Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo loni v srpnu
online dotazník pro české podnikatele, který je zaměřený na poskytovatele
služeb, výrobce a distributory zboží na vnitřním trhu EU a v zemích Evropského
hospodářského prostoru (EHP). Šetření se účastnilo 141 respondentů z řad
českých podnikatelů. Online šetření je součástí dlouhodobé aktivity MPO na
zlepšení fungování vnitřního trhu a snahy o zjednodušení a zefektivnění procesu
přeshraničního podnikání v zemích EU.
Na vnitřní trh EU přitom míří téměř 85 procent českého
exportu. Díky vnitřnímu trhu se úroveň blahobytu v Česku zvyšuje každý rok o
téměř čtyři procenta, což v přepočtu znamená 17 tisíc korun ročně na každého
obyvatele České republiky.
| Jaký byl vzorek respondentů |
| Online dotazníkové šetření bylo otevřené všem typům podnikatelských subjektů. Mikropodniky s maximálně 10 zaměstnanci a obratem do dvou milionů eur byly v šetření zastoupeny nejpočetněji, a to podílem 45,7 procenta. Zahrnuty byly i malé podniky s maximálně 50 zaměstnanci a obratem do 10 milionů eur (24,3 procenta), střední podniky do 250 zaměstnanců a obratem do 50 milionů eur (17,9 procenta) a velké podniky s více než 250 zaměstnanci a obratem nad 50 milionů eur (12,1 procenta). V rámci sledování sektoru podnikání dle klasifikace CZ-NACE měly nejvyšší procentuální zastoupení společnosti podnikající ve zpracovatelském průmyslu (56 procent) a stavebnictví (21 procent).
Dotazník byl primárně zaměřen na společnosti a podnikatele, kteří podnikají přeshraničně, nicméně zhruba 7,9 procent společností v něm uvedlo, že přeshraničně nepodniká. Mezi nejčastější důvody uváděly, že je nejvíce odrazuje nepřiměřená administrativní zátěž ze strany zahraničních úřadů, nedostatek informací o pravidlech, požadavcích a administrativních postupech spojených s poskytováním služby či prodejem zboží v cílové zemi nebo také vysoké náklady na splnění administrativních požadavků. |
Na základě diskuzí s podnikateli je ovšem patrné, že situace není vždy ideální a české firmy stále čelí v celé řadě států EU mnoha překážkám. MPO tak pravidelně slýchá například o neopodstatněném vyžadování formuláře A1 a mnohdy též jeho překladu i při krátkodobých akcích a výjezdech, nebo kritiku na nejasný výklad unijní legislativy v jednotlivých členských státech EU. Obecně je zmiňován také sklon k nárůstu protekcionismu na vnitřním trhu EU ze strany některých členských států. Nicméně komplexní a ucelený datový souhrn stávajících překážek dosud chyběl, a proto se MPO rozhodlo pro zaplnění této mezery prostřednictvím online dotazníkového šetření.
Online dotazník byl sestaven tak, aby MPO od podnikatelů
prodávajících zboží nebo poskytujících služby (případně obojí) přeshraničně či
formou usazení v zemích EU a EHP získalo co nejvíce dat o překážkách na
vnitřním trhu EU, stejně jako odpovědí na to, proč někteří podnikatelé
nevyužívají výhod vnitřního trhu a co by se mělo zlepšit. Jedním z dalších cílů
bylo rovněž vytvořit pro české firmy širší prostor k vyjádření názoru i nad
rámec předem nastavených otázek.
K problémům patří daňové otázky a byrokracie při vysílání
pracovníků
Respondenti dotazníku hodnotili jednotlivé překážky na
stupnici od jedné do pěti, kde 1 vyjadřuje názor, že překážka pro podnik
nepředstavuje významný problém, zatímco překážky označené hodnotou 5
představují nejvýznamnější překážku pro podnikatele. U společností a
podnikatelů, kteří podnikají přeshraničně, byly v oblasti prodeje zboží na
vnitřním trhu EU z jejich odpovědí identifikovány problémy v oblasti daňových
otázek (DPH, daně z příjmu), což podnikatelé průměrně hodnotili známkou 2,47.
Dále také upozornili na nedostatek znalostí o daném trhu (známka
2,34), ale též na fakt, že je problematické účastnit se výběrových řízení a
tendrů (2,34) a že problémem je také jazyková bariéra (2,26). Stejně jako v
oblasti poskytování služeb i zde byla identifikována významná bariéra v podobě
nepřiměřené správní praxe kontrolních orgánů.
Celkově bylo evidováno, že překážky na vnitřním trhu EU jsou
vnímány jako více problematické pro společnosti, které obchodují se službami.
Průměrné hodnocení jednotlivých překážek v případě služeb činilo 2,33 bodu,
zatímco u zboží se jednalo o 1,87 bodu. Mezi největší překážky podle odpovědí
respondentů při poskytování služeb na vnitřním trhu EU patří podmínky a
administrativní náročnost vysílání pracovníků a zaměstnávání místních
pracovních sil, což podnikatelé průměrně hodnotili na 3,21 bodu. Dále se
podnikatelé často setkávají s faktem, že administrativní procedury spojené s
přeshraničním poskytováním služeb jsou pomalé, složité nebo se často mění
(2,92). Dále podnikatelé vnímají jako významnou překážku i nedostatečnou
předvídatelnost chování a komunikace ze strany místních úřadů (2,89).
| Hlavní překážky na vnitřním trhu EU podle respondentů |
| • Nedostatečná předvídatelnost chování a komunikace ze strany místních úřadů • Nedostatek znalostí o daném trhu • Problémy spojené s daněmi (DPH, daně z příjmu) • Podmínky a administrativní náročnost vysílání pracovníků a zaměstnávání místních pracovních sil • Pomalé a složité povolování či registrace k poskytování služeb • Nepřiměřená správní praxe kontrolních orgánů (např. nepřiměřené sankce, diskriminační přístup aj.) • Nejistota, zda OSVČ může přeshraničně poskytovat služby, nebo zda bude činnost posouzena jako nelegální zaměstnání |
U přeshraničního poskytování služeb respondenti častěji zmiňují jako překážku i to, že proces získávání povolení či registrace k poskytování služby je pomalý anebo složitý a také daňové otázky (DPH, daně z příjmu). V některých sektorech podnikání, jako je například stavebnictví nebo informační a komunikační činnosti, je pro podnikatele obtížné rozlišit, zda OSVČ může přeshraničně poskytovat služby, nebo zda činnost bude posuzována jako nelegální zaměstnání.
Velké firmy trápí daně
Analýza shromážděných dat také vzala v potaz velikost podniků
při vnímání dopadů těchto překážek na jejich přeshraniční fungování. V případě
obchodu se zbožím otázka daní sjednocovala podnikatele. Mikropodniky tuto překážku
hodnotily známkou 2,62, zatímco větší podniky známkou 2,78. Velké podniky však
vnímaly jako problematické rozdílné požadavky na označení zboží (2,67) a
pravidla pro recyklaci obalových materiálů nebo samotných výrobků (2,67). Menší
společnosti a OSVČ naopak vnímaly jako podstatnou překážku také například
nedostatek znalostí o daném trhu.
Všeobecně byly zaznamenány větší rozdíly ve vnímání
významnosti překážek dle velikosti společnosti u podnikatelů, kteří na vnitřním
trhu poskytují služby. Mikropodniky a malé podniky vnímaly jako nejvíce
problematické podmínky a administrativní náročnost vysílání pracovníků a
zaměstnávání místních pracovních sil, což mikropodniky průměrně hodnotily 3,05,
malé podniky dokonce 3,74 bodu, což představuje velkou zátěž pro jejich
přeshraniční působení.
Výsledky ukazují sklon k nárůstu protekcionismu na vnitřním trhu EU ze strany některých členských států
Tento rozdíl může být způsoben tím, že zatímco mikropodniky
jsou z velké části OSVČ, kteří poskytují služby přeshraničně sami a nikoho
nevysílají, malé podniky již musejí vysílat své zaměstnance a řešit veškerou
související administrativu. Velké podniky se pak naopak setkávají především s
problémy s administrativními procedurami (3,75) a s nepřiměřenou správní praxí
kontrolních orgánů (3,75).
Co bude dál se získanými daty?
Nashromážděná anonymizovaná data jsou společně s dalšími
odůvodněnými stížnostmi českých podnikatelů předána a projednávána s členskými
státy EU a Evropskou komisí. Výstupy z tohoto online dotazníkového šetření byly
poprvé prezentovány letos v lednu na semináři pro podnikatele, který pořádalo
MPO ve spolupráci s partnery a taktéž za účasti zástupců Evropské komise a
rakouské a německé státní správy. Klíčové výstupy byly v lednu prezentovány na
workshopu v Bruselu pořádaného Evropskou komisí za účasti dalších vybraných
členských států EU.
Autorem textu je kolektiv pracovníků Odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu a Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze lednového a únorového dvojčísla magazínu Export a podnikání ke stažení
