaluje stále víc sněhu. V tomto případě se nabalují různé jevy motivované poctivými i nepoctivými úmysly, které mohou vyústit v násilí a manipulaci, nebo v zábavu či módní trend. U sociálních sítí jde o rostoucí počet informací – relevantních či nerelevantních. Je čím dál snadnější informace získat a šířit. A současně je lze stále nesnadněji odlišit od balastu.
Komu to prospívá? Stejně jako v jiných oblastech i ve světě informací je podstatná otázka: komu to prospívá? Nikdo nepochybuje, že sociální sítě nejsou jen proto, aby si přátelé byli blíž. Díky nim vzniká mnoho příležitostí pro firmy, instituce či zájmové skupiny. Prostřednictvím sociálních sítí mohou propagovat své výrobky, ovlivňovat veřejné mínění plošně i cíleně na konkrétní skupiny a lépe poznat lidi, o které se chtějí zajímat, například uchazeče o zaměstnání. Naopak ti budou zřejmě brzy namísto vlastního životopisu posílat odkaz na svou webovou stránku. Sociální sítě však přinášejí prospěch nejen lidem, firmám a institucím, ale i nepoctivcům či zločincům. A je neuvěřitelné, jak ti dokážou držet krok s dobou a pružně využívat všech nabídek nové technologie. Vznikají stále nové formy zločinu. Teroristé se dokážou prostřednictvím sociálních sítí organizovat stejně dobře jako spolužáci plánující třídní sraz. To jsou dvě strany otázky komu to prospívá?
Pět bodů V případě sociálních sítích nesmíme opomenout se zamyslet nejen nad řetězcem příčin a následků, ale i nad tím, kde by měl končit. Sledujme události či procesy, které na sebe navazují. Za prvé se radikálně zrychluje přístup k informacím, jež jsou komplexnější a všudypřítomné. Za druhé se zkracuje čas na jejich zpracování a pochopení. Za třetí se na lidi zvyšuje tlak, a proto musejí odolávat vyššímu stresu. Za čtvrté je třeba se rychleji učit a vstřebávat nové věci. Za páté je méně času na osobní kontakt a odpočinek. Lidé se stávají povrchními, mělkými a nesoustředěnými. To, že lidé se dnes musejí rychleji učit a vnímat, nelze považovat za záporný jev. Pokud se však informační „revoluce“ dostane za čtvrtý bod, je to evidentní chyba. Jak tedy informační „revoluci“ zvládnout? Stejně jako jiné novinky v minulosti. Je třeba hledat výhody, které nové technologie přinášejí. Přemýšlet o nových rizicích a nepodceňovat je. Nové informace je třeba přijímat s obezřetností. Každá informace nemusí být pravdivá jen proto, že je na internetu či v novinách, mluví se o ní v televizi, nebo se šíří na Facebooku. A v neposlední řadě je třeba si uvědomit, že žádná technologie nenahradí osobní kontakt. Bez něj by se totiž lidský život změnil ve studenou komunikaci robotů bez duše.
