Lofty vyrůstají v kulisách bývalých průmyslových objektů. Jsou až o 50 procent dražší než klasické byty. Nabízejí však originální a minimálně členěný prostor vhodný pro toho, kdo zatouží po netradičním bydlení.
Vzorový byt v areálu bývalého Holešovického pivovaru.
Autor: Profit
Lofty, tedy byty, které jsou vestavěny do už nevyužívaných průmyslových budov, jsou stále vyhledávanějším typem nadstandardního bydlení. Nejvýraznějšími prvkytěchto bytů, jejichž půdorys vychází z jednoduchého uspořádání továrních hal a skladišť, je vzdušnost a prostor. „Je tomu tak především díky vysokým stropům a galeriím. Byty také obvykle nebývají zbytečně děleny příčkami na malé místnosti,“ popisuje Iva Nováková, vedoucí rezidenčního týmu poradenské firmy King Sturge. Dalším výrazným prvkem loftů bývají veliká okna, díky nimž jsou byty prosvětlené. „Toto vše záměrně umocňuje industriální prostředí,“ konstatuje Nováková.
Velikost loftů se obvykle pohybuje od čtyřiceti do dvou set metrů čtverečních. Cena bývá vyšší než u klasických bytů. „Je to stejné jako u jakýchkoli jiných luxusnějších nebo exkluzivních projektů. Záleží na lokalitě, vybavenosti, standardech. Ceny mohou být klidně i o padesát procent vyšší než v klasickém projektu. Většina loftových bytů je dokončována ve vyšších standardech, proto se i cenové hladiny pohybují na vyšších úrovních,” vysvětluje Nováková.
Domov pro kreativní jedince
Byty v bývalých průmyslových objektech nejsou pro každého. Musí se hodit k životnímu stylu a přesvědčení lidí, kteří v nich bydlí. „Loftové byty podle našich zkušeností ocení především lidé s touhou po netradičním a zajímavém bydlení. Například umělci či kreativní lidé, kteří chtějí při zařizování svého nového domova popustit uzdu fantazii a vytvořit zcela jedinečný prostor. Mezi zájemci ovšem vidíme i manažery a podnikatele, kteří chtějí bydlet komfortně a přitom zcela netypicky a originálně,“ konstatuje Renáta Kodadová ze společnosti ING Real Estate, která v současné době dokončuje výstavbu čtyřiceti bytů v areálu bývalého Holešovického pivovaru. Zájemci zde najdou například byty se zachovanými původními litinovými sloupy či podkrovní prostory s „přiznanými“ krovy a kovovými táhly. U poloviny loftových bytů je součástí vstupního atria točité schodiště, kterým lze vystoupit až do třetího podlaží na střešní zahradu. „Tyto třípodlažní loftové byty jsou výjimečné a umožní svému majiteli vytvořit svébytný domov podle vlastních představ,“ míní Kodadová.
V areálu bývalého pivovaru je teď k vidění ukázkový byt. Jeho zařízení navrhl architekt Evžen Dub z ateliéru CMC architects a interiér bytu vybavil nábytkem italské značky Berloni a švýcarské značky Vitra.
Po vzoru newyorských umělců
Loftové byty představují netradiční zajímavé bydlení. To původně vzešlo na konci šedesátých let minulého století z newyorských uměleckých kruhů, kdy tamní umělci vyznávali trend ateliérového bydlení v opuštěných továrnách a skladech. Výstavba v Česku zažila podle Novákové zatím největší boom v letech 2005 až 2007. K větším tuzemským projektům patří například Corn Lofts Šaldova na Praze 8 společnosti Real Estate Karlin Group, Lofty Palmovka, jejichž developerem byla firma Immo Group, či River Lofts v pražských Holešovicích z dílny společnosti Agana. V současné době vznikají další projekty, jako například Liberty Building společnosti Geosan na Praze 4. Projekt, z něhož začal Geosan první byty prodávat koncem loňského roku, se skládá ze dvou samostatných částí, z novostavby a rekonstrukce objektu bývalé továrny Regula. Chloubou stavby bude dvoupatrový byt ve funkcionalistické věži s velkou terasou na střeše.
