VÝPLATY Zvýšení životního minima změnilo od začátku letošního roku také výši nezabavitelných částek při srážkách ze mzdy. Příslušná úprava je poměrně složitá, protože je obsažena nikoli v jednom, ale hned v několika právních předpisech.
Srážkami rozumíme částky, které zaměstnavatel sráží zaměstnanci ze mzdy a poukazuje je jiné fyzické či právnické osobě. V některých případech tak zaměstnavatel činí „automaticky“ přímo ze zákona (záloha na daň, odvody). Podmínkou pro další případné srážky je buď vzájemná dohoda, nebo nařízená exekuce.
Avšak i tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvaleno třeba i několik exekucí (a tedy i srážek ze mzdy), musí zůstat alespoň nezabavitelný základ. Právě ten se odvíjí od vládou stanoveného životního minima. Pozor: Jeho zvýšení od letošního 1. ledna (podrobněji v Profitu č. 1/2005) ovlivní - co se týče nezabavitelných částek při srážkách - již výplatu za měsíc prosinec 2004, zúčtovanou v lednu 2005!
NEJDŘÍVE ZÁKONNÉ ODVODY
Z hrubé mzdy zaměstnance nejdříve zaměstnavatel „automaticky“, tj. na základě přímého zákonného zmocnění, srazí:
- pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
- pojistné na veřejné zdravotní pojištění a
- zálohu na daň z příjmů fyzických osob.
Další srážky lze tedy provádět až po odečtení zmíněných povinných odvodů, tedy z čisté mzdy. Do ní se přitom pro tyto účely započítávají i náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost, mzdové příplatky nebo čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u stejného zaměstnavatele vedle svého hlavního pracovního poměru. Nezapočítávají se do ní však částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.
TŘI DALŠÍ
Z čisté mzdy pak může zaměstnavatel provádět další srážky pouze ve třech následujících případech, přičemž v bodech 1 ani 3 není nutný souhlas zaměstnance.
1) V rámci nařízené soudní či úřední (správní) exekuce.
2) Na základě dohody o srážkách ze mzdy:
- sjednané mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem k zajištění pracovněprávního nároku zaměstnavatele (například na náhradu škody), nebo
- sjednané k uspokojení jakékoli jiné (občansko-právní) pohledávky třetí osoby (například placení výživného mezi bývalými manželi).
3) Další srážky dovolené přímo ze zákona:
- záloha na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro její přiznání,
- nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady,
- náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
- náhrada mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
- přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit (na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů).
NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY
Srážky ze mzdy nesmějí přesáhnout předepsanou mez, která je dána občanským soudním řádem a nařízením vlády o nezabavitelných částkách. Výjimku nemůže povolit ani sám zaměstnanec, nemůže tedy například v písemné dohodě uvést, že souhlasí s vyššími srážkami.
Výše nezabavitelných (nepostižitelných) částek se odvozuje od životního minima jednotlivce. Vychází se přitom ze součtu částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana (od letošního ledna 2360 korun) a částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (1940 korun), tedy celkem 4300 korun.
Základní suma, která nemůže být sražena z měsíční mzdy, představuje 62 procent výše určeného minima, tedy 2666 korun. Dále se k ní přičítá 25 procent částky životního minima (1075 korun) na každou osobu, které je zaměstnanec povinen poskytovat výživné. Na manžela či manželku se tato nezabavitelná částka započítává vždy, i když má vlastní příjem a nežije se zaměstnancem ve společné domácnosti. Pokud jsou srážky prováděny z mezd obou manželů, započítává se nezabavitelná částka na dítě, jež společně vyživují, každému z nich zvlášť.
Zápočet se ovšem neprovede na osobu, v jejíž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky na výživném, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Například když rodič neplní svou vyživovací povinnost vůči dítěti dobrovolně a alimenty jsou mu proto sráženy ze mzdy, nemůže zároveň uplatnit nezabavitelnou částku 1075 korun na toto dítě.
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek srazí bez omezení, činí 150 procent částky životního minima jednotlivce čili 6450 korun.
PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY
Pro účely srážek ze mzdy se pohledávky dělí na přednostní a nepřednostní. Mezi přednostní patří pohledávky:
- výživného,
- náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
- náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy, - daní a poplatků,
- náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
- pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
- náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.
Všechny další pohledávky jsou pohledávkami nepřednostními.
PO TŘETINÁCH
Pokud je čistá mzda, která zbude po odečtení celkové nezabavitelné částky, rovna nebo nižší než 6450 korun (zmíněných 150 procent částky životního minima jednotlivce), zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Z ní lze srazit pro nepřednostní pohledávku jen jednu třetinu, pro přednostní pohledávku dvě třetiny. Částka přesahující hranici 6450 korun se srazí bez omezení.
Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek a zaokrouhlení, maximálně 6450 korun, se rozdělí na tři stejně velké třetiny. Částka zbytku čisté mzdy převyšující 6450 korun se v případě potřeby přiřadí v potřebném rozsahu ke druhé třetině a případný zbytek pak k první třetině. První třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). Druhá třetina slouží pouze pro vydobytí přednostních pohledávek a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému, tedy zaměstnanci. Jestliže druhá třetina nestačí na uspokojení přednostních pohledávek, převádí se tato část neuspokojených přednostních pohledávek do třetiny první. Třetí třetina se vždy vyplatí povinnému, prakticky se tedy připočte k nezabavitelné částce.
Příklad: Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 13 500 korun. Zaměstnavatel provádí srážku ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (například náhrada způsobené škody na zdraví), tak nepřednostní (například nesplacená půjčka).
Základní nezabavitelná částka na povinného je 2666 korun, na vyživované osoby 3×1075, celkem tedy 5891 korun, které se vyplat