LISABONSKÁ JARNÍ SCHŮZKA RADY EVROPY V ROCE 2000 JAKO JÁDRO SMĚLÝCH CÍLŮ STANOVENÝCH PRO EVROPSKOU UNII STANOVILA ZEJMÉNA KONKURENČNÍ SCHOPNOST.
Převážná část české legislativy týkající se i strojírenských oborů je již harmonizována s EU SCHOPNOST EKONOMIKY POSKYTOVAT SVÝM OBČANŮM VYSOKOU A ROSTOUCÍ ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A VYSOKOU MÍRU ZAMĚSTNANOSTI NA TRVALE UDRŽITELNÉM ZÁKLADĚ. Dosažení těchto cílů záleží na tom, jak Evropská unie bude schopna zachovat a rozvíjet konkurenci svého zpracovatelského průmyslu v podmínkách mezinárodní integrace a kooperace, když například je již zřejmé, že získávání služeb ze zdrojů mimo EU pro podnikatele v průmyslu do určité míry snížilo poměrnou velikost zpracovatelského průmyslu. Dynamika průmyslu je však zásadní proto, aby Evropa dokázala udržet a zvyšovat svou prosperitu a zároveň naplňovat své širší sociální, environmentální a mezinárodní ambice. TŘI PILÍŘE V prosinci roku 2002 považuje Komise Evropských společenství průmysl v zemích EU za moderní a v mnoha ohledech úspěšný. Nicméně pomalý růst produktivity je vážným důvodem k zamyšlení. Proto ve Sdělení zkoumá průmyslovou politiku Evropské unie (přijatou v roce 1990) v době těsně před rozšířením, aby bylo zajištěno, zda je aplikována co nejvýhodněji. Jestliže to lze zajistit, pak bude Evropská unie schopna v nejbližších letech sklízet plody svého průmyslového potenciálu a pokročit směrem ke svým širším cílům. Rozšíření bude velkým zdrojem příležitostí pro průmysl stejně tak v nových, jako i ve stávajících členských zemích. Mělo by mít pozitivní přínos k celkové konkurenci v oblasti průmyslu. Konkurence ve zpracovatelském průmyslu je základním kamenem strategie EU v oblasti trvale udržitelného rozvoje. Udržitelnost má tři hlavní pilíře - hospodářský, sociální a environmentální. Pokrok směřující k naplnění trvalé udržitelnosti předpokládá, že EU bude postupovat vyrovnaně s ohledem na všechny tyto pilíře. Opomíjení jednoho pilíře by vedlo pouze k tomu, že celkový cíl by zůstal nenaplněn. KLÍČOVÉ FAKTORY Patřičnou pozornost zaslouží tři klíčové faktory průmyslové konkurence: vědomosti, inovace a podnikání. * Evropa potřebuje být v první řadě na cestě k novým vědomostem. Již mnohokrát vyvstala potřeba věnovat se více a lépe vzdělání, profesnímu školení a výzkumu a dát tyto vědomosti k dispozici průmyslu. Je třeba rozvíjet nové technologie, včetně informačních a komunikačních technologií), biotechnologie a nanotechnologie, stejně jako dovednosti a know-how týkající se jejich využití. * Evropský průmysl musí být také více novátorský. Každý sektor i aktivita potřebují neustále iniciovat, propracovávat a zlepšovat své výrobky, služby a procesy. Je třeba vytvořit podmínky pro stimulaci rostoucí inovace. * Evropa musí rovněž vyvíjet svou podnikatelskou schopnost riskovat a vytvářet nové a větší podniky. Zdá se, že Evropané se příliš zdráhají nést podnikatelské riziko a velmi ochotně se spokojí s omezeným růstem podniků. Také se příliš zdráhají uznat a ocenit společenský přínos těch, kteří nesou riziko. Průmyslová politika je ve své povaze horizontální a jejím cílem je zajištění rámcových podmínek příznivých pro průmyslovou konkurenci. Její nástroje, které jsou nástroji politiky podnikání, poskytují rámcové podmínky, ve kterých mohou podnikatelé a firmy převzít iniciativu, zužitkovat své nápady a stavět na svých příležitostech. Nicméně je nutné vzít v potaz konkrétní potřeby a charakteristiky jednotlivých sektorů. Musí se tedy aplikovat rozdílně, podle potřeb každého sektoru. Mnoho výrobků, jako například léčiva, chemikálie, automobily, jsou předmětem podrobných, pro daný sektor specifických předpisů, které jsou závislé na vnitřních charakteristikách či použití těchto výrobků. Průmyslová politika tak nutně spojuje horizontální základ a sektorově příslušné aplikace. Průmyslová politika sama o sobě musí být inovační, například při vývoji nových a méně rušivých regulačních nástrojů, zaměřena spíše na výsledky než použité prostředky. Musí nechávat průmyslu prostor pro nacházení jeho vlastních technických řešení a vyžadovat od průmyslu samotného odpovědnost. Většina průmyslové politiky se neprovádí na úrovni EU, ale je v kompetenci členských států. Každý z nich by měl zkoumat svou průmyslovou politiku. ČESKÉ PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ Výše jsme nastínili ve stručnosti základní rámcové podmínky, s nimiž se budou české podniky, tedy i z oborů všeobecného strojírenství, setkávat a v nichž budou působit. Jaké jsou ale konkrétní podmínky, na něž se musí v souvislosti se vstupem do EU české strojírenské firmy připravit? Jaké mají současné výchozí podmínky? Technická harmonizace je jedním z podstatných prvků systému jednotného vnitřního trhu Evropského společenství. Pro české všeobecné strojírenství má v procesu harmonizace legislativy s Evropskou unií značný význam uzavření Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropským společenstvím a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků - PECA -Programme on European Conformity Assessment, který byl dne 2. 7. 2001 vyhlášen pod číslem 56/2001 ve Sbírce mezinárodních smluv. Česká republika je vedle Maďarské republiky první z kandidátských zemí, se kterou je PECA sjednán i pro konkrétní výrobkové sektory a kde je již uplatňován. Díky PECA je v řadě sektorů umožněna na základě sladění předpisů ČR s předpisy ES a při splnění dalších podmínek aplikace volného pohybu zboží na principu vzájemného uznávaní již v předvstupním období. Vzájemné uznávání výsledků posuzování shody umožňuje našim výrobcům připojit na výrobek označení CE i v těch případech, kdy se jím deklaruje shoda se základními požadavky na základě povinného posouzení shody třetí stranou, což se týká z odvětví všeobecného strojírenství dohodnutých sektorů strojního zařízení a výtahů. HARMONIZOVANÁ LEGISLATIVA Převážná většina české legislativy je harmonizována s EU. * V oblasti tzv. bílého zboží byla transpozice směrnice 96/57/ES - „Energetická účinnost elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací, které jsou určeny pro domácnost“ provedena formou nařízení vlády č. 179/2001/Sb., kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení, k zákonu 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. * V oblasti metrologie je směrnice nového přístupu 90/384/EHS (váhy s neautomatickou činností) transponována formou nařízení vlády č. 293/2000 Sb., k zákonu k zákonu 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. * Ostatní směrnice jsou transformovány formou prováděcích vyhlášek k zákonu č. 505/1990 Sb. s nabytím účinnosti ode dne přistoupení ČR do EU. * Skupinu směrnic pro limity hluku stavebních a jiných venkovních zařízení a směrnici týkající se hluku vyzařovaného spotřebiči pro domácnost (vytvořených podle starého - sektorového přístupu) z hlediska gesce převzalo v roce 1999 Ministerstvo životního prostředí. Navazující směrnice nového přístupu týkající se emisí hluku zařízení k použití ve venkovním prostoru, byla transponována nařízením vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku k zákonu 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. * Pro výrobu strojů pro zemědělství a lesnictví týkajících se traktorů je v EU platných celkem 26 základních směrnic sektorového přístupu, jejichž převážná část je v gesci Ministerstva dopravy a spojů, čtyři směrnice jsou v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí a tři směrnice, tj. směrnice Rady 86/415/EHS o montáži, umístění, způsobu funkce a značení ovladačů zemědělských a lesnických kolových traktorů, směrnice Rady 86/297/EHS týkající se vývodových hřídelů kolových zemědělských a lesnických traktorů a jejich ochrany a směrnice Rady 77/311/EHS týkající se hladiny hluku vnímaného řidičem kolových zemědělských nebo lesnických traktorů jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Transpozice všech směrnic je řešena novou vyhláškou MDS č. 301/2001 Sb., o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích k zákonu č.56/2001 Sb., o provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů. (Směrnice v gesci MPO byly původně zpracovány jako příloha k návrhu této vyhlášky.) V SOULADU S ČASOVÝM PLÁNEM Legislativní práce v oblasti harmonizace technických předpisů postupují podle programu technické harmonizace k plnění Evropské dohody v souladu s“Časovým harmonogramem legislativních kroků k zajištění transpozice technických předpisů Evropských společenství do legislativy ČR“ schváleným usnesením vlády ČR č.158 ze dne 24. 2. 1999. Na základě zákona č. 22/1997 Sb. ze dne 24. ledna 1997 o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění zákona č. 71/2000 Sb., byly již nařízeními vlády transponovány do našeho právního řádu směrnice nového přístupu. Tyto směrnice jsou postupně zaváděny na základě tohoto zákona, který ukládá ÚNMZ, aby zabezpečoval organizaci přípravy převzetí technic- čenství přejímaných navazujícími nařízeními vlády (závazek České republiky dosáhnout ve spolupráci s EU plné shody s technickými předpisy ES, Evropskou normalizací a postupy posuzování shody). Zákon č. 22/1997 Sb. pro oblast posuzování shody prošel v poslední době novelizací, jejíž podstatou je odstranění zvláštního zacházení výrobků ze třetích zemí ohledně deklarace shody po vstupu ČR do EU. Stejným způsobem byla novelizována nařízení vlády vydaná k tomuto zákonu. Na základě vyjádření Komise ES, podpořeného Ministerstvem zahraniční věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu byla účinnost některých ustanovení týkajících se aplikace označení CE i pro výrobky původem ze třetích zemí (tj. z jiných než z ČR a EU) uspíšena. Většina ustanovení novely zákona i nařízení vlády však bude účinná k datu vstupu. PRODUKTIVITA VE SROVNÁNÍ S EU**
Po období probíhající restrukturalizace průmyslu v odvětví a realizace vlastnických změn dochází k postupnému obnovování výzkumně-vývojové základny u rozhodujících producentů. Nedílnou součástí rozvojových koncepcí u úspěšných producentů je přejímání potřebných know-how, umožňujících posílení jejich postavení v náročných podmínkách konkurence. Pro střednědobou perspektivu odvětví je klíčovým faktorem pro úspěch trvalý růst produktivity. Skutečnost, že v tomto odvětví je v současné době v EU ve srovnání s ČR dosahováno vyšší produktivity práce, bude znamenat potřebu důsledného ukončení restrukturalizace strojírenských podniků, udržování vysoké profesní úrovně pracovní síly na všech úrovních výroby a zajištění dostatečných zdrojů do oblasti hmotných i nehmotných investic. Pro zachování konkurenceschopnosti bude rovněž zásadní podpora rozvoje veřejných služeb, jako je vzdělávání či rozvoj infrastruktury. Dalšími faktory, které podmiňují konkurenceschopnost v odvětví všeobecného strojírenství jsou:
* vysoká profesní úroveň pracovní síly ve všech rovinách výrobního procesu,
* zajištění dostatečných zdrojů do oblasti hmotných i nehmotných investic,
* podpora rozvoje veřejných služeb, jako je vzdělávání či rozvoj infrastruktury,
* vzhledem k vysokému podílu exportu do zemí EU je pro toto odvětví důležitý i hospodářský růst v Evropě.
České všeobecné strojírenství svým významným podílem průmyslové výroby bude nadále zaujímat důležité místo jako perspektivní odvětví. Nezastupitelná úloha strojírenství ve zvyšování produktivity práce a zvyšování zaměstnanosti spolu se silným potenciálem exportuschopnosti dávají všem jeho oborům perspektivu. Přes silné konkurenční prostředí dává úroveň a exportuschopnost sortimentu české strojírenské produkce v dlouhodobé perspektivě reálný předpoklad zapojení odvětví do globálního trhu.
S využitím materiálů MPO a ČSÚ připravil - vza
