Výzkumníci z deseti zemí pod vedením Ivana Karáskové z Asociace pro mezinárodní otázky provedli audit vztahů Číny se zeměmi ve východoevropském prostoru a v jeho sousedství. Zaměřili se vztahy Číny s 17 evropskými zeměmi, mezi kterými je i Česká republika, Bosna a Hercegovina nebo Polsko. Podle odborníků se v průběhu posledních osmi let se čínským zástupcům podařilo navázat propojené vztahy a provést další kroky, které vedly k ukotvení pozice v regionu a k určitému institucionalizování vztahů.
Navzdory pravidelnému setkávání všech států v hromadném formátu, neexistuje žádný společný přístup, který by evropské země aplikovaly vůči Číně. Na vzájemné vztahy měly vliv spíše jednotlivé postoje, které si každý stát definoval sám a uplatňoval po vlastní ose.
I když je čínská politika mnohdy asertivní a snaží se, aby se státy chovaly a vyjadřovaly dle čínských principů, tak v prosazování těchto pozic není u východoevropských států příliš úspěšná. Na základě analýzy dat výzkumníci uvádějí, že země nejsou vůči Číně vstřícnější, než je tomu zvykem v jiných regionech. Děje se tak pouze ve vzácných případech, jako je srbská či maďarská podpora konkrétních čínských aktivit.
Pro asijskou velmoc je prostor střední a východní Evropy určitou laboratoří, kde může testovat aktivnější stranickou politiku Komunistické strany Číny. Autoři auditu poukazují na to, že čínští komunisté úspěšné usilují o kultivací vztahů s politickými elitami evropských států.
Obáváte se rostoucího vlivu Číny?
Čína de facto do postsovětského prostoru přichází jako poslední ze světových mocností – Američané, západní Evropa i další silné světové ekonomiky již dávno navázali potřebné vztahy. Proto se mnoho států obává, že v případě těsnějších vazeb s čínskými představiteli, by mohla být v ohrožení dosavadní spolupráce s Američany, která je mnohdy považována z obchodních a bezpečnostních důvodů za klíčovou.
Možná i z těchto důvodů zůstávají obchodní vztahy
s Čínou často za očekáváním. „Ani pro Čínu region střední a východní
Evropy nepředstavuje nejdůležitějšího partnera. Obchodní vztahy zůstávají
poměrně limitované a nevyvážené, což vede ke zvýšenému obchodnímu deficitu
všech 17 zemí regionu s Čínou,“ konstatují výzkumníci.
Podle expertů jsou pro Čínu nejdůležitějšími partnery země V4 a Srbsko. Jako příklad lze uvést nedávné situaci, kdy čelní představitelé států vítali čínské dodávky ochranných pomůcek na letištích a zdůrazňovali důležitost čínské pomoci. „Evropská solidarita byla iluze, jediná Čína nám pomohla,“ uvedl při přistání čínského letadla srbský premiér Vučić. Čínská letadla vítala i česká vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem.
Naopak spolupráce na poli cestovního ruchu se dá podle výzkumníků považovat za úspěšnou. Čína také nadále pokračuje v zakládání Konfuciových institutů, které mají šířit povědomí o kultuře, společnosti a čínské politice. Podle expertů by na to jednotlivé vlády měly reagovat rozvojem projektů zaměřujícím se na výzkum Číny, čímž by se měl omezit vliv Kofuciových institutů na veřejnou debatou o čínských reáliích.
Podle expertů vzájemné vztahy trpí absencí shody na přístupu
celé EU k Číně. Právě o to se má pokusit Angela Merkelová během německého
předsednictví Evropské rady, současná situace tomu však zcela nepřeje.
Výzkumníci se také domnívají, že by se Unie měla více snažit o integraci
západního Balkánu do svých struktur, aby tím vyvážila právě čínský vliv.
