Jsem malý zemědělec. Podnikám v místě, které letos postihly povodně. Ty mi způsobily nemalé škody, proto přemýšlím o pojištění. Co je pro mě jako pro zemědělce nejvýhodnější?
Oldřich D., Přerov
Bohužel nejste sám, kdo při posledních či předešlých pohromách přišel o úrodu a tím i o značnou částku peněz. I přesto, že četnost extrémních výkyvů počasí v posledních letech zcela nepochybně vzrůstá a napáchané škody jsou rok od roku vyšší, propojištěnost zemědělců (tedy poměr mezi pojištěnými a nepojištěnými zemědělci) u nás je pouze 43 procent. Více než polovina rostlinné produkce tak zůstává nepojištěna. Ve vyspělých zemích EU přitom propojištěnost dosahuje v průměru 80 procent.
Vy se můžete pojistit u některé z komerčních pojišťoven, které u nás pojištění zemědělcům nabízejí. Jsou to Česká pojišťovna, Generali, Agra a Hasičská vzájemná pojišťovna. Tyto pojišťovny pojišťují takzvaná pojistitelná rizika. Jde hlavně o pojištění rizika krupobití, jehož frekvence a intenzita stále narůstá, a dalších živlů, mezi něž patří vichřice, záplavy, povodně, sesuvy půdy a u vybraných plodin i rizika vyzimování.
Při sjednávání smlouvy se také zajímejte o dotace, které na pojištění poskytuje stát. V letošním roce to bylo 35 procent na polní plodiny, na speciální plodiny (mezi ty patří například ovoce, zelenina, vinná réva a chmel) to bylo 50 procent a na pojištění nákazy zvířat 20 procent. Dotace pojistného poskytuje polovina zemí EU. Míra dotací je v různých zemích odlišná, na Slovensku a v Rakousku dosahuje výše dotace až 50 procent. I u nás se nyní aktuálně projednává možnost navýšení dotací pojistného na tento podíl.
Druhou skupinou rizik jsou rizika nepojistitelná, mezi něž patří například sucho. Komerční pojišťovny je nepojišťují. V budoucnu by se s nimi měl vypořádat stát prostřednictvím fondu kalamit či jiného systému pomoci. Ten ale při posuzování pomoci zemědělcům bude brát v úvahu, zda je zemědělec dobrým hospodářem. Pokud ano, což osvědčí například skutečnost, že má pojištěna takzvaná pojistitelná rizika, stát mu potom pomůže i v případě nepojistitelné katastrofy. Jestliže pojištěn nebude, může se stát, že stát v případě katastrofy nepomůže. V České republice zatím neexistuje žádné systémové řešení. Vždy jde jen o pomoc při konkrétní kalamitě. Za poslední léta vydával stát na tuto pomoc ročně zhruba dvě miliardy korun. Jednou z možností, jak lze tento problém systémově řešit, je vybudování fondu nepojistitelných katastrofických rizik, do něhož by finančně přispíval stát i další subjekty. Obdobný systém již funguje ve dvanácti zemích EU či v USA.
Jiří Havelka, ředitel zemědělského pojištění České pojišťovny**
