Jakou má elektronická fakturace oporu v zákoně? Jaké jsou náležitosti elektronické faktury?
Helena Jandová, Znojmo
Česká legislativa již několik let vystavování daňových a účetních dokladů v elektronické formě umožňuje. Platné znění zákona o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.) upravuje vystavování daňových dokladů v elektronické podobě v § 26. Elektronickou formu daňového dokladu výslovně umožňuje, avšak jen za splnění následujících podmínek. Tou první je souhlas příjemce daňového dokladu, tedy osoby, které bylo poskytnuto zdanitelné plnění a pro niž je daňový doklad vystavován, s elektronickou formou daňového dokladu. Souhlas příjemce je logickým požadavkem vzhledem ke skutečnosti, že příjemce takového daňového dokladu musí mít vhodné prostředky (tedy zejména vhodný software) pro přijetí, otevření a následnou archivaci daňového dokladu v elektronické formě. Pro vyjádření souhlasu není zákonem stanovena žádná předepsaná forma. Pro vyloučení případných sporů s příjemcem o doručení daňového dokladu nebo s finančním úřadem o správnost vystavení daňového dokladu je však vhodné zajistit nezpochybnitelný souhlas příjemce.
Další zákonnou podmínkou je opatření daňového dokladu zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu nebo zaručení věrohodnosti původu a neporušitelnosti obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI). Využití této poslední možnosti (EDI) však vyžaduje spolupráci výstavce i příjemce daňového dokladu s poskytovatelem systému, jehož prostřednictvím se propojí počítačové systémy obou subjektů. To může být pro některé (zejména menší) podnikatele finančně i technicky výrazně náročnější než zajištění zaručeného elektronického podpisu nebo elektronické značky. Výjimku v tomto směru mohou představovat datové schránky, které je od začátku letošního roku možné využít i pro zasílání faktur a jiných podobných výzev k zaplacení mezi podnikateli.
Taktéž platné znění zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.), který upravuje elektronické vedení účetních záznamů v § 33, připouští, aby účetní záznamy byly vedeny v elektronické formě. Obsahem ani použitím se elektronický doklad nijak neliší od tištěných dokladů. Musí obsahovat veškeré náležitosti, které předepisují příslušné zákony.
Rovněž pro archivaci elektronického dokladu platí stejná pravidla jako pro doklad v tištěné podobě. Musí být archivován po dobu nejméně deseti let následujících po roce jeho vzniku.
**Magdaléna Uřičařová Kobiernická, advokátní kancelář Havel & Holásek
