O umělé inteligenci schopné zastat práci člověka je v poslední době slyšet čím dál častěji. Tím spíš poté, co společnost OpenAI uvedla na trh k volnému užití svého chatovacího robota ChatGPT, jehož nejnovější verze si s přehledem poradí se zkouškami na vysokou, napíšou knihu nebo samy navrhnou webovou stránku.
Jestli se jedná o dobrou zprávu, nebo to bude spíše na škodu, ukáže až čas. Názory odborníků se v tomto ohledu liší – jedni volají pro přísné regulaci obdobných platforem, druzí zase tvrdí, že světovou ekonomiku, respektive trh práce jako takový v nejbližší době zase tolik neovlivní.
Skupina vědců kolem Martina Forda, autora knihy o umělé inteligenci (AI) nesoucí název Rule of the Robots: How Artificial Intelligence Will Transform Everything (Vláda robotů: Jak umělá inteligence všechno změní), se řadí spíše do první z nich. Dle jejich názoru se ukazuje, že na tom, jak vysoko na kariérním žebříčku se člověk nachází, AI ve skutečnosti příliš nezáleží. V otázce případného nahrazení lidských pracovníků stroji je pro ni rozhodující, jak snadno se dá činnost dané osoby automatizovat. Řečeno jinak, snadněji nahradí například bankovního analytika než údržbáře nebo řidiče autobusu, ale podobný problém bude mít i s lékařem – i když totiž lehce rozpozná, jakým onemocněním pacient trpí, nedokáže jej už vyslechnout a poradit mu, jak léčbu co nejlépe zvládat.
Byznysmeni, právníci i zdravotnický personál
Na základě zmíněných poznatků stanovili výzkumníci tři základní oblasti, kterým budou i během příštích let vládnout lidé. Jedná se zejména o kreativní práci, při níž vznikají nové nápady. Pozor ale na záměnu s pozicí kreativce ve firmě nebo reklamní agentuře. Toho může AI naopak nahradit poměrně rychle. Řeč je spíše o lidech, kteří místo ,přeuspořádávání‘ dat vytvářejí úplně nové sofistikované strategie týkající se byznysu, práva nebo různých vědeckých oborů.
Další kategorií jsou profese, jež vyžadují budování složitých mezilidských vztahů. Patří sem tedy například zdravotní sestry, marketingoví konzultanti, diplomaté nebo investigativní novináři. „U všech těchto zaměstnání musíte svým klientům velmi dobře rozumět a interagovat s nimi na úrovni, která je pro počítače zatím nedosažitelná,“ zdůraznil Ford pro BBC.
Lidský faktor je stále důležitý
Vůbec nejlépe si podle Forda stojí elektrikáři, zedníci, instalatéři a další řemeslníci, kteří každý den řeší nepředvídatelné situace v novém prostředí. Roboti s takovou mírou automatizace totiž zatím existují pouze ve sci-fi filmech. Samozřejmě to neznamená, že by tito lidé s AI vůbec nepřišli do styku, faktem nicméně je, že v příštích letech jim může práci spíše usnadnit, protože za ně vyřeší dílčí úkoly.
„V mnoha případech nepůjde o bezprostřední ohrožení pracovních míst, charakter činností se ale postupně změní. Část práce převezmou technologie a lidé se budou moci více soustředit na zdokonalování soft skills, tedy především na komunikaci se zákazníky a vytváření vztahů,“ dodala Joanne Song McLaughlin, docentka ekonomie na univerzitě v Buffalu. Jako příklad uvedla prodejní asistenty, kterým už dávno ,konkurují‘ samoobslužné pokladny. V obchodech je ale člověk z masa a kostí potřeba i dnes, aby zákazníkovi poradil a celkově mu zpříjemnil nákupní zážitek.
